Příběh křesla Safari se začal psát až v daleké Africe, kam se počátkem 30. let vydal jistý americký filmař se svou paní. O svých cestách sepsali průvodce, který se dostal do ruky otci moderního dánského designu Kaaremu Klintovi. Když si knížkou listoval, na fotografiích ho zaujaly skládací židle, se kterými pár cestoval po safari. Byly to pravděpodobně indické židle Roorkhee, které původně používali vojáci britské armády.
Klint začal přemýšlet, jak tuto inspiraci převést do moderní doby, až dospěl ke křeslu s originálními nelepenými klouby, které se utahují až po osazení sedáku, což zvyšuje jeho pevnost a stabilitu. Díky flexibilní konstrukci se tedy nábytek přizpůsobí jak podlaze, na které je umístěn, tak i osobě, která v něm sedí.
První modely křesla si pořídili Klintovi kolegové, mezi nimiž byli i takoví designoví velikáni jako Arne Jacobsen. Od té chvíle se křeslo Safari stalo ikonou funkcionalismu.
Dnes je díky popularitě designu z poloviny minulého století i důrazu na řemeslné zpracování vyhledávaným kouskem, a to zejména v původním, nerenovovaném stavu. Ačkoli originální verze z 30. let je něco jako svatý grál, který se objeví jen výjimečně, kousky z druhé výrobní série z 50. a 60. let se vyskytují trochu častěji, buď se sedákem z kůže, nebo pevného plátna. I po více než půlstoletí se nejedná jen o estetický designový výrobek, ale především o stále funkční kus nábytku, který nabízí velmi pohodlné posezení. Připadáte si v něm tak příjemně, jako by vás nadnášela voda – a to by u nábytku typu „sestav si sám“ čekal jen málokdo.
