Když je řeč o nejposlouchanějších interpretech českého a slovenského rapu, musí padnout jméno Viktor Sheen. Narodil se kazašským rodičům jako Viktor Dundych, hudbě se věnuje přes deset let a zaměřuje se na těžší témata, jako jsou chudoba a chaos. Zachytili jsme pod září jednoho reflektoru jednoho člověka, milujícího a vděčného, ve stylu, který si na nic nehraje.
Pamatuješ si moment, kdy sis řekl, že přesahuješ hranice rapové kultury?
Nepamatuju. Nikdy jsem takový moment neměl. Nevím, jestli něco přesahuju nebo nepřesahuju. Pro někoho už to nemusí být rap, pro někoho jo. Tyhle věci nejsou pro mě, abych je zkoumal. Já jen dělám hrozně dlouhou dobu furt to samý: Nahrávám tracky a dělám z nich alba. Dělal jsem to vždycky a nikdy jsem za to nic neočekával, ale vždycky jsem to miloval.
Cítím z tvé hudby hodně vděčnost. Jsi schopný se podívat hluboko do sebe a uvědomit si, kde jsi teď. Kde se v tobě tahle schopnost bere?
Je to asi dáno tím kontrastem. Když myslím na to, jak jsem vyrůstal a odkud pocházím, je to jako kdybych přemítal nad nějakým dokumentárním filmem. Vůbec se to nedá srovnat s tím, kde jsem teď, a jak se vše srovnalo. Jasně, cítím vděk. Těm tématům, které jsi vyjmenovala, už se v hudbě nevyhnu.
Po narození tvé dcery, si vydal album “Barvy”. Z čeho se skládá spektrum tvého barevného světa?
V tom spektru by měl být kvalitní čas udělený rodině, fyzická aktivita, studio session a potom až nějaká zábava nebo něco u čeho můžu vypnout. Pak je všechno přesně jak má být.
- Zdroj článku:
Autorský článek
