Pandemie přinesla tématu duševního zdraví obecně nebývalou pozornost. Během prvního roku s covidem-19 se počet psychických nemocí zvýšil až čtyřnásobně, v USA dnes trpí depresí nebo úzkostmi 41 % dospělé populace. Životní styl každého z nás se chtě nechtě změnil téměř ze dne na den tak, že jsme na nějakou dobu nemohli doslova nikam. Spolu s omezením společenského kontaktu je to právě pohyb, který naše tělo, a především mysl začala postrádat. Mnoho vědců se ve svých studiích o to víc zaměřilo na zkoumání toho, jaké benefity pravidelný pohyb přináší, a jak s jeho nedostatkem slábneme fyzicky i psychicky.
Okamžité štěstí – serotonin, endorfiny, a hlavně něco jako THC
Pohyb má obrovskou výhodu v okamžitosti svých účinků – jestli si říkáte, že sixpack neupečete přes noc, vzpomeňte si, jak rychle si dokážete zlepšit náladu, když dokončíte workout… Neuro-chemikálie se totiž vyplavují do oběhu okamžitě. Ať to jsou endorfiny – nejznámější hormony štěstí, serotonin, který nám pomáhá se uvolnit nebo endocannabinoidy, kterým vděčíme za stav „runner’s high“. Působí na stejný systém jako THC a mají na naši psychiku i podobné účinky – proto se nejen po běhu, ale jakémkoli pohybu, cítíme euforicky a uvolněně.
Lepší než antidepresiva
Deprese vzniká nejčastěji dvěma způsoby – genetickou predispozicí k nedostatečné tvorbě serotoninu v mozku nebo nadměrným stresem. Tak či tak můžeme předcházet, nebo dokonce skutečně léčit depresi i aktivním pohybem. Mnohé novější studie potvrdily, že užití antidepresiv se dá zcela obejít, pokud jsme schopni serotonin stimulovat pohybem a zdravým životním stylem. Tato cesta má velkou výhodu v tom, že pohyb s sebou nenese žádné vedlejší účinky a v kombinaci s antidepresivy je úspěšně potlačuje.
Potřebujeme být ve stresu
Stres podněcuje naši aktivitu, pomáhá nám se adaptovat, růst a být silnější. Ale ve chvíli, kdy je hladina stresu příliš vysoká, začne naše tělo ničit. Proto by se mohlo zdát, že stres, který vzniká během intenzivního cvičení, především HIIT, přispěje jen ke zhoršení úzkostlivých stavů. Podle studie doktorky Jennifer Heisz ale naopak jakýkoliv způsob cvičení, včetně HIIT, mentální kondici zlepšuje. A to i přesto, že naše tělo neumí rozlišit stres fyzický a psychický.
Vystavit se strachu
Lidé, kteří trpí úzkostmi nebo mají vyšší „anxiety sensitivity“ (mají strach z toho mít strach), se pohybu vyhýbají nejvíce. Jsou pro ně typické pocity, že při zrychleném dýchání se udusí nebo že při zvýšené frekvenci tlukotu srdce dostanou infarkt. Podle závěrů studie Dr. Heisz je ale právě pro jejich psychiku stres při cvičení nejpřínosnější. Nejtěžší bude samozřejmě začít. Po chvíli se ale jejich dech i tlukot srdce vrátí do normálu a oni zjistí, že se nic nestalo. Nejenže strach a úzkost při představě cvičení postupně zmizí, ale budou na sebe pyšní, že se strachu dokázali postavit.
Být tam, kde je to nepříjemné
"Je to právě vystoupení z komfortní zóny, co nás dělá silnější," tvrdí i jogínka Klára Pokorná, zakladatelka platformy Yogagang. Samotný pohyb je někdy nepříjemný – raději bychom se dívali na Netflix, než vyběhli ven do zimy si zacvičit. Ale všichni známe ten pocit PO, kdy aktivitu dokončíme a zavalí nás štěstí, že jsme se odhodlali, fyzicky to zvládli a můžeme se vrátit na pohovku. Pokud si na dobrý pocit zvykneme a aktivně si ho uvědomujeme, značně se zvýší i naše motivace. Začneme pozorovat výsledky – viditelné i ty mentální –, začneme je vyžadovat stále častěji a přirozeně tak začneme být v aktivitě konzistentní.
Move the Body, Heal the Mind
Pohyb posiluje naše tělo a imunitní systém, ale stejně tak obrňuje náš mozek proti vlivu stresových situací na naše duševní zdraví. Dá se na něj dívat jako na lék, prevenci nebo jen trik na zlepšení nálady. Doktorka Jennifer Heisz vydává na téma pohybu v kontextu mentálního draví knihu “Move the Body, Heal the Mind”. O cvičení, svém výzkumu přínosů HIIT, úzkostech nebo o tom, jak úplně sama dokončila Ironman triatlon, mluví v podcastu Trained od Nike ze série Mental Health, kterým je tento článek inspirován.
