MŮJ MUŽ MUSÍ ODPUSTIT, ale dnes s vámi chci zavzpomínat na nejlepší rozchod mého života. Jmenoval se Luke, byl to Angličan se vzhledem Španěla a potkali jsme se v Barceloně. Vyrazila jsem tam na vysoké na Erasmus a prodlužovala svůj pobyt tak dlouho, dokud si pro mě rodiče za rok nepřijeli autem až do Katalánska. Luke pracoval za barem ve staré gotické čtvrti a chodily jsme se na něj s holkama koukat jako na obrázek. Já teda určitě. Tmavej, fousatej, s britským přízvukem a srdečným úsměvem. Jeden večer během zkouškového jsme se s kamarádkou odhodlaly sednout si přímo k němu na bar. Míchal nám margarity, prozrazoval střípky svého příběhu a já si časem všimla, že po sobě nesměle pokukujeme. Luke byl první kluk, který mě na druhém rande vzal za ruku a udělal ze mě svou holku, aniž by to bylo nějak complicated (pamatujete ty facebookové statusy?). Nebylo to dlouho po tom, co jsem ho ve zmíněný večer v opilosti políbila přes bar, napsala mu omylem na papírek špatné číslo a celý víkend byla zhrzená, že mi nenapsal. Tehdy mi moje kamarádka Niké řekla, že by to byla fakt skvělá historka, kdybychom se nakonec dali dohromady. A tak se stalo. Našli jsme se a poprvé se vedle sebe dívali na západ slunce na pláži Barcelonetta. „Let’s walk the sun to sleep.“ Byl to první kluk, se kterým jsem bydlela, i když jenom dva měsíce, než jsem s pláčem a příslibem vztahu na dálku odjela domů do Česka. Další rok jsme se vídali, kdykoli to jen trochu šlo, což s mým studentským rozpočtem a jeho barmanskou mzdou bylo tak jednou za dva až tři měsíce. Strašně jsem ho milovala, i když přiznávám, že láska v absenci zdá se být ještě fatálnější. Když jsem letěla do jeho rodného Bristolu potkat se s jeho rodinou a přáteli, jeho kamarádka se nad sklenicí Crabbies obrátila na svého partnera a napůl z legrace řekla: „Love me like he loves her!”

Když jsme o půl roku později přicházeli ruku v ruce na letiště, snažili jsme se zaplašit vtíravý pocit beznadějného smutku. V příletové hale jsem navrhla: „Co kdybychom předstírali, že jsem právě teď přiletěla?“ Zastavil se, rozevřel náruč, obejmul mě: „How was your flight, miláčku?“ Smích, který mi unikl, když mi hlavu zabořil mezi krk a rameno, se skoro okamžitě změnil v pláč. Dlouho jsme stáli v objetí a loučili se. Ještě jeden polibek, jedna pusa, jedno objetí, nechoď ještě. V ruce jsem mačkala letenku a na tváři mi slzy vytvářely slané cestičky, přitahované neoblomnou silou zemské gravitace. Jeho shrbená záda, vzdalují se. Jednou za čas otočka a jeho oči hledaly v davu lidí ty moje. S pasem v ruce jsem mávala, aby mě nepřehlídl. Posunula jsem se vždy o pár kroků v řadě a zase otočka. Chtěla jsem, aby nikdy neodešel a já nikdy neodletěla. Otočka, mávání. A ještě jednou. A znovu. Popošla jsem ještě kousek, a on tam najednou nebyl. A už nikdy nebude.

O tuhle první pořádnou lásku jsem přišla, ale Luke mi nechal do života něco možná mnohem důležitějšího. „You have to love yourself more, because you are better than you think.“ Respekt, sebedůvěru, lehkost, se kterou mě miloval a já jeho. „Proč je to s tebou tak jednoduchý?“ Statečně do sebe nechal narážet vlny mých otázek a každou kapku pochybnosti setřásal s nevídanou upřímností. Byl to první milostný vztah, ze kterého jsem odešla silnější, než do něj přišla. A to je něco, za co ti, milý Lukeu, budu navždy vděčná. Thank you!

Svůj výtisk dubnové ELLE si můžete objednat přímo do své schránky za speciální cenu 1.199 Kč s luxusní limitovanou edicí ILIA BEAUTY - The Lip Sketch Trio v hodnotě 1200 Kč a s poštovným zdarma na tomto odkaze.