Nabízí se představa, že když je Prokop Svoboda majitelem realitní kanceláře Svoboda & Williams a má přístup k množství nejrůznějších nemovitostí, pořídí pro svou rodinu dům se zahradou v nějaké klidné vilové čtvrti. Dal však přednost městskému bytu na Letné, kousek od Královské obory. „Nejlepší zahrada je přece Stromovka,“ směje se. „Za cenu bytu máme obrovský park, a když si jdu zaběhat, rád ho sdílím s ostatními Pražany. Jsem městský člověk, pracuji v centru a rád chodím do kanceláře pěšky.“ V této části Prahy vznikaly domy kolem roku 1911 ve stylu pozdní secese a Prokop od začátku věděl, že chce v prostoru zachovat jeho historický charakter.
„Původně jsem si představoval, že budeme mít starý bohémský byt jako v Paříži, s oškrábanými stěnami a viditelnými stopami času, kam jen vestavíme luxusní kuchyni a koupelny.“ Ale když se spolu s architekty pustili do renovace, zjistili, že vlastně chtějí více technického standardu 21. století. „Některé vybavení už nebylo funkční, také jsme potřebovali zlepšit akustickou průzvučnost stropů a stěn, vybavit byt současným systémem vytápění a chlazení, vytvořit další koupelnu… proto nakonec nové věci vstoupily do interiéru ve větší míře, ale minulost je tady pořád znát,“ dodává Adam Jirkal z Atelieru SAD.
Prokop Svoboda spolupracuje s architekty z Atelieru SAD už patnáct let a říká, že je mezi nimi až organická shoda. „Nedovedu si představit, že bych se pustil do práce bez nich. Největší překážkou zdařilých rekonstrukcí je podle mě jednoznačně ego investora, který podlehne dojmu, že tomu rozumí nejvíc, a neobrátí se na architekty. Mně se naše spolupráce líbí. Mohu uplatnit své nápady, a oni pak celý projekt posunou dál.“
Prokopovi kromě toho pomáhá zkušenost s nemovitostmi, které mu procházejí rukama. „Při práci s byty, které lidé nabízejí k prodeji, se opakovaně setkávám se dvěma problémy. Prvním z nich jsou snížené podhledy. Firmy si zjednodušují práci tím, že rozvody a zvukovou izolaci umístí pod strop. Tím se sníží světlá výška, ztratí se štuky a fabiony a celá místnost trpí. Pokud má jít o špičkovou rekonstrukci, měla by se stropu věnovat péče. Druhým problémem jsou nevzhledná, obyčejná topná tělesa. Technologie nám dnes umožňují vytápění integrovat do podlahy, vyrobit zajímavé kryty nebo si vybrat krásné litinové radiátory.“ V případě rekonstrukce bytu na Letné samozřejmě architekti takové chyby neudělali. Opravili štukovou výzdobu a tam, kde nebyla, vytvořili na stropě nové tvary, do nichž začlenili osvětlení. Pro kryty topení vymysleli reliéfní dekor, který vychází z období geometrické secese, a uplatnili ho i jinde. V celém bytě dochází k citlivé kombinaci starého a nového, protože všichni zúčastnění vědí, čeho si z minulosti vážit.
Týká se to i jiných Prokopových projektů. „Občas při práci narazím na zchátralé historické stavby a přepadne mě až obsesivní potřeba některou z nich zachránit. Teď například opravujeme starou školu v Sudetech, ještě ani nevím, jaký bude mít účel, možná tam budou kanceláře, možná apartmány, ale chtěl bych tomu dvě stě let starému domu navrátit jeho kouzlo.
Podobně jsem nadšený z hotelu Pivoňka, dříve Arkáda, ve Slavonicích. S restaurátorkou Janou Waisserovou se chystáme obnovovat renesanční fasádu. Nemohli jsme se dopátrat její originální barevnosti, ale naštěstí jsme zjistili, že se u kašny před tímto domem odehrávaly scény z filmu Valerie a týden divů a barvy jsou tam vidět… Renesance je historické období, které mě teď fascinuje nejvíc,“ říká Prokop Svoboda. „Tato rozhodnutí nedávají moc smysl z hlediska byznysu, protože investované peníze se nejspíš jen tak nevrátí, ale nemůžu si pomoct. Je to čistě emocionální záležitost.“
