Renata vystudovala malbu v ateliéru Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy na pražské AVU. Zásadní pro ni byl poslední ročník, kdy pracovala na diplomové práci v ateliéru společně s fotografem Adamem Holým. Tehdy začala experimentovat s kombinováním technik, vlastnostmi a procesy materiálů, jako je vosk, epoxid, vlna či přírodní fragmenty. Postupně přešla k práci s papírem, na níž ji fascinují dva protichůdné elementy: destrukce a křehkost.
Svá díla považuje za záznam času, událostí a období, kde se přítomnost mísí se vzpomínkami, vjemy a sny. Zdá se jí o horách z ovčiny, o lišejníku vyrůstajícím z kůže, ze kterých pak vznikají různá poetická a neexistující názvosloví.
Způsob její práce se mění v závislosti na tom, kde se právě nachází. „Prostor je pro mě zásadní a v mém případě určuje vývoj i téma obrazu,“ říká. V italském Bergamu, kde už osm let žije s přítelem a dcerou Sofií, je její tvorba střídmá a má spíše soustředěný rytmus. Zato energie děl, která vytváří u rodičů na rodném Valašsku, je úplně jiná: rychlá a impulzivní. Renata experimentuje s dostupnými materiály – stavebními potřebami, které její tatínek používá při práci, a včelím voskem (je totiž vášnivý včelař). Využívá techniku vyřezávání, kdy čepelí vytváří křehkou šupinatou strukturu. V poslední době pracuje s černým voskem a černá barva se ostatně prolíná všemi oblastmi její umělecké tvorby.
Zajímají ji přírodniny a pravidelné struktury, až uhrančivou moc pro ni má například podhoubí – perfektní repetitivní forma, jejíž dokonalost je zároveň znepokojivá.
Při práci s papírem se osobní terapií a intimním sdělením stává samotný řez, křehký rovný povrch černého či bílého archu papíru je narušován množstvím zářezů ostrou čepelí skalpelu. Tak Renata Machýčková vytváří trojrozměrnou strukturu, kterou skládá do abstraktních tvarů evokujících surrealistické objekty nebo rostliny. Křehký organismus, kterého se chcete jemně dotknout.
Renatinu tvorbu můžete sledovat na instagramu @renatamachyckova.
