Beauty in Motion: Veronika Blažíčková

Jak jste se k závodní střelbě dostala? Jaké jsou vaše nejsilnější vzpomínky spojené se začátky vaší sportovní kariéry?

Můj tatínek sponzoroval střelecké závody v Plzni, a tak jsem střelbu poprvé mohla pozorovat. Pan Kůrka, první československý olympijský vítěz ve sportovní střelbě, mě posléze vzal na střelnici a mě to začalo bavit. Přihlásila jsem se poté do kroužku a já... začala střílet.

Jaký moment ve vaší sportovní kariéře vám zůstal nejvíce v paměti?

Pamatuji si na svůj první závod mimo svou domovskou střelnici. Rozbila se mi zbraň a střílela špatně. Tehdy jsem to obrečela, nikdo mi nevěřil, že se mi zbraň rozbila. Všichni si mysleli, že jsem nováček a byla jsem jen nervózní. Když jsem po návratu střílela špatně i na tréninku, zjistili, že je má zbraň skutečně rozbitá. Bylo to potupné, protože mi skutečně nikdo nevěřil.

Jste žena a věnujete se střelbě. Jsou nějaké předsudky, které musíte překonávat? S čím jste se musela v tomto sportu skutečně poprat?

Neřekla bych, že musím překonávat předsudky. Ale střelba je sama o sobě velice technický sport. Musíme umět nastavit zbraň, denně pracuji se šroubováky a imbusy. Musíme si vše umět sestavit sami.

Kdy se nejvíce cítíte sama sebou?

Nejvíce sama sebou se cítím, když střílím. Je to věc, kterou mám ráda a při které se mohu uzavřít do své vlastní bubliny a dělat to, co mě baví nejvíce.

Vy jste pro Českou republiku vybojovala místo na olympiádě v Paříži. V čem spočívají přípravy na Olympiádu? Co je na tomto procesu nejtěžší?

Nejtěžší v tuto chvíli pro mě je, že stále žiji v nejistotě. Získala jsem účastnické místo pro stát, což znamená, že to nemusím být já, kdo se do Paříže vydá. To čekání je nepříjemné. Přípravy nepolevují, ale až budeme znát finální rozsudek, teprve tehdy začnou detailní přípravy, účast na závodech a ladění formy.

Jak se staráte o svou fyzickou a mentální pohodu během náročných tréninků a závodů?

Ráda manuálně tvořím. Takže třeba skládám puzzle. Nebo právě teď lepím hrad z papíru! To je má mentální úleva a pohoda. Na výjezdech se zabavujeme skupinově, takže i tam mám možnost mentálního odpočinku v podobě deskových her nebo jiných společných aktivit.

Může být střelba skupinový sport?

Při závodě rozhodně ne. Tehdy jste sami za sebe. Ale běžně fungujete v týmu, kde nikdy nebudete sami. Pomáháme si, podporujeme se, fungujeme jako tým nejen při střelbě, ale i při volnočasových aktivitách.

Je nějaký beauty rituál, který před výkonem vykonáváte?

Před každým závodem si myji vlasy. Je to takový můj rituál. Můj největší stres je ten, že půjdu do finále a tam mě na stupni vítězů lidé uvidí s mastnými vlasy! Líčit se moc nemohu – má tvář je neustále v kontaktu se zbraní, protože se o ni při střelbě opírám. To by bylo nepraktické.

Zdroj: autorský článek