Probouzím se do bíle oděného apartmánu, ve kterém mě ke spánku ukolébalo lněné povlečení a čerstvý vzduch. Vyhlížím do zeleně za atypickými okny ve štítu mezonetového pokoje a stále mám pocit, že se mi malebné prostředí Kryštofova Údolí pouze zdálo. Idylický pohled na zelenou prohlubeň s jedním z největších viaduktů u nás se ale otevře každému, kdo se vydá necelou půlhodinu na západ od Liberce, mezi kopce Ještědsko-kozákovského hřbetu. Vesnice, která je dnes z velké části památkově chráněná, překvapí zdařilými rekonstrukcemi chalup nebo vkusnými modernínimi přestavbami, které nejsou v oblasti Sudet vždy pravidlem. Již od 16. století, kdy bylo Kryštofovo Údolí založeno uhlíři jako štědrá studnice stříbra a olova, tam rostla roubená a hrázděná stavení s bohatě zdobenými štíty a typickými podstávkami.
Duch českéhoo venkova
Za nejzajímavější tu od pradávna platil dům v oblasti dříve nazývané Holundergrund, dnes Bezové údolí, ve kterém se scházeli pašeráci objevující se mimo jiné v libretu Smetanovy opery Hubička. Duch českého venkova na příchozí dýchne i dnes, kdy se majitelé několikrát vyměnili, až hrázděnou chalupu v dost zuboženém stavu koupili Michal a Tereza Hoškovi. „Usedlost se předchozí majitelé snažili opravit, ale bylo jasné, že jim v jednu chvíli došly finance i energie a dlouhou dobu se nikdo neodvážil v náročné rekonstrukci pokračovat.“ Michal Hošek naštěstí dostatek elánu i kuráže měl. Vložil je do stěn chalupy a vnesl do ní nový život. Bývalý manažer ve sklářských firmách Preciosa, Lasvit a mnohých nadnárodních společností měl již bohaté zkušenosti s vedením projektů a díky rekonstrukci vlastní chalupy právě v Kryštofově Údolí také vybudovanou rozsáhlou síť lokálních firem a jednotlivců, kteří pak svou trochou přispěli i do Bezového údolí.
Pulsující srdce klidné oázy
Bývalá Pašerácká hospoda sice leží v centru vesnice, ale v létě je oddělená stromovím a nabízí naprostý klid. Přicházím k ní zrovna ve chvíli, kdy slunce dopadá na zářivě bílé roubení a zesiluje tak jeho kontrast s tmavým ornamentálním štítem vyskládaným z místní břidlice. Přítomnost současného designu dává tušit už minimalistické sezení v podobě premiérového uvedení roxorových židlí od Master&Master. Po vstupu, který zdobí dubový portál s vyrytým letopočtem poslední významné rekonstrukce 1818, oko návštěvníka hned spočine na svítidlech z kolekce Ivy od Brokis z dílny Lucie Koldové a přenese se za světlem dál do světnice. Každé svítidlo je jedinečné – vždy s lehkým designovým zásahem, který je specifický právě pro toto místo. Restaurace byla od začátku plánována jako živé a pulzující srdce klidné oázy, která nabízí koncept fine diningu složený z lokálních potravin.
Teplo kuchyně
Majitelé se rozhodli dát příležitost rozvinout talent mladého kuchaře Karla Doležala, který své umění představuje už při snídani a plně rozehrává při skládání obědových a večeřových chodů. „Všechny dodavatele známe osobně a vybíráme si jejich nejlepší produkty,” vysvětluje Michal Hošek, jehož ruce jsou ještě omoučené od ranního pečení chleba. Důležitou kulisu tvoří kamna, která si majitel také navrhl. „Miluju bauhausovský styl jednoduchých geometrických tvarů a při sestavování kamen jsme opravdu prvně následovali funkci, ze které pak vyšla tahle krásná oblá bílá forma.” Zaoblení půlkruhového uzavření kamen se odráží v jemných detailech celé místnosti. Bílé stoly TON jsou vyrobeny na míru podle designu Santiago od návrháře Reného Šulce. Jejich rovnocennými partnerkami jsou pak tradičně vyhlížející židle, které si Hoškovi nechali vyrobit v Indonésii. Do jihovýchodní Asie jezdí již několik let a s místním výrobcem navrhují interiérové produkty jako drobný nábytek a doplňky, které brzy přibydou k sortimentu Juliestore v Praze, udržitelného butiku Terezy Hoškové.
Malebné butikové pokoje
Vedle prvotřídního jídla se pak v prvním patře nabízí k přespání pět butikových pokojů. Každý má svou svébytnou podobu, spojuje je minimalistická bílo-černá estetika s vybavením od českých designérů nebo objevů z cest Hoškových. Tereza do interiérů vnesla lehkost sušených květin, vyšívaných mandal nebo lněného povlečení a doplnila je i o několik kousků jejich oblíbených svítidel od firem Lasvit a Brokis.
Společným jmenovatelem všech prostor je pocit zklidnění, uvolnění designem a meditace okolní přírodou. Ten se rozlévá dál do přilehlé stodoly, ze které je díky vnější úpravě opalovaného dřeva a vnitřní citlivé rekonstrukci prostorný apartmán pro rodiny či větší skupinu přátel. Velká skleněná plocha dává nahlédnout do jedné velké místnosti s vloženými mezipatry pro spaní a zároveň obyvatele spojuje se sousedícím lesem.
Několik hektarů listnáčů i jehličnanů k Bezovému údolí také patří a jednou budou možná sloužit ke glampingu, dalšímu z plánovaných projektů energického Michala Hoška, který jen několik dní po dokončení rekonstrukce křížové chalupy spřádá plány pro budoucí saunu, chov ryb a dokonce novou hospodu v centru vsi. Pro někoho pouze sny, ale u Hoškových, kteří pohádkové místo V Bezovém údolí vzkřísili za neuvěřitelný rok a půl, je to nejspíš velmi blízká budoucnost.
Text: Martina Freitagová
Zdroj: Elle Decoration
