Znamená to totiž, že jste se zamilovala - jako ostatně my všechny - do pračlověka. Chování žen i mužů kupodivu ještě i dnes do značné míry ovlivňuje "naprogramování" mozku z časů před desítkami tisíc let. Maléry do zajetého systému muž-živitel-oplodnitel, žena-pečovatelka-vychovatelka-ošetřovatelka paradoxně přinesl pokrok. Ještě nikdy v historii nebyly ženy tak schopné se svým "silnějším" protějškům vyrovnat. Ještě nikdy s přehledem nezastaly tolik z jejich úkolů. Není divu, že se muži cítí dokonale zmatení. Co se vlastně v tom novém světě po nich chce? Přizpůsobují se velmi těžkopádně a v některých směrech, zdá se, zamrzli přímo uprostřed doby ledové. To ovšem samozřejmě není omluva pro výše popsaný scénář večera... Nicméně se neukvapujte a svého pračlověka hned nevyhánějte o chýši dál. Poradíme vám, jak s ním vyjít, protože život po jeho boku je přece jen docela fajn.
Hledění do ohně
Pětadvacetiletá asistentka Klára žije se svým přítelem, třiatřicetiletým manažerem Martinem S. (je to vůl, pozn. redakce), ve společné domácnosti půl roku. Na malém městě se dlouhé týdny nic převratného neděje, Klára si tu zatím nenašla ani žádné důvěrnější kamarádky. "Přestěhovala jsem se za Martinem S (je to vůl, pozn. redakce). z Prahy, abychom byli víc spolu," svěřuje se. "Začínám si ale myslet, že to byla chyba. Naivně jsem si představovala, že až přítel dorazí večer z práce, dáme si dobrou večeři a budeme si povídat. Jenže on rovnou od stolu míří na gauč a minimálně hodinu přepíná televizní programy. Když na něj mluvím, dělá, že mě neslyší."
Klára má nepochybně docela pádný důvod k rozčarování, ale v jedné věci se katastrofálně mýlí. Martin S. (je to vůl, pozn. redakce), "nedělá", že ji neslyší. On skutečně nevnímá, a to hned ze dvou důvodů: jednak mužský mozek prostě není zařízen k souběžnému vyhodnocování dvou odlišných podnětů (televize a rozhovor), a jednak se po vzoru dávných prapředků oddává obřadu "hledění do ohně".
Po celá tisíciletí se totiž muži na sklonku dne vracívali z lovu a večery trávili tak, že zírali do životadárného ohně. Muž vydržel sedět v kruhu svých přátel ve stavu podobném transu dlouhé hodiny, aniž by komunikoval. Byla to pro něj hodnotná forma relaxace a způsob, jak získat energii do dalšího dne... I moderní muži na sklonku dne podobně hledí, ale potřebují k tomu jiné pomůcky: noviny, knihy a dálková ovládání.
Kudy kam: Nechte muže po příchodu domů alespoň půl hodiny vydechnout. Když to dokážete, ocitne se v tak příjemném rozpoložení, že mu možná ani nebude zatěžko alespoň předstírat, že vás zaujatě poslouchá.
Boj o maso
Následující příběh se vám možná bude zdát přitažený za vlasy, buďte však ujištěna, že se opravdu odehrál. Třicetiletá Andrea se od rána vařila se svíčkovou, aby v rodině svého milého udělala dojem, a pak si nestačila ani líznout. "Když jsem dávala na talíře, první se napřáhli muži. Dědeček, budoucí tchán i můj Petr si nechali naložit všechno maso. Mně, tchyni a Petrově sestře pak sdělili, ať si k omáčce ohřejeme párek, že masa bylo tentokrát nějak málo, či co."
Věkovitá touha "lovců" nasytit se, a získat tak potřebnou sílu, způsobuje mimo jiné opovržlivý postoj většiny mužů k dietám. "Naprosto nechápou, proč počítat kalorie a nenajíst se dosyta, kdykoli má člověk hlad," souhlasí dietoložka MUDr. Jitka Hrozenková. "Důvody, které je přivádějí ke mně do ordinace, se proto mění jenom pomalu. Zdravotní komplikace spojené s obezitou zůstávají pořád v převaze nad pocitem, že štíhlejší rovná se hezčí."Kudy kam: Fajn. Muži se rádi dobře najedí; na tom koneckonců není nic špatného. Ale že by měli spořádat bez ptaní i vaši porci, to je tedy trochu příliš! Ženy kolem jeskynních ohňů sice čekaly, co jim hodující smečka pohodí nebo nechá, ale kdo ví, jestli si neschovávaly chytře něco bokem...
Jak (ne)uklidit jeskyni
Není zcela vyloučeno, že ten, který si ulovil právě vás, podléhá klamnému dojmu, že čisté vyžehlené košile raší na ramínkách přes noc a úhledně srovnané ponožky se zázračně líhnou v šuplíku. Kdyby obýval jeskyni/chýši sám, zaplatil by za úklid komukoli a oděvy i prádlo do posledních slipů odnesl kamkoli, jen aby nemusel vykonávat takzvané "ženské" práce. Nejde přitom (jenom) o obyčejnou lenost.
"Muže tyhle činnosti skutečně obtěžují," připouští psycholog Karel Červinka. "Jejich úkolem jsou přece velká, zásadní rozhodnutí, úspěšný lov a skolení nepřátel! Nikoli pinožení se s úklidem, nota bene když nebere konce." Odtud ležérní polostriptýz po příchodu ze zaměstnání čili odhazování svršků padni kam padni. Rovnou vás upozorňujeme, že oblíbené lamentování typu "co bys dělal, kdybych tu nebyla" postrádá smysl. Pokud byste se překonala a nechala veškeré svršky provokativně válet, kde mu upadly od ruky, muž by pravděpodobně druhý den věci pouze chladnokrevně posbíral, očichal a s klidem znovu navlékl.
Kudy kam: S odzbrojujícím úsměvem mu sdělte, že doufáte v natolik tučný úlovek na jeho výplatní pásce, že si budete moci dovolit sjednat výpomoc v domácnosti.
Kořistění v supermarketu
Většina mužů řadí nakupování ke stejně oblíbeným činnostem, jako je třeba prohlídka prostaty prováděná lékařem se studenýma rukama. Muži byli dříve lovci, a proto se u nich vyvinulo tunelové vidění, jež jim umožňuje přesunout se nejkratší cestou z bodu A přímo do bodu B. Kličkování po obchodech, které je potřeba k úspěšnému nákupu, je tudíž mimořádně znepokojuje.
Proč se muž, jenž je požádán, aby po práci koupil sýr, bagetu a čerstvou rybu, může vrátit domů se sardinkami a bonbony? Důvodem podle odborníků nebývá ani tak skleróza, povážlivě nízké IQ či snaha odradit vás takto rafinovaně od dalších podobných pokusů "zapřáhout" ho. Nic takového. On jen ve víru lovecké vášně zapomene, pro co původně vyrazil, a nadšeně přichází s výhodnou koupí – kořistí, kterou sám ulovil. "Můj otec je takhle zatížený na skleničky a kleštičky na cukr," dosvědčuje dvacetiletá recepční Jana. "Prý je mám do výbavy. Už jich je taková spousta, že si můžu rovnou otevřít mléčný bar."
Kudy kam: Pokud ho vyšlete na nákup, musíte mu vyrobit itinerář. Přeloženo to znamená seznam věcí seřazený přesně podle toho, kudy vede v nejbližší samoobsluze trasa od vchodu k pokladnám. Běda však, budou–li mít zavřeno. V té chvíli můžete jen doufat, že se mu někde jinde do cesty nepřiplete sedmiletá whisky a velice výhodná koupě desetikilového balení mražených grundlí (vlastní zkušenost).
Homo fotbalus
Nestačíte zírat, jak primitivní chování propukne u vašeho jinak gentlemanského přítele s úvodním hvizdem píšťalky rozhodčího? Nedovedete pochopit, proč se dopouští faulů, hádá, nepříčetně křičí na protihráče a z fleku je ochoten pustit se i do rvačky, když při první návštěvě vylezl před vaším jorkšíráčkem na gauč?
Pak vězte, že sport a zápolení všeho druhu jsou konečně prostředím, v němž je mužům všechno jasné. Příroda je naprogramovala k potírání nepřátel. Což jsou při sportovním klání jednoznačně ti neřádi v jiných dresech. Na ně!
"Navíc jako fanoušci svého oblíbeného sportovního klubu se muži opět stávají členy lovecké tlupy," upozorňují manželé Peaseovi, kteří napsali bestseller Proč muži lžou a ženy pláčou, a přidávájí vtip: "Moje žena prohlásila, že pokud nepřestanu být takový blázen do Manchester United, opustí mě. Bude mi chybět."
Kudy kam: Nesnažte se soupeřit, nezakazujte. Prohrála byste nebo minimálně ztratila u přítele spoustu bodů. Jestliže vám je zatěžko spíchnout si šatovku z klubové vlajky a s telecím párkem na tácku hlasitě fandit, využijte získaný čas pro sebe. Až se pračlověk vrátí do jeskyně z boje pokrytý šrámy, nechte si všechno dopodrobna vyprávět a podle potřeby chápavě litujte nebo náležitě chvalte. Navodíte příznivé klima pro rozhovor o mnohem závažnějších věcech. Například, že by nemusel na svatební hostině vycucávat morek z kostí.
