Můžete ji potkat v krajině, kde se snaží zachytit krásu obilného pole či kvetoucí zahrady, ale nemá s sebou paletu ani štětec. Jejími nástroji jsou jehla a barevné nitě, které si spolu s látkou a kroužkem nosí na výlety v batohu, takže když objeví na cestě do Benátek krásné zákoutí, sedne si do kavárny a během pár hodin vyšije na modrý samet barevné domky v Buranu. Pracuje rychle a instinktivně, a přestože výsledná díla často vypadají abstraktně – tak jako kolekce bílých výšivek určená pro letošní Designblok –, vycházejí z reálného prostředí a zobrazují třeba obilí nebo zahradu s tajícím sněhem.
Zlata ve své nynější volné tvorbě propojila zkušenosti z malby, kterou vystudovala na střední škole a celý život se jí zabývá, s praxí profese oděvní návrhářky. „Jednou jsem namalovala obraz, kde mi tahy štětce připomněly nitě, a rozhodla jsem se pracovat přímo s nimi.“ Zmíněné bílé výšivky zobrazují přírodu v okolí chalupy v Potštejně, kdy si Zlata nosila plátno napnuté na rámu na jedno místo třeba čtyřikrát a zachytila proměny polí, trávy a stromů. „Vždycky mám plátno napnuté jako na obraz, chci mít přehled o kompozici.“ Dříve si předem vytvářela skici výjevů a hledala náměty v atlasech rostlin a zvířat, ale dnes dává přednost momentální náladě a pocitům. „Vím, že chci zachytit kytku ve váze, dívám se na ni, ale dopředu neodhadnu, co přesně vznikne.“ Někdy přidá stuhu nebo šňůrku, a když udělá chybu, vyšije vedle další linii. Jindy vezme nůžky a stehy prostříhá, podle toho, jak to právě cítí. Nyní se chystá na větší formáty a práci s provazem.
Její poslední díla můžete vidět na Designbloku spolu se šperky jejího manžela Hanuše Lamra, na webu www.zlatalamrova.cz nebo na sociálních sítích @lamrovazlatka.
