Jen přátelé?
Ženy a muži jsou k sobě odjakživa přitahováni magickou silou. Ta se může přetavit v lásku, nenávist, ve vášnivou noc i ve věrné přátelství. Skeptikové ovšem tvrdí, že přátelství mezi mužem a ženou nikdy neexistovalo. Jak to tedy je?
Přátelství existuje, ale…
Někteří biologové přímo tvrdí, že takový úkaz jako přátelství mezi mužem a ženou je proti samotné matce přírodě. Samci a samičky jsou podle nich navzájem přitahováni kvůli jednomu podstatnému detailu, kterým je zachování rodu. „Primární příčinou všeho je sex,“ tvrdí novinář Ivan Brezina, který je vystudovaný biolog. „Brit Richard Dawkins, profesor biologie, etologie a zoologie na Oxfordské univerzitě, hovoří v publikaci Sobecký gen o tom, že veškerá kultura, umění, náboženství i přátelství jsou pouze rozmnožovacími strategiemi, které mají za úkol co nejvíce rozšířit ‚sobecké‘ geny. Každý bez ohledu na pohlaví proto stále – ať už vědomky či nevědomky – vymýšlíme nové a nové taktiky vedoucí k předávání genetických informací.“ Proto podle Breziny nikdy nemůže mezi pohlavími existovat přátelství. „Musíme se rozmnožovat, aby lidstvo nevymřelo. A s tím nemá přátelství co dělat,“ dodává nekompromisně. Je ovšem třeba zdůraznit, že Dawkinsova hypotéza zdaleka není všemocnou, všeobecně přijímanou teorií, jak ve své knize Hlavou dolů například píše Stanislav Komárek: „Zdá se, že stejně jako v Darwinově případě (…) se i Dawkins primárně, byť ne zcela vědomě, inspiroval situací společenskou a do přírody ji jako samozřejmost promítl…“ Příroda tak vlastně slouží jako ‚zrcadlo‘, ve kterém lze nalézt téměř cokoli. Obraz patriarchátu i matriarchátu, sobectví i zdánlivě ,nepochopitelnou‘ obětavost.
Kam s láskou (a sexem)?
Psycholožka Jitka Douchová, která se na partnerské vztahy mnoho let specializuje, tvrdí, že přátelství mezi mužem a ženou existovat může. „Je k němu ale zapotřebí několik předpokladů: nemůže u toho asistovat ,chemie‘ fyzické přitažlivosti, muž a žena by neměli být oba delší dobu osamělí, bez partnerského vztahu, tedy citově i sexuálně vyprahlí,“ vysvětluje.
Sexuální přitažlivost a napětí totiž dokážou dát vašemu vztahu mnohem větší intenzitu, na druhé straně ale mohou přátelství velmi rychle zničit. To potvrzuje i devětadvacetiletá inzertní poradkyně Lucie. S Tondou, který je jí hodně blízký, prý kamarádí už více než pět let: „Za tu dobu jsme několikrát balancovali na pomezí přátelství–partnerství. Hodně se vzájemně přitahujeme. Vždycky jsme to ale naštěstí ustáli,“ dodává. Sama zřejmě dobře ví, proč do toho s Tondou nikdy nepraštila. Překročit rubikon jejich přátelství by mohlo znamenat zničit úplně všechno, co roky budovali. „Sama osobně znám hodně lidí, kteří říkají, že si toho druhého natolik váží a mají ho rádi, že si to nebudou kazit láskou, která má svůj začátek, ale i konec,“ potvrzuje podobnou zkušenost doktorka Douchová.
Jiným ale není pomoci a přátelství může přerůst v něco víc. Což je o to horší, pokud to ‚něco víc‘ chce jenom jeden z vás. Pro takovou chvíli doktorka Douchová doporučuje citlivě určit hranice toho, co je ve vašem vzájemném vztahu povoleno a co již sahá za rámec přátelství. „To jediné je fér, ale strašně záleží na formě vymezení oněch hranic, aby to nebylo ubližující a zraňující.“ Takže až se na vás kamarád začne na nedělním výletě dívat JINAK, dejte mu jasně (pokud možno zároveň ohleduplně) najevo, že už je to prostě moc. Okamžik, kdy se jasně ohradíte, nebývá jednoduchý (jedno španělské přísloví dokonce říká, že nabídnout přátelství tomu, kdo chce lásku, je jako dát chleba tomu, kdo žízní), ale věřte, že vzduch mezi vámi se vyčistí a váš přátelský vztah dostane opět jasné obrysy.
