Nic nového nevzniká, vše se jen přetváří a obměňuje. Nahé šaty, které pomohly formovat obraz některých ikon dvacátého století, se v novodobé historii objevují v pravidelné frekvenci. Říká se, že první slavný model oblékla Marilyn Monroe ve snímku Some Like It Hot z roku 1959, kdy v jedné ze scén ztvárnila píseň I Wanna Be Loved By You. A nemůžeme také opomenout ikonický okamžik, kdy ta samá Marilyn v průhledných šatech v roce 1962 zazpívala k narozeninám prezidentovi J. F. Kennedymu. Mimochodem, jsou to jedny a ty samé šaty, které letos oblékla Kim Kardashian na Met Gala a sklidila za ně obdivné ovace i vlnu kritiky. Zatímco jedni gesto vyzdvihovali, druzí namítali, že tyto šaty patří do muzea a Kim jich není hodna.
Kamínky, flitry a chmýří
Po Marilyn to byla hudebnice Cher, která jako další oblékla šaty vzbuzující dojem nahé iluze. Ty pro ni navrhl Bob Mackie a oblékla je při příležitosti Met Gala v roce 1974. Radikálně tak změnila myšlenku tohoto oděvu a položila masám otázku, zda je něco takového přijatelného, či nikoliv. Nutno podotknout, že šlo o vysoce elegantní splývavé šaty zdobené třpytivými kamínky a chmýřím. Předpokládáme, že bylo toto pojetí Naked Dress přijato, protože v následujících dekádách byly nahé šaty podrobeny rozmanité expertíze mnohými avantgardními módními návrháři.
K nahým šatům opakovaně inklinoval módní experimentátor Thierry Mugler, v jehož tvorbě a odkazu jsou k vidění v mnohých provedeních takřka dodnes. Nejen lehké látky, které kloužou po kůži a obepínají tělo nositelky, hluboké výstřihy a všemožné průstřihy však dělají tyto šaty nahými. Podívejme se například na celoživotní dílo, o které se zasvětil návrhář Paco Rabanne. Jeho nahé šaty možná sice nevytvářejí na první pohled dokonalou iluzi nahého těla, ale na ten druhý jsou ikonickými Naked Dress, jen v trochu jiném pojetí.
Iluze nahého těla poněkud zevšedněla
Šaty samotné přicházejí v mnoha různých provedeních, ale celkový koncept je stále stejný: odhalit co možná nejvíce bez úplného odhalení, ať už prostřednictvím průsvitných látek, průstřihů nebo přiléhavých tvarů mnohdy zdobených krystaly, flitry nebo perlami. To jsou nepostradatelné ingredience Naked Dress, které čerpají z cenných zdrojů inspirace a vídáme je na červeném koberci dodnes.
Roku 2014 je oblékla Rihanna, která na sebe vzala róbu od Adama Selmana, pokrytou 200 000 krystaly Swarovski. V roce 2015 to byla Kim Kardashian, která zvolila pro tehdejší Met Gala nahé šaty Roberto Cavalli pokryté krystaly. Po ní to byla například v roce 2021 na stejné události Kendall Jenner, která stoupala na schody Met v průsvitných zdobených šatech od Givenchy. A ve stejném roce i uber cool Zoë Kravitz, která na Met Gala toho roku přišla v šatech ze síťoviny Saint Laurent zdobených drahokamy. Někdo její look obdivoval, jiný zase komentoval, že tanga jsou na slavnostní koberec přece jen už trochu příliš. My se přikláníme k prvnímu táboru, jde přece o Met Gala!
Při pohledu na to vše se však nabízí otázka, zda ony nahé šaty ve vší své dokonalosti, ale opakujících se fragmentech, neztrácejí na svém tolik požadovaném wow efektu. Dá se snad vymyslet ještě něco nového? Může hollywoodská hvězda snad ještě více ohromit? Je snad možné ukázat ještě více nahoty, ale nenabízet své tělo celému světu lacině na odiv?
Před několika málo lety trend nahých šatů v podstatě vládl červenému koberci. Ukázat se na předávání cen v průsvitných šatech s vysokým rozparkem, které odhalovaly ještě stále přípustné množství těla, byl pro celebrity skvělý způsob, jak zaujmout hledáčky všech fotografů. Dokud ovšem Naked Dress nezačaly ztrácet svůj wow faktor. Vraťme se zpět na začátek ke Kim Kardashian, které nezbývalo už nic jiného, než vzít na sebe něco, co už tu v roce 1962 jednou bylo.
Zdroj: Getty Images, InStyle
