Když jsem byl kluk, měl jsem sen, že jednou budu mít dům u moře. Už tehdy jsem věděl, že si ho jednou splním,“ vypráví se smíchem pražský podnikatel, který si svůj vybájený domov koupil před necelými pěti roky. Volba padla na Španělsko, kam pravidelně jezdí už přes dvacet let. „Je to země, která mi vyhovuje svým temperamentem, energií i podnebím. Tady je až na pár výjimek pořád teplo,“ vysvětluje podnikatel. Zatímco za zábavou a kulturou létá do Barcelony, pro svou víkendovou vilu si vybral Andalusii, samotný jih Španělska, území mezi Malagou a Marbellou. „Je tady poměrně levno a letadlo sem z Prahy letí necelé tři hodiny,“ vyjmenovává největší pozitiva oblasti. Na hledání vysněné nemovitosti šel systematicky: procházel nabídky realitních kanceláří, pročítal katalogy, inzeráty a na každém výletě po okolí se díval po cedulích nabízející reality ke koupi. Když udělal předvýběr, vytipoval si zhruba dvacet staveb, které by rád viděl.
Hned na první obhlídce navštívil lehce omšelý dům, který kdysi patřil jednomu britskému tenistovi. „Když jsme po prohlídce s kamarádem zamířili k autu, stačilo se na sebe mlčky podívat a bylo nám jasné, že je to ono. Stavba měla neuvěřitelného ducha, navíc krásně vzrostlou zahradu. Cítil jsem, že tady mi bude dobře. Víceméně už jen ze zvědavosti jsme šli i na zbývající prohlídky. Zajímalo nás, jestli některý dům přece jen nemůže být hezčí, dispozičně lépe řešený nebo levnější. Nebyl. Vrátili jsme se zpět na začátek do oblasti Mijas a já ten dům vážně koupil,“ vzpomíná a rozhlíží se radostně kolem sebe, skoro jako kdyby tomu pořád nemohl uvěřit.
Jelikož měla vila za sebou už více než padesátiletou historii, bylo načase udělat změny, které ji připraví na život v jedenadvacátém století, ať už se jednalo o úpravu dispozic, nebo dekorování interiéru. „Prakticky hned jsem věděl, jak chci, aby můj dům vypadal, co je třeba předělat, a co bych naopak rád zachoval,“ vysvětluje majitel, který si na svém španělském sídle vycizeloval estetické cítění. Svoje vize tlumočil české projektantce, ta je zakreslila a společně pak hledali ten nejlepší výsledek. Aniž by místo kdykoli navštívila, podařilo se jí společně s majitelem vytvořit svébytný a originální prostor, který skvěle vystihuje potřeby majitele a zároveň zapadá do okolní zástavby.
Jediným úskalím byla realizace samotných stavebních prací, které majitel řídil z daleké Prahy. „Často se totiž stalo, že bylo potřeba na místě něco rozhodnout, a já tedy musel sednout na letadlo a přímo na stavbě řemeslníkům vysvětlit, co přesně po nich žádám,“ vzpomíná. Interiér je zařízen ve stylu finca, typickém pro oblast kolem Středozemního moře. Prim tu hrají výrazné kombinace odstínů zelené a modré od svěží limetkové až po tyrkysovou, žlutá doplněná o tlumenou šedou nebo nábytek a doplňky z přírodních materiálů – dřeva či proutí. Nechybějí tu krásné ručně tkané koberce nebo tapiserie, které zdobí nejednu stěnu. Výrobky z tradičních řemeslných dílen tu ostatně potkáte v každém krámku se suvenýry.
PRO VŠECHNY
Na ploše sto šedesáti metrů čtverečních se dnes rozkládá útulná rezidence se třemi ložnicemi, studiem pro hosty a několika terasami, z nichž je krásný výhled na Středozemní moře a zbytek oblasti Mijas. Kolem mají víkendové domy Angličané, Dánové, Švédové i Belgičané. „Na území jedné vesnice se setkává celá Evropa, což je fajn. Lidé tady jsou velice milí a je moc zajímavé vyměňovat si názory s obyvateli z tolika různých zemí.“ O společnost majitel ostatně nikdy nemá nouzi. Vilu s ním totiž povětšinou obývá někdo z jeho přátel. „Dokonce sem jezdí i sami. Jsem rád, když je využitá a je v ní živo. Přestože tu jsem téměř každý měsíc alespoň na pár dní, vždycky se najde nějaké mezidobí, kdy tady kromě zahradníka, který každý týden dohlíží na zahradu a seká trávník, nikdo není. A to je škoda,“ dodává podnikatel.
A co má na svém domě nejradši? Jednoznačně dlouhá rána na terase. „S kamarády sedíme okolo stolu, někdo z nás udělá snídani. Často se to protáhne až do oběda. Tato líná rána prostě miluju,“ doplňuje. Na pláž je to sotva pár minut. Moře je tu chladnější, ale o to víc přijde osvěžení vhod, když zdejší oblast sužují úmorná vedra. „Na výlety jezdíme do okolních měst, kde jsou skvělé antiky plné nádherných kousků, ať už se jedná o styl finca, nebo třeba retro staré několik desetiletí. V místních bazarech jsem koupil několik komod, křesla i stolky. Některé věci se mi dokonce líbily natolik, že jsem si je nechal poslat i do Prahy a mám je ve svém bytě,“ vysvětluje majitel. Právě teď, když se stavba začíná dostávat do své finální podoby, začíná pošilhávat po dalších nemovitostech. „Mým snem je koupit další dům a znovu mu vdechnout nový život. Je to totiž proces, který je ohromně kreativní a opravdu mě naplňuje. Dovoluje mi to uplatnit fantazii a vypilovat každý detail,“ dodává a provází nás svou nádhernou zahradou. Najdete tu staré palmy, olivovníky, které tu rostou snad odpradávna, banánovník, cypřiše, oleandry či pepřovník. Zahrada po ranní zálivce omamně voní, stačí si utrhnout čerstvé fíky ze stromu a promyslet, co se dnes bude dělat. Půjdeme k moři, nebo radši zůstaneme v chladivém patiu a dáme si sangrii a tapas?
