V říjnu se bude Lucie vdávat. Je jí sedmadvacet, pracuje pro marketingovou firmu a má pocit, že v devětadvacetiletém Alešovi našla ideálního muže: je přitažlivý, úspěšný a charismatický. Všechno je na jejich vztahu dokonalé. Až na jednu drobnost, která by mohla tuhle láskyplnou idylku spokojeného rodinného života překazit: Lucie a Aleš spolu nespí.„Abych byla upřímná,“ říká Lucie, „zas tak moc na to chuť nemám. Nikdy nám to v tomhle ohledu nefungovalo zrovna nejlíp, jsme si ale blízcí v tolika věcech, že na tom tak nesejde. Navíc to není tak, že bychom spolu nespali vůbec – jen ne často. Možná jednou za tři měsíce…“
Podobnou zkušenost prožívá i Táňa, pětadvacetiletá kadeřnice. Ta se svým přítelem, dvaatřicetiletým Ondřejem, neměla sex už šest měsíců. „Nic jsem si z toho nedělala, ale když jsem to vyprávěla kamarádkám, byly v šoku,“ vysvětluje Táňa. Ona sama v tom však žádný problém nevidí. „Mám pocit, že v poslední době jsme se k tomu jenom tak nějak nedostali. Kamarádky mi tvrdí, že to nevěstí nic dobrého, já s nimi ale nesouhlasím. Pořád jsme do sebe zamilovaní. Hodně se mazlíme, jenom se teď zrovna necítíme na to, zacházet dál.“
Připadají vám takové vztahy zvláštní? Možná, Lucie a Táňa ale rozhodně nejsou samy. V ložnicích se totiž bez velkého povyku schyluje k ne-sexuální revoluci. Zdravé a sebevědomé mladé ženy jsou ochotny žít ve vztahu se sexem v nedohlednu. A vypadá to, že jim to až tak moc nevadí.
Podobný jev pozorují odborníci z celého světa – například průzkum provedený v roce 2003 ve Spojených státech Kinseyho institutem odhalil skutečnost, že zadané ženy dnes prožívají méně sexu než ty z padesátých let minulého století. „Žijeme v době, kdy máme málo nenaplněného volného času. Sex dříve tuto mezeru vyplňoval,“ píše ředitel institutu John Bancroft v předmluvě výzkumní zprávy. A stejnou otázku řeší i ve Velké Británii. „Je to něco, čeho si v poslední době všímám stále víc,“ tvrdí Denise Knowles, sexuoložka a poradkyně z největší britské sítě manželských poraden Relate (www.relate.org.uk). „Mladé páry se začínají vyhýbat tělesné stránce vzájemného vztahu. Vzhledem k tomu, že je spojuje pevné přátelství a zájmy, sex se začíná dostávat do pozadí. Jejich vztah naplňuje spousta jiných faktorů, a tak nemají pokaždé tu správnou motivaci, aby ho začali opět vyhledávat.“
U nás se podle výzkumu Sexuální chování v ČR z roku 2003 partneři milují v průměru dvakrát týdně. Jenže… řada gynekologů vám řekne, že za nimi chodí spousta žen s tím, že nemohou otěhotnět: když se jich ale zeptají na četnost styků, dozví se, že se milují třeba jen jednou za měsíc. A na informaci, že by měly zvýšit frekvenci, chtějí-li dítě, reagují udiveně: „To se přece nedá stíhat.“ Takže i když to podle statistik s námi jakožto milovníky nevypadá špatně, realita v řadě postelí je zcela jiná.
Práce, koníčky… a sex?
Jednu věc je ale třeba vyjasnit dopředu: mladé ženy, které jsme zmiňovali, se liší od těch, které abstinují třeba z náboženských či duchovních důvodů. A nemůžeme je dávat do jedné kategorie ani se staršími vdanými ženami, které častěji trpí některou ze sexuálních dysfunkcí (ať už jde o ztrátu libida nebo neschopnost vyvrcholit). Proč jsou tedy ochotny akceptovat vztah bez sexu? „Ostatní věci mi přijdou daleko důležitější,“ říká Táňa. „Ondra je můj nejlepší přítel. Jsem s ním fakt ráda, jenom s ním prostě nemám chuť souložit. Mluvili jsme o tom a on mi řekl, že se mnou chce být, ať už spolu budeme mít sex, nebo ne, protože všechno ostatní je super.“ Ondra si také nestěžuje, alespoň zatím: „Myslím si, že je to jenom období, kterým si musíme projít. Kdyby to takhle pokračovalo pořád, mohl by to být problém, ale jsem ochotný to přežít, pokud to nebude trvat déle než pár měsíců.“Některé ženy, které sex nemají, zase vše omlouvají množstvím práce – třeba jako Klára, jednatřicetiletá produkční. S přítelem jsou už čtyři roky a během této doby se frekvence jejich milování snížila na občasnou soulož v intervalu jednou za dva měsíce. „Kdy by to měl vlastně člověk dělat?“ směje se. „Kvůli natáčení často vstávám v pět hodin ráno, takže o víkendech se mi chce hlavně spát. Dan také pracuje hrozně tvrdě. Ano, oba víme, že by bylo skvělé mít víc sexu, ale není to reálné. Tak si z toho děláme legraci. Mám pocit, že kdyby se k tomu člověk stavěl jako k velkému problému, začal by se na to fixovat, a teprve pak by byl opravdu nešťastný.“ Co na to Dan? „Není to ideální,“ přiznává. „Ale na druhou stranu, mnohem víc by mi vadilo, kdybychom neměli pěkný sex. Když už se k tomu ale dostaneme, stojí to za to.“
To, že příčinou může být málo času, potvrzuje i poradkyně Denise Knowles. „Za tuto situaci činím zodpovědným sportovní televizní kanál Sky Sports,“ prohlašuje. „Samozřejmě ne doslova, ale nemůžete podceňovat všechnu tu zátěž, kterou na nás klade náš životní styl. Prodávají nám myšlenku, že můžeme mít všechno, a sexuální vztahy jsou na tom bité. Jednoduše nemáme dostatek času na to, abychom dělali všechno, a ještě nám zbyl čas na sex.“
Mazlicí hormony místo touhy
O svůj podíl odpovědnosti se ale hlásí i naše hormony. Vědci z univerzity v italské Pise totiž nedávno zjistili, že žádostivost má oficiální ,životnost‘ pouhé dva roky. Nervový růstový faktor neurotrofin, známý i jako ,hormon touhy‘, přesahoval průměrnou hladinu u jedinců, kteří byli čerstvě zamilovaní, chyběl ale u těch, kteří jsou spolu více než dva roky. V té době je totiž již nahrazen jiným: oxytocinem, chemickou látkou, která u novopečených matek podněcuje tvorbu mléka. Vědci této látce přezdívají ,mazlicí hormon‘, protože pomáhá matkám zajistit pouto s dítětem a zároveň se zdá být tím, co drží páry pohromadě i v době, kdy se jejich dřívější sexuální dovádění začíná stávat pouhou vzdálenou vzpomínkou. Možná že nedostatek libida je tedy logickým přírodním projevem.Milenci nebo spolubydlící
Je tedy sex tím, s čím by vztah stál i padal? „Je jedním z důležitých faktorů, které partnery spojují a které dokážou držet vztah pohromadě. To, že se nemilují, je samozřejmě škoda pro ně oba. Navíc je tedy podle mého názoru nezbytné, aby mezi nimi dobře ,klapaly‘ všechny ostatní věci, jako je komunikace, zájmy a podobně. V takovém případě může být vztah spokojený. Otázkou ovšem zůstává, zda i pevný. Podle mého názoru by krátká odpověď zněla: vztah bez sexu může být spokojený, nikoli však pevný,“ říká Mgr. Helena Vaněčková, psycholožka z pražské Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy.„Páry, které spolu sexuálně nežijí, se stávají spíše přáteli než milenci,“ dodává psycholožka. „U starších párů to není ojedinělý jev, pokud ale nefunguje sex u lidí okolo třicítky, je to vždycky trochu podivné. Protože všechno má své zákonitosti: sexuálně jsme na výši právě v tomto věku, sex je tedy přirozenou potřebou, která se silně hlásí o slovo.“
Přesto podle ní neexistující milostný život nemusí být vždy známkou partnerského rozkolu. Důvodů může být celá řada, včetně těch zdravotních. „Častěji je však absence sexu opravdu důsledkem špatné komunikace mezi partnery, kteří si už na samém počátku nejsou schopni otevřeně sdělit, co je pro ně v této oblasti příjemné, a naopak. A to velice snadno může vést k tomu, že si jeden z partnerů tuto potřebu začne kompenzovat v mimomanželském vztahu.“
Hledat jinde?
Jsou-li tedy oba partneři spokojení, že jejich postel připomíná spíš knihovnu než místo lásky, není třeba se děsit. „Souložíte spolu pouze jednou měsíčně a oběma vám to vyhovuje? Proč ne – pořádný sex jednou za měsíc vás může uspokojovat víc než páry, které se mu věnují pětkrát týdně,“ tvrdí Denise Knowles.Skutečný problém nastává, když vztah bez sexu vadí hlavně jednomu. „Nefunguje-li mladým lidem jejich intimní život, je jen otázkou času, kdy je to donutí ke konzultaci u odborníka nebo kdy to povede k mimomanželským vztahům či rozchodu,“ říká psycholožka Helena Vaněčková.
To potvrzuje i sedmadvacetiletá grafička Alena, která podobnou situaci zažila. „To, že se se mnou můj poslední přítel nechtěl či spíš odmítal milovat, mě vedlo k tomu, že jsme se nakonec rozešli,“ přiznává Alena. „Ještě horší bylo to, že mi vůbec neřekl, proč se mnou nechce spát. Dovádělo mě to k šílenství, začala jsem na to být úplně fixovaná, což vedlo k nejistotě a následně až k nevěře.“ Pro všechny, kdo se nechtějí milovat, tak má jednu praktickou radu: „Pokud někoho odmítáte, buďte alespoň dost soudní na to, abyste si o tom promluvili.“
