Trenér v kuchyni


První dietu jsem začala držet už na střední škole. O prázdninách jsem byla s kamarádkou tři týdny na chatě a všechno šlo neuvěřitelně snadno. Stačilo chodit dvakrát denně běhat a jídlo omezit, jak jen to šlo. Z prázdnin jsem odjížděla nadšená a hubená. Problém byl v tom, že jsem byla hubená až příliš, takže můj doktor byl nekompromisní – musím přibrat.

Další, o něco rozumnější pokusy o hubnutí, které přišly v následujících letech, už takové výsledky neměly. A co hůř, mezi nimi jsem naopak stále přibírala. A ať jsem potom držela dietu, nebo jedla všechno, váha mi neklesala. Nevyšel ani poslední pokus, kdy jsem si najala osobní trenérku a vrhla se na posilování. Týdny ubíhaly, ale výsledky byly mizerné. Ano, měla jsem hezky vyrýsované svaly na rukou, jenomže když chodíte do posilovny třikrát týdně, čekáte víc – že zhubnete. Tím spíš, že můj jídelníček byl podle trenérky v pořádku. Ostatně, v jídle jsem se hlídala, co si pamatuju. Dorty, omáčky, bílé pečivo v něm chyběly už léta… Stačilo jen ohlídat, abych opravdu jedla pětkrát, a ne jen třikrát denně.

Smířit se s tím, že nezhubnu, jsem však odmítala. Někde musel být problém! Když kolegyně přišla plná nadšení ze schůzky s poradcem Petrem Havlíčkem, který se na výživu specializuje už přes deset let a který vypracovával jídelníček českým olympionikům, bylo rozhodnuto: vnutím se do jeho péče.

Petr Havlíček se na prvním setkání podrobně vyptá na mou ,dietní‘ a váhovou historii, na zdraví i na důvod, proč jsem přišla. Vím, že správná odpověď je, že chci žít zdravě, ale nezapírám, že chci zhubnout. Zajímá ho můj životní styl i to, bez jakých potravin bych se neobešla. Pak přijde na řadu vážení a měření procent tuku v těle. Odcházím s tím, že během týdne si mám přesně zaznamenávat všechno, co sním a vypiju. A to aniž bych cokoli měnila, jak mi ještě Petr Havlíček připomíná e-mailem. Pokud si totiž dopředu uberete, poradce může jen stěží odhalit jádro problému.

Když přijde čas druhé schůzky, jsem opravdu zvědavá. „Tak jak myslíte, že jste dopadla?“ ptá se poradce. Je mi jasné, že špatně, jinak bych tady přece nemusela sedět. „Špatně,“ špitnu a čekám odhalení, kde číhají skryté kalorie. Skutečnost mě však překvapuje. „Jíte příliš málo,“ říká Petr Havlíček. Jeho tabulky mluví jasně, můj denní příjem by se měl pohybovat okolo 1600 kalorií, já se pohybuju pod 1100. Takže když potom náhodou sním něco sladkého, tělo si to okamžitě uloží. „A zaděláváte si na osteoporózu,“ upozorňuje mě ještě a ukazuje, co všechno (vedle energie) v mé stravě chybí. Vápník, kyselina listová, jód… Problém je, že energetickou hodnotu stravy nemůžu okamžitě zvýšit, jinak bych přibrala. Ale ani snížit, není moc kam jít. Řešením je změnit ji tak, aby obsahovala, co má.

Odcházím s novým jídelníčkem. Nejde o přesný rozpis, co který den jíst, ale spíš o podrobně uvedený ‚jízdní řád‘, co si dát k jednotlivým jídlům, jaký by měl být poměr sacharidů a bílkovin. Skvělé je, že odpovídá mým zvykům (protože například jím slané snídaně, nečeká na mě ani teď žádné müsli), a plán počítá i s tím, že někdy nestíhám teplý oběd. Takže je tu polední varianta ,celozrnné pečivo a něco‘. K jídelníčku pak dostávám obecné rady o potravinách (co jíst a pít a čemu se opravdu raději vyhnout), informace, jak kombinovat jídlo a cvičení, a seznam doplňků, které mají nastartovat metabolismus: L-karnitin, lecitin, ginkgo biloba.

Pouštím se do toho hned druhý den (za týden se mám ozvat, jak se cítím). První dny si připadám neuvěřitelně nacpaná. Moje strava by měla mít stejně kalorií, ale kvůli přejedení se mi špatně usíná. Pocit, že si dávám k odpolední svačině müsli tyčinku, a přitom držím ,dietu‘, je ovšem dokonalý. A k večernímu salátu si mám dát půl celozrnného rohlíku – netvrdí se všude, že pečivo se smí jen k snídani? Po pár dnech si ale tělo zvyká. Jídelníček zahrnuje i den, kdy si do čtyř hodin můžu dát cokoli. Moc toho nevyužívám – ovšem pozitivní je, že netrpím pocitem, že něco nesmím.

Přestože jím jako nikdy předtím, váha kupodivu začala klesat. Nijak bleskově, ale po dvou letech zkoušení všeho možného je i to výborné. Cítím, že tělo začíná pracovat tak, jak má. A speciální bonus? Jsem neuvěřitelně nabitá energií, což by mě nikdy nenapadlo, že změna stravy dokáže…

Pro koho to je?

Pro ženy, které nehubnou, přestože mají pocit, že se stravují správně. Poradce jim může pomoci najít skryté problémy. Změna pod dohledem specialisty by přitom měla vést k dlouhodobému zhubnutí. Nemusíte se tak bát, že ztracená kila rychle naberete zpět. Tedy budete-li plán dodržovat.

Pro ty, které nedůvěřují dietám
nebo se jimi nechtějí nechat frustrovat.

Pro každého, kdo chce pečovat o své zdraví a zároveň mít víc energie. Správná strava přitom není pro každého stejná, jídelníček na míru by proto měl být sestaven tak, aby vyhovoval vašim zvykům nebo potřebám. Zapomenout můžete na frustrace z diet a přesné denní rozpisy, při nichž se nutíte do něčeho, na co nemáte chuť. Specialista dbá také na to, aby to, co jíte, mělo v konkrétní denní dobu správný poměr sacharidů a bílkovin, a také abyste do svého těla dostala všechny důležité látky. Překvapí vás, jak dobře se budete cítit a co všechno taková změna dokáže.


Kam se obrátit

Ing. Petr Havlíček
tel. 608 356 309,
e-mail: [email protected]

Nutrivia
Bratří Čapků 14, Brno,
tel. 543 215 333,
www.nutrivia.cz

Individuální poradna
pro snižování nadváhy
Kubelíkova 46, Praha 3,
tel. 603 443 722,
www.nutradit.cz

Centrum péče o člověka
Na poříčí 38, Praha 1,
tel. 603 460 311,
www.zdrave-hubnuti.cz

Další dietologické poradny najdete na internetu.

Kolik to stojí?

Za úvodní analýzu, posouzení jídelníčku a vypracování nového zaplatíte v řádech tisíců korun. Ve srovnání s náklady například na opakované tréninky s trenérem se ovšem investice vyplatí.


FOTO: ALEXIA S.; PRODUKCE: JULIE CHANUT-BOMBARD; MAKE-UP: MAYIA ALLEAUME; VLASY: TOMOHIRO OHASHI; ŠATY: PAULE KA; PŘIPRAVILY: MONIQUE LE DOLÉDEC, ELISABETH MARTORELL, MARIE-CHRISTINE DEPRUND; TEXT: PETRA ŠVECOVÁ

Časopis ELLE

Prosincové vydání ELLE 12/24