Jaká jste byla jako malá holka?
Do šesté třídy úplně bezstarostná. Pak jsem si uvědomila, že pokud chci něco dokázat, musím pracovat. Vstávala jsem o dvě hodiny dřív, učila se do školy, chtěla být všude první. Ve škole jsem byla trochu zvláštní, nechodila jsem s klukama. Mám na tohle období trpké vzpomínky. Konec dospívání jsem prožila natáčením filmu Snílci.
Vždycky jste chtěla být herečkou?
Ano, tajně. Ale zdálo se mi, že všude jsou něčí dcery a synové… A tak jsem se nikam necpala.
Co vás nasměrovalo k filmu?
Krátce před maturitou jsem si uvědomila, že dusím sama sebe. Tak jsem řekla matce, že se vším končím a stanu se režisérkou. Všichni si mysleli, že jsem se zbláznila, jen rodiče mě podporovali. Absolvovala jsem režisérskou stáž v Anglii, pak jsem to vzdala. Nejsem si jistá, jestli někdy dokážu vést herce, dost o sobě pochybuju. Nakonec jsem mámě přiznala, že mojí tajnou touhou je stát se herečkou.
Podporovala vás?
Varovala mě: „Jdi do toho, jestli chceš, ale uvidíš, že je to těžké.“ Měla pravdu, člověk musí projít spoustou věcí. Nekonečné čekání, při každém castingu trpím, jsem nervózní, že nejsem dost dobrá.
Ale vybral si vás Ridley Scott…
Bylo to strašné, musela jsem projít sedm castingů! Po jednom z nich mi Scott, který mě viděl ve Snílcích, řekl: „Vypadáte mnohem mladší než na plátně.“ Pomyslela jsem si, že je to v pytli. Ale za pár týdnů mě jednou ráno budí táta a povídá: „Vstávat, zítra jedeš do Anglie na opakovací zkoušky!“
Jak vám bylo, když vás obklopily hollywoodské hvězdy?
Na začátku jsem si připadala trochu ztracená. Najednou vedle mě byli neuvěřitelní herci, málem jsem omdlela. A potom se ze mě po několika dnech stala ,jejich baby‘.
Je pro vás matka hereckým vzorem ?
Já ji vlastně nikdy za herečku nepovažovala. Přestala hrát, když jsem se narodila. Poprvé jsem se na její filmy podívala, když mi bylo osm, ale viděla jsem v nich někoho jiného, ne svou mámu!
Jaký spolu máte vztah?
Rozumí mi. Usměrňuje mě, když mířím moc vysoko. Jako herečky jsme rozdílné, ale v běžném životě jsme si hodně podobné.
Podobáte se jí víc než své sestře dvojčeti?
Určitě. Sestra a já jsme každá úplně jiná, i fyzicky. Ona je světlovlasá s hnědýma očima. Má ráda venkov, koně, noční podniky. Já jsem snílek.
V jednom rozhovoru jste řekla, že dáváte přednost filmu před realitou. To proto, že jste trémistka?
Jsem mladá, a tak někdy říkám hlouposti. Někdy se cítím lépe ve filmu než ve vlastním životě. Pořád se hledám, snažím se získat víc sebedůvěry. Ridley Scott mi řekl, že mám starou duši. Snažím se přijmout sebe samu takovou, jaká jsem.
Hodně jste na sobě pracovala…
Ano, ale snažím se zůstat v pohodě. Dávám přednost soukromému životu před prací. Protože kdybych přestala pracovat, nezbylo by mi vůbec nic. Hodně přemýšlím o životě a každý den si stokrát opakuju: Carpe diem!
Zkuste se popsat…
Jsem svéhlavá, posedlá, zranitelná, perfekcionistka. Na jedné straně jsem rozumná, rozvážná, zdánlivě tvrdá, ale na druhé straně slabá a dětinská.
Jakou vlastnost byste chtěla mít?
Výřečnost a drzost.
Kdo je váš vzor?
Líbí se mi Cate Blanchett. Má všechno, je odvážná, drzá. Také mám ráda Juliette Binoche, Marion Cotillard, Julianne Moore. To jsou herečky, které mají charisma, něco z nich vyzařuje.
Když jste byla malá, říkali vám, že jste hezká?
Byla to pro mě skoro urážka. Jako kdyby viděli jen tu vnější stránku. Mám radši, když mi někdo řekne, že jsem dobrá herečka.
Jak se vyvíjel váš vztah k vlastnímu vzhledu?
Ovlivnilo mě, když jsem viděla matku, jak o sebe pečuje. Velkým objevem pro mě bylo líčení. Kolem šestnácti jsem se spíš maskovala, když jsem šla do školy: šla jsem za indiánku, gejšu nebo Ninu Hagen. Měla jsem třeba fialovou, modrou nebo zelenou rtěnku a stíny. Musela jsem nahánět strach. Měla jsem vlasy obarvené na černo, purpurový sametový obleček a boa. Teď už bych se takhle vymóděná vyjít ven vůbec neodvážila. Ale bylo v tom něco kreativního…
Byla jste tváří kolekce Giorgia Armaniho pro podzim/zimu 2004. Zajímá vás móda?
Mám ráda Armaniho nebo Dior, ale teď si spíš můžu dovolit nakupovat v Gapu a Zaře.
Lichotí vám obdivné pohledy jiných mužů?
Ano, jako každé ženě. Možná mi to dělá dobře ještě víc, protože jsem herečka. Když je člověk žádaný, cítí se krásný.
Máte komplexy?
Jasně! Málo sportuju, bříško a zadek nemám tak pevné, jak by měly být. Nedávno jsem ale začala cvičit pilates. Jinak nejsem moc vytrvalá, jen každé ráno asi dvacet minut běhám se psem. Nikdy nebudu jako všechny ty dívky z časopisů.
Ve Snílcích jste se svlékla. Jak jste se cítila?
Nejdřív to byla výzva, pak něco jako kostým. Ten film byl pro mě zkušenost, nevnímám nahotu v něm jako něco vulgárního. Při natáčení jsme se hodně nasmáli, možná i proto ty scény pak nebyly tak dramatické. Přesto necítím potřebu se na tenhle snímek znovu dívat.
Máte nějaký trik na udržení štíhlé postavy?
Nesnáším slovo dieta, jsem gurmánka. Nepotřebuju si ale dávat velké porce. Jím málo masa, trochu ryb a hodně sýra. Chutnají mi těstoviny, lanýže, bylinky. Hodně vařím, a kdybych nebyla herečka, byla bych kuchařka.
Co si myslíte, když se na sebe podíváte do zrcadla?
Jsem hodně krátkozraká, tak se pořádně nevidím. Ujistím se, že nemám kruhy pod očima, jinak se moc neprohlížím. Měli jste mě vidět minulý víkend na venkově, jak sedím před televizí ve starých teplákách, mám mastné vlasy v culíku a brýle. Když jsem šťastná a spokojená, je to vidět.
Kdy se cítíte sexy?
Potřebovala bych, aby se o mě každé ráno starala vizážistka, kadeřník a stylistka z Elle. Na nic si nehraju, nenosím hluboké výstřihy. Cítím se smyslně, když jsem v pohodě a mám nápadnou rtěnku.
Tipy na krásu Evy Green
● Ráno hned po probuzení vypiju sklenici čerstvě vymačkané pomerančové šťávy a jdu si zaběhat.
● Snažím se pít alespoň litr vody denně.
● Když jsem unavená, užívám hořčík v tabletách nebo si dopřeju masáž teplými kameny.
● Před spaním se namažu hydratačním olejem z pomerančových květů.
● Mám velmi suchou pleť, proto používám ultrahydratační krém Hydranorme od La Roche-Posay a tonikum od Mary Cohr.
● Na rty si prsty nanesu balzám Rosebud Salve.
● Když se líčím, nedávám si podkladový krém, jen sjednocující make-up od Benefit a tekutou tvářenku stejné značky. Vydrží mi celý den.
● Na slavnostní příležitost si buď výrazně nalíčím rty – mám ráda rtěnky od Stéphane Marais, jsou hodně barevné – nebo zvolím kouřové líčení na oči: dvě vrstvy řasenky od Shiseida a pak mastný černý oční stín od Sisley.
● Na své barvené vlasy (od přírody jsem tmavě blond) používám speciální máslo Beurre de Karité.
● Z parfémů mám nejradši značku Santa Maria Novella. Podle nálady kombinuji vůni Musc d’or od Melograno (připomíná kadidlo) nebo Freesia (ta je zas velmi svěží).
Do šesté třídy úplně bezstarostná. Pak jsem si uvědomila, že pokud chci něco dokázat, musím pracovat. Vstávala jsem o dvě hodiny dřív, učila se do školy, chtěla být všude první. Ve škole jsem byla trochu zvláštní, nechodila jsem s klukama. Mám na tohle období trpké vzpomínky. Konec dospívání jsem prožila natáčením filmu Snílci.
Vždycky jste chtěla být herečkou?
Ano, tajně. Ale zdálo se mi, že všude jsou něčí dcery a synové… A tak jsem se nikam necpala.
Co vás nasměrovalo k filmu?
Krátce před maturitou jsem si uvědomila, že dusím sama sebe. Tak jsem řekla matce, že se vším končím a stanu se režisérkou. Všichni si mysleli, že jsem se zbláznila, jen rodiče mě podporovali. Absolvovala jsem režisérskou stáž v Anglii, pak jsem to vzdala. Nejsem si jistá, jestli někdy dokážu vést herce, dost o sobě pochybuju. Nakonec jsem mámě přiznala, že mojí tajnou touhou je stát se herečkou.
Podporovala vás?
Varovala mě: „Jdi do toho, jestli chceš, ale uvidíš, že je to těžké.“ Měla pravdu, člověk musí projít spoustou věcí. Nekonečné čekání, při každém castingu trpím, jsem nervózní, že nejsem dost dobrá.
Ale vybral si vás Ridley Scott…
Bylo to strašné, musela jsem projít sedm castingů! Po jednom z nich mi Scott, který mě viděl ve Snílcích, řekl: „Vypadáte mnohem mladší než na plátně.“ Pomyslela jsem si, že je to v pytli. Ale za pár týdnů mě jednou ráno budí táta a povídá: „Vstávat, zítra jedeš do Anglie na opakovací zkoušky!“
Jak vám bylo, když vás obklopily hollywoodské hvězdy?
Na začátku jsem si připadala trochu ztracená. Najednou vedle mě byli neuvěřitelní herci, málem jsem omdlela. A potom se ze mě po několika dnech stala ,jejich baby‘.
Je pro vás matka hereckým vzorem ?
Já ji vlastně nikdy za herečku nepovažovala. Přestala hrát, když jsem se narodila. Poprvé jsem se na její filmy podívala, když mi bylo osm, ale viděla jsem v nich někoho jiného, ne svou mámu!
Jaký spolu máte vztah?
Rozumí mi. Usměrňuje mě, když mířím moc vysoko. Jako herečky jsme rozdílné, ale v běžném životě jsme si hodně podobné.
Podobáte se jí víc než své sestře dvojčeti?
Určitě. Sestra a já jsme každá úplně jiná, i fyzicky. Ona je světlovlasá s hnědýma očima. Má ráda venkov, koně, noční podniky. Já jsem snílek.
V jednom rozhovoru jste řekla, že dáváte přednost filmu před realitou. To proto, že jste trémistka?
Jsem mladá, a tak někdy říkám hlouposti. Někdy se cítím lépe ve filmu než ve vlastním životě. Pořád se hledám, snažím se získat víc sebedůvěry. Ridley Scott mi řekl, že mám starou duši. Snažím se přijmout sebe samu takovou, jaká jsem.
Hodně jste na sobě pracovala…
Ano, ale snažím se zůstat v pohodě. Dávám přednost soukromému životu před prací. Protože kdybych přestala pracovat, nezbylo by mi vůbec nic. Hodně přemýšlím o životě a každý den si stokrát opakuju: Carpe diem!
Zkuste se popsat…
Jsem svéhlavá, posedlá, zranitelná, perfekcionistka. Na jedné straně jsem rozumná, rozvážná, zdánlivě tvrdá, ale na druhé straně slabá a dětinská.
Jakou vlastnost byste chtěla mít?
Výřečnost a drzost.
Kdo je váš vzor?
Líbí se mi Cate Blanchett. Má všechno, je odvážná, drzá. Také mám ráda Juliette Binoche, Marion Cotillard, Julianne Moore. To jsou herečky, které mají charisma, něco z nich vyzařuje.
Když jste byla malá, říkali vám, že jste hezká?
Byla to pro mě skoro urážka. Jako kdyby viděli jen tu vnější stránku. Mám radši, když mi někdo řekne, že jsem dobrá herečka.
Jak se vyvíjel váš vztah k vlastnímu vzhledu?
Ovlivnilo mě, když jsem viděla matku, jak o sebe pečuje. Velkým objevem pro mě bylo líčení. Kolem šestnácti jsem se spíš maskovala, když jsem šla do školy: šla jsem za indiánku, gejšu nebo Ninu Hagen. Měla jsem třeba fialovou, modrou nebo zelenou rtěnku a stíny. Musela jsem nahánět strach. Měla jsem vlasy obarvené na černo, purpurový sametový obleček a boa. Teď už bych se takhle vymóděná vyjít ven vůbec neodvážila. Ale bylo v tom něco kreativního…
Byla jste tváří kolekce Giorgia Armaniho pro podzim/zimu 2004. Zajímá vás móda?
Mám ráda Armaniho nebo Dior, ale teď si spíš můžu dovolit nakupovat v Gapu a Zaře.
Lichotí vám obdivné pohledy jiných mužů?
Ano, jako každé ženě. Možná mi to dělá dobře ještě víc, protože jsem herečka. Když je člověk žádaný, cítí se krásný.
Máte komplexy?
Jasně! Málo sportuju, bříško a zadek nemám tak pevné, jak by měly být. Nedávno jsem ale začala cvičit pilates. Jinak nejsem moc vytrvalá, jen každé ráno asi dvacet minut běhám se psem. Nikdy nebudu jako všechny ty dívky z časopisů.
Ve Snílcích jste se svlékla. Jak jste se cítila?
Nejdřív to byla výzva, pak něco jako kostým. Ten film byl pro mě zkušenost, nevnímám nahotu v něm jako něco vulgárního. Při natáčení jsme se hodně nasmáli, možná i proto ty scény pak nebyly tak dramatické. Přesto necítím potřebu se na tenhle snímek znovu dívat.
Máte nějaký trik na udržení štíhlé postavy?
Nesnáším slovo dieta, jsem gurmánka. Nepotřebuju si ale dávat velké porce. Jím málo masa, trochu ryb a hodně sýra. Chutnají mi těstoviny, lanýže, bylinky. Hodně vařím, a kdybych nebyla herečka, byla bych kuchařka.
Co si myslíte, když se na sebe podíváte do zrcadla?
Jsem hodně krátkozraká, tak se pořádně nevidím. Ujistím se, že nemám kruhy pod očima, jinak se moc neprohlížím. Měli jste mě vidět minulý víkend na venkově, jak sedím před televizí ve starých teplákách, mám mastné vlasy v culíku a brýle. Když jsem šťastná a spokojená, je to vidět.
Kdy se cítíte sexy?
Potřebovala bych, aby se o mě každé ráno starala vizážistka, kadeřník a stylistka z Elle. Na nic si nehraju, nenosím hluboké výstřihy. Cítím se smyslně, když jsem v pohodě a mám nápadnou rtěnku.
Tipy na krásu Evy Green
● Ráno hned po probuzení vypiju sklenici čerstvě vymačkané pomerančové šťávy a jdu si zaběhat.
● Snažím se pít alespoň litr vody denně.
● Když jsem unavená, užívám hořčík v tabletách nebo si dopřeju masáž teplými kameny.
● Před spaním se namažu hydratačním olejem z pomerančových květů.
● Mám velmi suchou pleť, proto používám ultrahydratační krém Hydranorme od La Roche-Posay a tonikum od Mary Cohr.
● Na rty si prsty nanesu balzám Rosebud Salve.
● Když se líčím, nedávám si podkladový krém, jen sjednocující make-up od Benefit a tekutou tvářenku stejné značky. Vydrží mi celý den.
● Na slavnostní příležitost si buď výrazně nalíčím rty – mám ráda rtěnky od Stéphane Marais, jsou hodně barevné – nebo zvolím kouřové líčení na oči: dvě vrstvy řasenky od Shiseida a pak mastný černý oční stín od Sisley.
● Na své barvené vlasy (od přírody jsem tmavě blond) používám speciální máslo Beurre de Karité.
● Z parfémů mám nejradši značku Santa Maria Novella. Podle nálady kombinuji vůni Musc d’or od Melograno (připomíná kadidlo) nebo Freesia (ta je zas velmi svěží).
