Odjedete na dovolenou se svým partnerem. A on se tam změní v někoho úplně jiného. Ten klidný, milý člověk, s nímž si už nejaký pátek vaříte večeře, je najednou neurotický, věčně nespokojený a pořád je něco špatně? Nebo vás při čtení knížky ,vyrušuje‘ dotazy, proč s ním nemluvíte, jestli jste naštvaná? Má pořád nějaké plány a zapomíná brát ohled na to, co byste ráda dělala vy? O tom, jak přežít dovolenou, jak si ji užít a jaká rizika při ní hrozí, jsme si povídali s psycholožkou Mgr. Helenou Vaněčkovou.
Existuje vůbec ideální dovolená?
Dovolená je zrcadlem toho, jak ve vztahu žijete celý rok. Máte-li kvalitní
vztah, kde jeden druhému umí naslouchat a vzájemně si vycházíte vstříc,
pak i je dovolená stejně dobrá jako vztah sám. Pouze totiž odráží to,
zda na vztahu pracujete, nebo jej jen konzumujete. Když se s partnerem celý
rok potkáváte jen po večerech, těžko pak umíte naložit s týdnem či
dvěma, kdy spolu trávíte čtyřiadvacet hodin denně.
To ale může být dost obtížné, i když je jinak ve vztahu vše
v pořádku…
Dovolená je pro vztah zkouškou, zda spolu umíte žít. Proto byste během ní
neměli dopustit, že se spolu budete nudit. Nebavíte-li se, nuda vás otráví
do té míry, že hledáte chyby na všem kolem sebe – a partner je v tu
chvíli samozřejmě tím nejsnazším terčem. Proto je dobré se nudě
cíleně vyhýbat, a tak dopředu snížit riziko sporů.
Co když si ale během dovolené uvědomíme, že nevíme, co máme
s tímhle člověkem společného?
Je možné, že zejména partneři z čerstvých vztahů se na dovolené
konečně poznají. Pak může taková dovolená fungovat jako katalyzátor: to,
co byste v běžném životě objevovala mnohem delší dobu, například
partnerovy odlišné návyky nebo vaše zcela jiné zájmy, se během první
dovolené rychle odhalí, a opravdu to může vztah rychleji přivést k jeho
konci. Dovolená jen ukáže, co bylo skryté.
Může fungovat i vztah dvou vytížených osob, pro které je
dovolená jediným možným způsobem, jak být spolu?
Pokud jsou oba dva takto spokojeni, nemusí být jejich vztah rozhodně odsouzen
k zániku. Myslím, že i tady platí pravidlo, že nejde o množství
stráveného času, ale to, jak kvalitně jej prožijí. Doufám, že je ale
jasné, že kromě dovolené musí mít tito partneři i něco dalšího
společného. Samotná dovolená by nestačila.
A co v případě, že s partnerem máme natolik odlišné zájmy,
že vlastně spolu ani dovolenou trávit nemůžeme?
Vždycky můžete strávit dovolenou spolu, pokud opravdu chcete. A to
i v případě, že váš partner miluje vysokohorské túry a vy moře.
Stačí se jen domluvit, že jednu dovolenou strávíte na ,jeho‘ horách, kde
vy si můžete číst nebo chodit na masáže, a druhou podle vašeho gusta.
Dovolená je stejně jako vztah sám o přizpůsobení se potřebám a
přáním druhého.
Tím se dostáváme k odděleným dovoleným, co si o nich
myslíte?
Nic proti nim nenamítám – vy budete s kamarádkou na pláži a on
s kamarády na rybách, ideální je ale mít dovolené obě, oddělenou
i společnou. Je také důležité, aby se partner, který na dovolené nebyl,
po návratu na toho druhého nevrhl s tím, že ,zatímco ona odpočívala, on
zůstal na všechno sám‘. Je potřeba, aby se partneři tolerovali, vnímali
takovou věc bez obav, že nám chce druhý škodit nebo se nám chce vyhýbat.
Když se druhý vrátí z dovolené odpočatý a vyladěný, profitují
z toho oba.
Na jednu z dovolených jezdím s mámou. Je s ní pohoda, nemusím
nic řešit, celý týden se povalujeme na pláži, ale přesto si to
užíváme. Je dovolená, která už plánovitě není ničím překvapivá,
v pořádku?
Proč by neměla? Tyhle dovolené s maminkou si můžete opravdu užít a není
důvod, abyste na ně spolu nejezdily dál. Je potřeba si ale uvědomit, že
maminka je váš nejbližší člověk, se kterým nepotřebujete na ničem
pracovat. Ona vás zná nejlépe a ani jedna z vás nepředpokládá, že se na
dovolené něčím překvapíte. A pokud ano, vzájemně se víc tolerujete.
Ale v zásadě se takto pohodově můžete povalovat i se svým partnerem. Na
dovolené by totiž ze všeho nejvíc mělo jít o to, užít si a
odpočinout si.
Je možné naplánovat si dovolenou cíleně jako test, zda nám to
bude klapat?
Náročnější dovolená ve stylu Svatební cesty do Jiljí nám může
ušetřit spoustu pozdějších překvapení. Rozhodně to partnera, ale nás
taky, hodně prověří. Dovolenou takového typu bych tedy v zásadě
doporučila, ale spíše začínajícím párům.
Jeden můj partner trávil dovolené vleže pod slunečníkem, ale na
klíně měl notebook a u ucha mobil… Je vůbec možné donutit workoholika
relaxovat?
Workoholismus sám o sobě může být signálem úniku. Lidé se stávají
workoholiky zejména proto, že je jejich život či vztah neuspokojivý, a
jediné, co jim přináší radost, je práce, proto se jí věnují všude.
Vlastně je zázrak, že jste ho na dovolenou dostala.
Není dovolená stres sama o sobě? Nejdřív musíte udělat věci
dopředu, pak zase dohánět… Není lepší zůstat doma?
Dovolenou bez diskuse potřebuje každý. Dovolená je i umění říci dost,
uvědomit si, kdy se cítíte vyčerpaní. Když nerelaxujete pravidelně,
během týdne to nedoženete. Je důležité naučit se odpočívat i během
roku, najít si pro sebe třeba jedno odpoledne v týdnu – myslím odpoledne
mimo víkend.
Naučit se odpočívat zní jako hezký úkol, ale jak to
,zařídit‘ během roku, kdy na relaxaci zbývají opravdu jen
víkendy?
Všichni máme náročná zaměstnání, a je jedno, zda jste psycholog,
novinářka nebo cokoli jiného. Je nesmírně důležité vyhradit si jedno
všednodenní odpoledne pro sebe. Vím, že to může znít naprosto
nerealizovatelně, sama jsem se to musela učit. Nejdříve bojujete s časem,
ale zároveň se s ním učíte hospodařit. Víte-li, že ve čtvrtek
odpoledne nepracujete, čas vyšetříte. Umíte-li věnovat čas sama sobě, je
to pro vás pak snazší i směrem k partnerovi.
Můžeme tedy volná odpoledne či společné víkendy nazvat
jakýmsi ,tréninkem‘ pro nakládání s časem dovolené?
Určitě bude snazší zorganizovat si odpočinek během dovolené. Umíte-li
relaxovat uprostřed pracovního týdne, skok z prací nabitého života do
zcela odlišného režimu, který dovolená přináší, není takový šok.
Pokud umíte odpočívat, užívat si volno, pak umíte naložit i s časem
během dovolené. Ano, mohla bych říct obecně, odpočívejte víc!
