Co je pansexualita?
Termín pansexualita vymezuje jednu z nejzajímavějších sexuálních orientací současnosti. Oproti ostatním se liší genderovou nevyhraněností. To znamená, že ve většině případů je náklonost těchto jedinců definována osobností, ke které se cítí být dotyční přitahováni. Pansexualita je často zaměňována za bisexualitu, ale takové přirovnání není úplně přesné. Pansexualita jako taková je vlastně jakousi součástí bisexuálního spektra, což znamená, že je jednou z mnoha identit, ve kterých se jedinci cítí být přitahováni více než jedním pohlavím.
Podle definic neziskové organizace GLAAD - Gay Lesbian Alliance Againts Defamation můžeme bisexualitu vymezit jako orientaci, v jejímž rámci jsou jedinci přitahování k více než k jednomu pohlaví, zatímco v rámci pansexuality může být jedinec přitahován k více než jednomu pohlaví nebo bez ohledu na pohlaví. Obě definice se tím pádem lehce překrývají.
Co však ve skutečnosti znamená být pansexuálem ví nejlépe jedinci, kteří se k této orientaci hlásí. Pansexualitu totiž skutečně určuje jediné pevné definiční měřítko, a to sice to, že se jedná o vysoce osobní a intimní stav mysli a těla. Mnoho hrdých pansexuálů nerado slyší o definicích a specifikacích. „Učinil jsem tuto volbu, abych se vyhnul dotazům, ne je přitahoval,” nechal se v rozhovoru pro Rolling Stones slyšet Mark Ronson, jeden z nejznámějších a veřejně přiznaných pansexuálů.
Pansexualita jako nový trend? Rozhodně NE!
Ačkoli se pansexualita v posledních letech dostala na přední žebříčky populární kultury, je ve skutečnosti tento termín znám už od počátku dvacátého století. Podle Oxfordského anglického slovníku se „pansexual“ poprvé objevilo v roce 1914 jako slovo „pansexualismus“ v Journal of Abnormal Psychology. Lékař jménem J. Victor Haberman poprvé rozvinul teorii pansexualismu, jako orientaci, která zjednodušeně přidává duševnímu poutu sexuální význam.
Pansexualita vždy nebyla chápána a přijímána širokou veřejností. Zprávy o jedincích přiznávajících se k této orientaci se začaly objevovat až ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století v Harlemu a chicagské South Side, ale tehdy bylo takové přiznání považováno za projev duševní poruchy. Až průkopnický americký sexuolog Alfred Kinsey v médiích začal veřejnosti vysvětlovat, že sexualita funguje na kontinuu.
Jaké to je být pansexuálem?
„Nikdy mi nepřišlo správné identifikovat se jako bisexuální. Znám tolik lidí, kteří jsou asexuální, nebo mají otevřeno u obou pohlaví, to vše se mě týká a zároveň nemusí. Jsem otevřená i tomu zamilovat se do někoho trans. Při průzkumu sexuální energie ostatních jsem nikdy nechtěla nikoho vyřadit. Myslím, že každý, bez ohledu na to, s kým je, by se měl identifikovat jako pansexuál. Myslím, že by to pomohlo každému se lépe zamilovat,“ tvrdí pro americkou Elle dvacetiletá Vera z Kanssasu.
„Nikdy se na dotyčného nekoukám pohledem sexuality, neříkám si: ,...zajímalo by mě, jaké by to bylo, kdybych s ním skončila v posteli..., nebo jak asi vypadají její prsa...'Takové myšlenka mě nikdy nenapadají,” říká pro Hearst Media Lana Peswani, jedna z dobrovolnic LGBTQ+ organizaci Stonewall.
