Uma se stala první blonďatou aktérkou jinak velmi jižansky orientované značky a propůjčila kalendáři svou osobitost, energičnost a vášeň. Celý projekt je oknem do světa rozličných lidských kultur a tvoří ho dvanáct poct různým místům světa, od Mexika až po Čínu.
Fotograf kalendáře se narodil v Jihoafrické republice, který nám exkluzivně poskytl rozhovor, žije v Paříži a pracuje po celém světě. Jeho práce můžete znát ze světových módních časopisů. Pracoval pro Vogue, Vanity Fair, GQ i Interview a má za sebou kampaně pro Hermès, Levi’s nebo Burberry.
Měl jste na tvorbu kalendáře tým asi padesáti lidí. Jak se vám pracuje na velkých komerčních zakázkách a vědí všichni, co přesně mají dělat?
Začínal jsem asi před třiceti lety a v té době jsem pracoval sám – sám jsem si zakládal i film do fotoaparátu. Tašky ale začaly být čím dál těžší, a tak jsem si pořídil asistenta. Podle mě jsou fotograf a asistent základem dobrého focení. Postupem času se přihlásil módní a hudební průmysl a tým se začal rozrůstat. Najednou je na každém focení minimálně patnáct lidí. Klienti mají pocit, že takhle to má být a takhle to bude skvělé. Díky boomu hudebních klipů a světu hudebních hvězd vznikla kultura velkého doprovodu hvězd – gangy lidí, kde nikdo nic nedělá a všichni vypadají cool. Při focení módy je to hodně podobné: všechno se zvětšuje a lidí je na place prostě hodně. Začíná být problém se v tom celém orientovat. Ale já svoje lidi znám a pracuji s nimi už dlouho. Díky Campari jsem měl poprvé na place pět asitentů – osvětlovače, produkčního, runnera, výpravu a digital asistenta, ale tady to bylo potřeba – během šesti dní jsme museli udělat dvanáct dokonalých fotek, které reprezentují kulturu dvanácti zemí. Plánovat se začalo v únoru a vše vyvrcholilo v červenci focením na jihu Francie.
Vybíráte si svoje asistenty?
Ano, mám asistenty v New Yorku i v Paříži a znám je už deset nebo dvanáct let. Můžu jim věřit a vím, že zařídí cokoli, na co si vzpomenu. Moji asistenti přesně vědí, jakou techniku potřebuji a co přesně je pro mě na place důležité.
Umíte si na focení říct, co přesně vyžadujete po kreativní stránce?
Jako fotograf takhle musíte pracovat už od začátku. Jde o váš pohled, vaše oko, vaše zkušenosti a vaši fantazii – to všechno dělá dobrou fotografii. Není to oko nikoho jiného, a proto je pro mě důležité být u plánování od začátku a moci ovlivnit styling, líčení, vlasy, desing scény a světlo. Jsem pod celou prací podepsaný, chci si být stoprocentně jistý, že je to moje fotografie. Například na přípravách kalendáře Campari mi art director ukázal skici postavy na koni, ale je na mně si říct, jaké chci šaty, doplňky, barvy, osvětlení, vybrat místo pro fotku a pohlídat si všechny detaily.
Červená je hlavním motivem kalendáře. Máte ji rád?
Pro mě červená znamená vášeň, oheň a pozitivní sílu. Když jsme začali všechno plánovat, rozhodl jsem se, že se červená stane hlavním leitmotivem kalendáře. Později jsme si mysleli, že na červenou barvu úplně zapomeneme, ale nakonec jsme se k ní vrátili. Červená je ostatně i barva Campari. A já jsem chtěl ctít barevnost značky, pro kterou jsem kalendář fotil. Ano, tady se mi červená hodila na fotku, ale zároveň je největší hvězdou Uma Thurman.
Jaký je rozdíl při focení modelek, sportovkyň a hereček? Co vkládala Uma do práce na kalendáři?
Modelky jsou uzavřené ve vakuu. Vejdou do dveří a nic neříkají. Pro mě je modelka jen ramínko na šaty. Je to hračka, loutka. Při focení nikoho nezajímá její názor. Má naučené pózy, a ty už jsme viděli v časopisech. Jen málokterá modelka je osobnost, bývají to chameleonky. Naproti tomu herečka je člověk, který umí hrát, a já jí jako fotograf musím vysvětlit, co přesně po ní chci. Herečka umí číst, umí psát a má velké životní i profesní zkušenosti, na fotkách ji tedy musím režírovat – musím s ní mluvit a vtáhnout ji do děje. Její fantazie je neomezená, a vzájemně se tak můžeme inspirovat. Herečky nemají strach, udělají pro dobrou fotku v podstatě cokoli. Uma seděla na jedné fotce na koni a seděla tam snad hodinu – a každý její výraz byl originální.
Který její film máte nejradši?
Pulp Fiction, ale samozřejmě ji miluji už od dob Nebezpečných známostí. Je to jedna z nejlepších hereček naší doby.
Máte v kalendáři Campari nějakou její oblíbenou fotografii?
Úplně zbožňuji fotku Umy v Africe, kde se směje. Měla by se smát neustále, její výraz je tady na té fotografii dokonalý. Úsměv dodává její tváři opravdovost. To je pro mě Uma – když se směje. Bavilo nás kalendář připravovat a její úsměv je pro mě moc důležitý.
