Při vánočním večírku mi padl do oka nový kolega,“ vypráví devětadvacetiletá Nicol. Když spolu v pondělí přišli do práce ruku v ruce, nikdo by netipoval, že jim jejich alkoholový flirt vydrží déle než pár nocí. „Samozřejmě se všichni přepočítali,“ směje se, „dnes už jsme spolu skoro rok.“ Takových, jako jsou Nicol a její přítel Marek, jsou přitom na světě miliony. Mít vztah na pracovišti už pomalu patří ke koloritu všech institucí poskytujících zaměstnání. A není divu. „Trávíme tady mnohem větší část života než naši předci. Dokonce větší než doma,“ říká psycholožka Marta Boučková. Je pak logické, že se navazování sexuálních a partnerských kontaktů přesunulo z kaváren a hospod do našich kanceláří. Ne vždy však k blaženosti zaměstnavatele. Mít v kanceláři dvě hrdličky totiž není jen tak, a to i pro samotné zamilované. Málokterým totiž dochází, že si budou zbytečně kazit lásku prací, obhajovat (nebo skrývat) ji před ostatními, řešit pracovní konflikty, jako by byly soukromé… a hlavně: jak řešit eventuální rozchod?
Smlouva s ďáblem – love contract
Výsledky sociologických výzkumů ukazují, že ‚kancelářský sex‘ je záležitostí zcela obvyklou: více než polovina zaměstnaných žen prožila na pracovišti alespoň jedno milostné vzplanutí, přes sedmdesát procent mužů nezávazné sexuální vztahy s kolegyněmi na pracovišti dokonce cíleně vyhledává.
Zaměstnavatelé mívají na milostné hrátky svých pracovníků dvojí metr. Někde je plně tolerují (například v Německu, Holandsku a severských zemích), protože věří, že utužují mezilidské vztahy a usnadňují komunikaci. V jiných zemích je různě omezují (např. v USA), či dokonce jednoznačně zakazují (třeba v Japonsku, kde je zákaz sexuálních vztahů na pracovišti v mnoha firmách součástí pracovní smlouvy). Především proto, že se snaží své zaměstnance chránit proti sexuálnímu obtěžování, ale i proti případným negativním důsledkům vztahu, jako jsou hádky, nebo následkům rozchodu.
V českých luzích a hájích se vztahy na pracovišti obvykle tolerují. Většina firem má své ‚zamilované‘, kteří jsou vítaní, pokud drží vztah v únosných mezích. Přesto jsou i u nás některé firmy zásadně proti. Při nástupu do zaměstnání vám například dají vedle smlouvy podepsat i dodatek, který vztah na pracovišti zakazuje, nebo alespoň reguluje.
Tereza Horká, jež pracuje jako HR representative v jedné nadnárodní společnosti, navazování vztahů ve firmě striktně nezamítá, zároveň však respektuje oddělení sféry pracovní a soukromé. „V řádu, který zaměstnanci při svém nástupu podepisují, je odstavec popisující žádouí postup jednání zaměstnanců, kteří jsou vůči sobě v partnerském vztahu,“ říká. Firma, v níž pracuje, partnerské vztahy akceptuje, jsou-li splněny následující podmínky: partneři nejsou součástí stejného týmu či oddělení a také mezi nimi není vztah podřízený-nadřízený. „V případě, že vztah nesplňuje uvedené podmínky, jsou zaměstnanci odpovědni situaci hlásit svému přímému nadřízenému,“ dodává Tereza Horká. Pokud zaměstnanci nejsou ve vztahu podřízenosti, nemá podle ní společnost právo jejich soukromí kontrolovat. „Naším záměrem je zajistit, aby citové vztahy nepříznivě neovlivnily pracovní prostředí nebo nevyvolávaly otázky týkající se objektivity při hodnocení nebo postupu,“ vysvětluje.
Poslušně hlásím
Jenže vyjít se vztahem na veřejnost kvůli požadavkům daným smlouvou může být pěkně těžké – představte si, že se občas vyspíte s kolegou, který je ženatý. Máte se k něčemu takovému přiznat a ohrozit jeho manželství, nebo je lepší smlouvu porušit? I když ale neřešíte takové morální dilema, otázkou zůstává, kdy vztah na pracovišti začíná – tím, že už jste spolu byli dvakrát na víně, prvním sexem, nebo až když pochopíte, že jeden bez druhého nechcete žít?
Těžké je také rozhodování ve chvíli, kdy před vámi stojí nutnost říct si: kariéra, nebo vztah. Třeba kvůli smlouvě nebo kvůli zhoršení vztahů ve firmě. Nicol sice podobné dilema neřešila, ale pokud by musela, prý by se asi dlouho nerozhodovala. V tu chvíli prý byla kariéra tím posledním: „Pro mě bylo hlavní, jestli máme jako pár budoucnost,“ říká. „Zajímalo mě, jestli nám to půjde, když budeme pracovat jen o kancelář vedle, setkávat se v kuchyňce a řešit na poradě společný projekt,“ vyjmenovává své obavy. Problémům na pracovišti se ale nevyhnula ani ona. „Zpočátku jsem musela jasně ukázat, že když miluju kolegu, neznamená to, že bych z toho důvodu pracovala míň,“ vysvětluje Nicol strasti vztahu v práci.
Pro psycholožku Martu Boučkovou představuje vztah na pracovišti sociální a etickou otázku. „To, zda je dobré pracovat spolu na jednom místě, záleží kromě nařízení zaměstnavatele vždy na osobním úhlu pohledu,“ konstatuje. „Každý si individuálně určuje, co je dobré a co ne. Vztah na pracovišti dokonce může zvýšit výkon, zejména ve chvíli, kdy je spokojený, šťastný a vyvíjí se ke spokojenosti obou zúčastněných. Pokud se začíná rozpadat, neklape anebo skončí, pracovní výkon minimálně jedné strany většinou klesá, protože se atmosféra zcela logicky vyostřuje. Proto také většina psychologů varuje páry před každodenním prolínáním privátního a pracovního života ve společném zaměstnání,“ dodává.
Vztahy na pracovišti mohou podle ní také přerůst v něco, co se druhým nemusí líbit a co je může obtěžovat: „Například jde o přílišnou okázalost při vyjadřování citů u zamilované dvojice, tiché spiklenectví nebo zasněnost a neschopnost soustředit se na něco jiného než jako objekt lásky, které stav zamilovanosti mohou doprovázet.“ Klima v zaměstnání se pak podle psycholožky Boučkové může kvůli rivalitě anebo nepřejícnosti pracovního kolektivu vůči vztahu zaměstnanců značně vyostřit.
Tím nejtěžším, co může zamilované kolegy potkat, je ale rozchod: komunikovat s někým, koho nemáte chuť vidět, sledovat, jak mu začíná nový vztah… V tu chvíli se musíte opravdu obrnit: pokud to nezvládnete, nachystáte peklo na zemi sobě i svým kolegům. Peklo, na jehož konci bude stejně odchod jednoho z vás na jiné místo. „Co je v domě, už není pro mě,“ říká třiatřicetiletá Romana, která si vztah na pracovišti prožila se vším všudy. „Chodila jsem s kolegou tři roky a bylo to fajn. Ale pak začal spát se stážistkou vedle z kanceláře. Zažila jsem opravdu strašné období. Cítila jsem se příšerně, a ještě jsem musela přihlížet, jak spolu ti dva flirtují,“ svěřuje se žena, která krátce poté raději přijala nabídku zaměstnavatele a odjela na tři roky pracovat do zahraničí.
I když se ale zrovna nerozcházíte, je dobré dodržovat pár pravidel. Inspirujte se jimi i vy.
Jak postupovat ve vztahu v práci
1. Než začnete vztah s kolegou, dobře si rozmyslete, zda by vám vztah na pracovišti a to, co přináší, vyhovovaly.
2. Pracovat v jedné firmě není jednoduché. Vaše teritorium se podstatně zmenší, kooperovat s partnerem-kolegou, máte-li krizi, není žádný med.
3. Začínající vztah v práci zveřejňujte s rozmyslem.
4. S partnerem se k sobě chovejte kolegiálně. Nezapomeňte, že nejste doma, ale v zaměstnání.
5. Veškeré intimnosti si nechte na doma. Citové a intimní projevy by vaše kolegy mohly obtěžovat.
6. Pokud zjistíte, že vám, vašemu okolí nebo šéfovi vztah v zaměstnání nevyhovuje, zvažte další postup.
7. Východiskem může být přeřazení na jiné pracovní oddělení nebo přestup do jiné firmy. Mnohé páry to berou jako preventivní řešení. Vztahy v práci fungují, ale občas se jejich trvanlivost vyčerpá jaksi dřív…
Anna Hubínková
