Vsadím se, že i vám se někdy v životě přihodila některá z následujících situací.
Situace první: V kabince si zkoušíte nové šaty na večírek. Slyšíte prodavačku, jak přešlapuje hned za dveřmi
kabinky a každou chvíli se vás určitě zeptá, jak šaty sedí. Jenže nesedí. Škrtí vás, napínají se ve švech a dělají varhánky. A ve chvíli, kdy už už máte pocit, že se vám podařilo zapnout zip, uslyšíte na boku tiché, ale zlověstné rup. Jeden šev se roztrhl. „Jak jsem si mohla myslet, že bych se nacpala do osmatřicítky,“ nadáváte si v duchu. „Co mě to napadlo, zkoušet si takovéhle šaty, ty vůbec nejsou pro mě.“ S omluvným úsměvem prcháte z obchodu. Na ten večírek zase půjdete v džínách a v pytlovitém svetru ke kolenům.
Situace druhá: Poprvé v životě vás v práci pozvali na poradu vedení. Většině z toho, o čem se mluví, vůbec nerozumíte. Ale počkat, teď se šéfové baví o tématu, kterému rozumíte velmi dobře. A je vám úplně jasné, že jeden z nich právě teď říká hroznou pitomost. Už už se nadechujete, abyste to uvedla na pravou míru. Ale pak se zarazíte. Brali by vás vůbec vážně? Vás? Stejně byste se nedokázala vymáčknout. Jenom byste se ztrapnila.
Situace třetí: Po roce a půl na mateřské se vracíte do práce. Dítě jste na tři dny v týdnu svěřila prověřené paní na hlídání. O víkendu na pískovišti potkáte kamarádku, která je doma se tříletým synem. „To bych nemohla, svěřit Románka cizímu člověku,“ utrousí. Máte chuť všechno zabalit. Jste mizerná matka, to je jasné.
Všechny tyhle situace mají jedno společné: pocit, že nejsem dost dobrá. Dost štíhlá, dost hezká, dost chytrá, dost dobrá matka, dost… doplňte, cokoli vás napadne. A s tím pocitem, že „nejsem dost…“, se vždycky zároveň pojí strach, že nás kvůli němu někdo odmítne. Že nebudeme patřit k lidem, ke kterým patřit chceme. Když ti ostatní naše nedostatky prokouknou, nebudou nás kvůli nim chtít. Výzkumnice a myslitelka Brené Brown se zkoumání tohoto pocitu studu, hanby či nedostatečnosti věnovala celých dvanáct let. Vyslechla si tisíce osobních příběhů. A zjistila, že tím trpíme všichni. Ano, i ti, kteří jsou v našich očích dokonalí. „Jediní lidé, kteří to nezažívají, jsou ti, kteří postrádají schopnost empatie – psychopati,“ konstatuje, a dodává: „Stud se dá pochopit jako strach z izolace. Jako přesvědčení, že je na nás něco, co se ostatní nesmějí dozvědět, jinak bychom nebyli hodni jejich společnosti.“ A proto doma horečně uklízíme těsně před tím, než dorazí objednaná uklízečka, o Ordinaci v růžové zahradě tvrdíme, že jsme ji „náhodou zahlédli při přepínání kanálů“, předstíráme orgasmus a v restauraci si objednáváme salát, i když umíráme hlady.
JAK VYPADÁ STUD
Na workshop Síla nedokonalosti (http://tackk.com/sila-nedokonalosti), který pořádalo sdružení Akorango a vedla ho Iveta Clarke, jež se sama školila přímo s Brené Brown, jsem vyrazila s jistými obavami. Jak takový workshop o nedokonalosti může vypadat? Budeme se s cizími lidmi držet za ruce a objímat, chrastit korálky a skandovat hesla o tom, že jsme hodni lásky? Moje obavy se rozptýlily, když jsem si vyslechla celou sérii příběhů a situací, podobných těm v úvodu tohoto článku. Zjistila jsem, že stud – jako pocit vlastní nedostatečnosti, která nám v našich očích bere právo patřit do party, do společenství, do kolektivu – prožíváme všichni velmi podobně. Hořící tváře nebo uši? Sevřený žaludek a krk? Ledové mrazení vzadu na hlavě? Znáte to? Vítejte v klubu.
Hned na začátku workshopu jsme dostali za úkol si tenhle pocit nakreslit. Ten můj vypadá jako postavička zalezlá pod kobercem. Schovat se a nevylézt, dokud všichni neodejdou. Přesně takhle jsem se cítila, když mi zavolali ze školky, ať si dceru odvedu domů, protože má hnidy, nebo když mi při nákupu červených balerínek odmítli přijmout kartu pro nedostatek financí na účtu. Dále máme na papíru dokončit větu: „Nesnesla bych, kdybych byla vnímána jako…“ Bez rozmyšlení doplňuji: Špindíra. Chudá. Tlustá. Hloupá kikina z módního časopisu. Usedlá paní. Potrhlá podivínka. Když se na ten seznam svých strachů dívám, s překvapením konstatuji, že moje obavy si navzájem hodně protiřečí…
Jak Bára nakonec problém studu a ne/dokonalosti vyřešila? Zjistíte v lednovém vydání ELLE, které je stále v prodeji.
