Sotva dvoumetrový Adam vejde do studia, shlukne se kolem něj suita fanoušků, kteří se opájejí jeho charismatem. Jen tak mimoděk se nad ním vznáší voňavý obláček jeho oblíbeného parfému Terre D’Hermès. Elegantní vůně, kterou byste čekali spíše na upjatém kravaťákovi než na exotickém Adamovi, který chodí v bílých kozačkách a lakuje si nehty na modro.
Nemůžu moc pochopit, proč se kluk jako ty přihlásil do SuperStar. Myslela jsem, že tenhle formát je už dávno passé.
Tu soutěž jsem vždycky považoval za umělecký fastfood, proto jsem se jí dlouhá léta vyhýbal. Během minulého ročníku se však trochu změnil koncept, přišla nová porota a soutěže se zúčastnili fakt kvalitní zpěváci. Úroveň té nálepky se o mnoho zvedla… A když pozvánka přišla zrovna během pandemie, řekl jsem si:„Ok, všechno je zavřené, lidi jsou doma a telka funguje, jdu to toho!“
Co jsi v té době vlastně dělal?
Vracel jsem se z Londýna, kde jsem studoval zpěv a hudební kompozici, a zároveň freelancoval. Mě jsem za sebou náročné čtyři roky. Abych mohl zaplatit školu a nájem, pracoval jsem nejdřív jako barista, pak dělal au pair, učil zpěv, hrál s kapelou a pracoval jako barman v gay klubu.
SuperStar ale nebyla tvá první zkušenost se showbusinessem, že?
V patnácti jsem se přihlásil do Hlasu Česko Slovenska, ale neuspěl jsem. V tu dobu jsem rozhodně ještě nebyl ready. Nevěděl jsem nic o sobě ani o hudbě. I kdyby se mi tehdy nějaký průlom podařil, asi bych ani nevěděl, jak ho zužitkovat. Dneska už jsou mladí úplně jinde.
Co ti ten intenzivní půlrok se SuperStar dal?
Vzal mi osm kilo, které jsem během něj zhubnul. A dal mi spoustu přátel a neuvěřitelnou zkušenost. Vedle jiných věcí jsem se naučil, jak žít pod tlakem. S ostatními soutěžícími jste kamarádi, ale jakmile dojde na lámání chleba, jste rivalové a začínáte se porovnávat, je to pro vaši psychiku velká tíha.
Má člověk v takové soutěži mentálního kouče?
Ne, ale jsem velmi lucky, že jsem měl okolo sebe kamarády, kteří mě ve chvíli, kdy jsem řešil blbosti, vždy vrátili nohama zpátky na zem. Mimochodem mi poradili s finálním výběrem skladeb, který byl pro mě klíčový a skvěle zafungoval.
V lednu vyšel výběr tvých nej songů ze soutěže a čeká tě první studiové album. Jak jsi s ním daleko?
Moc rád pracuji s lokálními umělci. Už před soutěží jsem narazil na Olivera a Tomáše z bratislavského nahrávacího studia Lavagance. Ještě včera jsme byli ve studiu a nonstop čtyři dny pracovali. Napsali jsme hodně materiálu a vybrali první singl.
Jaký bude?
Komerčnější, než bych sám od sebe čekal. Snažím se hledat kompromis mezi tím, co je pořád hratelné v rádiu, a tím, jaké věci dělám já. Hodně mi v tom pomohlo už zmíněné studium zpěvu a hudební kompozice v Londýně. Učili nás, jaké parametry má mít komerční písnička, jeden z nich je například délka maximálně 3:30 a refrén by se zase měl objevit do 30 vteřin.
Adama Pavlovčina jsme se na více otázek zeptali v tištěném vydání březnové ELLE. Svůj výtisk si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a poštovným zdarma na tomto odkaze.
Vydání až ke dveřím zdarma
Co dalšího nám Adam Pavlovčin prozradil se dozvíte v březnovém vydání ELLE, které si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a poštovným zdarma na tomto odkaze.
