Přezdívalo se jim britská „kytarovka bez kytar“. Druhého února Keane odehráli v Praze svůj druhý koncert. Jaké změny se v kapele udály po jejich návratu na scénu v roce 2018? A co vše musí začínající hudebník vědět, aby se dokázal prosadit? Na to jsme se zeptali zpěváka Toma Chaplina a skladatele a klávesisty Tima Rice-Oxleyho.
Je to už šestnáct let, co vyšla vaše první deska. V rámci turné jste ale nyní v Praze teprve podruhé. Jaké to je vrátit se do města, v němž jste v porovnání s jinými evropskými metropolemi nestrávili tolik času?
Tom: Je to úžasné. Před koncertem jsme měli více než 24 hodin volna, takže jsme se mohli potulovat a objevovat město. Praha je nádherná, historická a plná romantiky.
Tim: Předešlý koncert, který jsme odehráli 2. listopadu 2012 v Lucerně, byl naprosto skvělý. Show, jež měla neskutečnou atmosféru. A přestože hrajeme na spoustě míst, města s dobrou atmosférou není těžké si zapamatovat. Zůstávají v pamětu dlouho. V Praze jsem mimochodem byl vloni na dovolené a jsem z ní nadšený.
Jako kapela jste za dobu své existence zažili spoustou zvratů. Co se nejvíce změnilo od roku 2018, kdy jste se po několika letech pauzy zase dali dohromady?
Tom: Řekl bych, že hlavně obvod našich pasů…
Tim: To je rozhodně pravda. Jsme zdravější a cítíme se mnohem lépe. Stejně tak je znát, jak moc se mezi námi změnila atmosféra k lepšímu. Je vidět, že jsme o sobě během pauzy všichni přemýšleli – o životě, zdraví, vztazích. Navázali jsem na vlnu, na které jsme v kapele byli. Výsledkem je, že si jeden druhého víc vážíme, máme se skutečně rádi, podporujeme se a chápeme se. To je rozhodně něco, čeho je potřeba si cenit. Není jednoduché toto vše zvládat, když intenzivně pracujete na nové hudbě, trávíte spolu drtivou většinu času a koncertujete. Když nejste jeden tým, všechno se může zbortit.
A změnilo se i něco po hudební stránce?
Tim: Na předešlých deskách jsme se často soustředili na to, abychom vyprodukovali hned několik opravdu chytlavých skladeb. S naší novou nahrávkou, která vznikla po našem návratu, jsme se ale více zaměřili na emoce a celkovou atmosféru. Hodně se to projevuje i při koncertech – jsou pro nás určitou cestou, která se vyvíjí. A jsem popravdě moc rád, že jsme tento způsob hraní objevili.
Vždy jste byli velice milí ke svým fanouškům. Potkáváte se s nimi po koncertech, povídáte si, fotíte se. Jak byste svoji fanouškovskou základnu popsali?
Tim: Vztah k fanouškům byl pro nás odjakživa velice důležitý. S novým albem je ale vidět, že se něco změnilo. Samozřejmě v dobrém slova smyslu. Do celé nahrávky jsme vložili opravdu hodně pocitů a obecenstvo na koncertech to cítí. Spousta lidí si prošla nebo stále prochází těžkým obdobím, tudíž na texty umí reagovat. Pravidelně vidíme široké úsměvy, ale i slzy. Pouto mezi námi a publikem je tím pádem stále pevnější.
Tom: Máme spousty oddaných fanoušků, kteří na koncerty pravidelně jezdí. A bylo zajímavé vidět proměnu teď na posledních vystoupeních. Mezera mezi tímto a posledním turné, které jsme odehráli před pauzou, byla opravdu velká. A vidět v publiku lidi, kteří s námi v podstatě vyrostli, je skvělé. Navíc přichází i nová generace. Mladí, jejichž rodiče naši hudbu poslouchali, teď chodí na naše show taky. Je to velmi hřejivý pocit vidět staré tváře i ty nové.
Máte v kapele nějaké specifické role?
Tom: Během turné jsem král všech setlistů. Občas mi ale začíná docházet inspirace, tak se přece jen víc a víc spoléhám i na ostatní kluky.
Tim: A máš na starost i osvětlení v šatně!
Tom: To je pravda! Nemám rád ostré světlo. Tlumenější je mnohem příjemnější. Má atmosféru.
Tim: Náš bubeník Richard má zase na starost kávu. A já hledám v každém městě restaurace. Což je docela oříšek, protože polovina kapely jsou vegetariáni. Byli jsme v pár hezkých podnicích v Karlíně. A mimochodem, já osobně miluju Esku. Stejně tak jsme tu navštívili jeden skvělý pivovar. Hodně piva, trocha hudby – ideální kombinace, když je člověk na turné.
Jak vypadá vaše příprava před vystoupením?
Tom: Na začátku šňůry věnujeme přípravě vždy o trochu víc času. Hlavně já, protože si potřebuji připravit hlas. Postupně se to ale lepší a už tolik tréninku nepotřebuji, tudíž je více času přemýšlet o samotném koncertu. Před začátkem si vždy sednu do šatny a vyhradím si čas sám na sebe, nemluvím a jen si představuji, jaké to bude stát na pódiu a jak budu komunikovat s publikem, aby celá show byla intimním a příjemným setkáním.
Co by měl každý začínající hudebník vědět, než se pustí naplno do kariéry muzikanta?
Tim: Je důležité si určit, co přesně chce. Spousta muzikantů touží po jisté hudební integritě, zároveň ale chtějí udělat vše pro to, aby se stali superslavnými. A to ne vždy jde dohromady. Stejně tak se nejde pustit na cestu, kde vyhovíte úplně každému. Je potřeba si stanovit, zda chcete být folkovým zpěvákem, nebo budete dělat elektro, nebo se z vás stane DJ. Nejde ale přeskakovat jen podle trendů a co zrovna táhne za cenu možného úspěchu.
Tom: Je důležité poznat sám sebe, co sami chcete. Člověk je poté mnohem uvolněnější a dokáže si svoji roli užívat.
