Tajemství dámských záchodů
Proč ženy stojí fronty a muži ne?
Byly tam tak dlouho, že by se za tu dobu stihly nejen čtyřikrát vyčurat, osmkrát učesat, desetkrát přepudrovat, ale stihly by ty záchody i zbourat a znovu postavit i se všemi těmi srandami na fotobuňku, co nikdy nefungují.
„Co jste tam proboha tak dlouho dělaly?“ zeptal jsem se sestry, když se konečně objevila.
„Byly jsme samy sebou.“ „Ty mimo záchody nejsi sama sebou?“ „Já jo, mám od dětství přebujelé ego. Já jsem sama sebou z principu úplně všude, a proto mám tak těžký a zajímavý život. Ale všechny ženy nejsou jako já.“
„To je mi jasné,“ řekl jsem a podíval se na Old Shatterhanda a jeho Modelku. Stáli vedle sebe se skleničkami sektu v ruce, mlčeli a sledovali ostatní. Když se Modelka podívala na sestru, téměř neznatelně se usmála. Tak co se v tom pro muže zakázaném prostoru dělo?
„Smály jsme se,“ řekla sestra: „Teda nejdřív jsem ji viděla telefonovat z mobilu. Seděla na bobku pod sušákem na ruce a chrlila nějaké kámošce zážitky z téhle party. Potom půjčila jedné paní řasenku a zlomila si nehet. Tak jsem se s ní dala do řeči a půjčila jí pilník.“
„Ty máš v kabelce pilník?“ „Mám švýcarský kapesní nožík, a v něm je i pilník. Jsem prostě žena připravená na všechno.“ „Ty ten nožík stejně nosíš jen kvůli vývrtce,“ řekl jsem, ale sestra mou poznámku ignorovala a vyprávěla, jak těžké je pro ženu obstát ve světě mužů, jak namáhavé je předstírat dokonalost, záhadnost a nedostupnost. Jak hrozné je žít se strachem, že řeknete hloupost a znemožníte se.
„Proto chodíte na záchody? Abyste si oddechly od mužských požadavků?“ „Ano, ženy chodí na záchody, protože tam můžou nabrat síly, aby ve vnějším mužském světě zvládly sehrát roli, pro kterou se rozhodly,“ prohlásila sestra. „A muži?“ zeptal jsem se. „To musíš vědět sám. Podle mě to máte zařízené úplně jinak.“
V závěru toho večera jsem se shodou okolností ocitl na pánském záchodě ve stejném čase jako Old Shatterhand. On vcházel, já jsem vycházel, tak jsme o sebe zavadili pohledem. Možná se nám v hlavách promítlo i to kluziště a moje sestra a všechno, co nás spojuje a rozděluje. Měl jsem v sobě nějaký alkohol, a tak mi ho najednou přišlo líto. Že tam celý večer jen tak postává a vysílá negativní vibrace, že se jeho Modelka neodváží ukázat mu ani zlomek toho, jaká ve skutečnosti je.
„Tak jak?“ zeptal jsem se a byl zvědavý, jestli systém dámského záchodu funguje i na pánském. „Nuda,“ řekl Old Shatterhand, a to bylo všechno.
Muži, když už něco hrají, tak až do konce. I kdyby je to mělo zničit.
Čtěte více:
