Spolužáci, spolupracovníci, spolubydlící, snoubenci. Vincent Lim a Elaine Lu se potkali v USA na Cornell University. Studovali ale každý v jiném ateliéru, a teprve když spolu začali chodit, seznámili se i se svou prací. Před pěti lety školu úspěšně ukončili a sbírali zkušenosti v prestižních newyorských ateliérech, aby si nakonec založili studio Lim + Lu. A předloni se z východního pobřeží USA a města, které nikdy nespí, přesunuli na východní pobřeží Číny do města, které (též) nikdy nespí, tedy Hongkongu.
Společné mají obě metropole nejen přívlastek, ale i mimořádnou hustotu zalidnění, hektickou atmosféru a obrovskou pestrost kultur a tradic. Vince odtud pochází, Elaine vyrostla v Atlantě, ale narodila se v jihočínském Kantonu. „Chtěli jsme být blíž našim rodinám. Navíc tu máme možnost velmi rychle realizovat prototypy a zkoušet různé technologie i materiály – asijský trh je v tomto směru pro designéry ideální. Vše tu vzniká velmi rychle a změny za pochodu jsou na denním pořádku, často se zakreslují přímo na zeď na stavbě, což by v New Yorku nikdy neprošlo,“ vysvětluje Vince.
Prostorný stometrový byt ve starším domě v Happy Valley v ostrovní části Hongkongu designérské duo sice zbavilo všech příček, takže zpočátku připomínal brooklynské továrny a lofty, prostor ale uspořádali zcela odlišně. Členění je totiž variabilní a čerpá ze zdejších tradic. Pohyblivé příčky vycházející z japonských posuvných stěn nechali Vince a Elaine vytvořit z nerezové oceli pokryté vrstvou černého pigmentu a papír nahradili mléčným nebo čirým sklem.
Minimalistické je i vybavení. Kromě dekorativních vzorů na obkladech a dlažbě, pastelových barev na textiliích a výmalbě pár stěn je byt vlastně bez doplňků a dekorací. Jemné, ale dostatečně výrazné odstíny podtrhují jednoduché linie nábytku a zároveň zjemňují střídmost bytu. Výraznější jsou jen lustry, které stejně jako designové židle a stoly vyšly z organických tvarů.
Jelikož záběr studia Lim + Lu sahá od architektury až po grafický design, i rozmanité členění prostoru dotáhli ve svém bytě k dokonalosti. Klíčový je především jejich přístup k tomu, jak lidé skutečně doma fungují, a snaha zpochybnit často ne příliš smysluplné rozdělení jednotlivých místností. Tady je každý prostor součástí většího celku a má minimálně dvě možné funkce. Jídelna je zároveň pokojem pro hosty i součástí obývacího prostoru – podle toho, nakolik jednotlivé místnosti rozdělí nebo propojí posuvná stěna a závěs. Ložnice je spojená s prostornou šatnou, koupelna může být zároveň ložnicí, anebo také ne – všechny pokoje lze propojit nebo zcela oddělit.
Daleko lépe to odpovídá současnému životnímu stylu, kdy máme k dispozici moderní technologie a jsme schopní si vydobýt soukromí i na veřejnosti, přesto ale chceme být doma obklopeni rodinou a přáteli, a to bez ohledu na to, zda zrovna odpovídáme na e-mail, krájíme zeleninu, nebo čteme knihu. A jen zřídka neděláme alespoň dvě věci najednou. Vincent a Elaine nabízejí způsob, jakým prostor sdílet i jak jednotlivé funkce oddělit. Lze tak dosáhnout naprostého privátního dojmu s atmosférou loftu plného volného prostoru – vše pouze podle aktuální nálady a situace. Není to naprostý ideál?
