Nedávno jsem na internetu něco zjišťovala a zadala jsem do vyhledávacího pole řetězec písmen „drc”. V tu chvíli mi našeptávač nabídl „drcenou tkáň z příšery”. Nevím, čím jsem si to zasloužila, ale tak jo, já už ty recepty na sekanou nechám být. Když jsem se přestala smát, začala jsem přemýšlet. Je vlastně docela logické, že se lidé, kteří se pídí po rozmělněném mase monster, obracejí k božstvu jménem Google, tedy k vyhledávači.
Vzpomínáte si ještě, co jsme dělali před rokem 1998, když Google neexistoval? Já už moc ne, ale ze slov pamětníků lze usuzovat, že tehdy se problémy řešily hovorem s nejlepší kamarádkou. Ty z našich životů naštěstí nezmizely, ale už společně při setkání mezi čtyřma očima probíráme spíš týpky u vedlejšího stolku v baru nebo komplexní vztahové potíže, které „nejce“ servírujeme metodou „pokračování příště“. Když však máme rychlý dotaz, šup k počítači nebo telefonu. A to samé, když si úplně nejsme jistí, jak druhá strana naši otázku přijme. Kdybych tedy řešila onu záležitost s drcenou příšeří tkání (nikdy nevíte, kdy a nač se může hodit, že), taky bych se s ní svěřila Googlu. Ostatně v Británii na toto téma před několika měsíci provedli výzkum a zjistili, že s dotazy intimního rázu – a tím zdaleka není myšlen jen sex – se na nejpopulárnější vyhledávač obrací rovných 31 % dospělých.
Google se tak stává naším důvěrníkem, jakýmsi vševědoucím terapeutem, ke kterému se utíkáme mnohem častěji než ke kamarádům z masa a kostí. Nemusíme se totiž bát, že nás bude soudit, je nestranným pozorovatelem (já vím, jsou tu algoritmy podsouvající personalizovaný obsah, ale chápete, jak to myslím!) a nabídne nám i na hodně „jiný“ dotaz odpověď nebo nás nasměruje ke stejně naladěným lidem. Nevěříte? Tak koukejte, s čím se lidé svěřují. Na internetu, kde jinde. Když například kdosi napsal Proč manžel…, Google doplnil:… tolik prdí.
Nebyla to samozřejmě možnost číslo jedna, ta se bohužel týkala nevěry, ale v top výběru tohle doplnění figurovalo. Otázky týkající se zdraví a všech, opravdu VŠECH věcí spojených s lidským tělem a jeho funkcemi jsou mimochodem samostatná kapitola, do které raději nebudu slovy bývalého poslance Roznera hlouběji zabrušovat. Spokojím se s konstatováním, že když se zeptáte Proč mám…, se slušnou pravděpodobností vám to nabídne … zelenou stolici. Rovněž jako majitel dvou perských chlupatých kouliček nebudu rozebírat mentální pochody lidí, kteří se ptají, zda mohou sníst svoji kočku, psa, vonnou lampu z himálajské soli, prošlý tvaroh, nezralé avokádo či slimáka. A už s tímhle tématem končím, slibuju, abych nemusela složitě vybrušovat.
Jestli si myslíte, že se vám našeho nejvěrnějšího e-kamaráda podaří zmást, když mu položíte jen velmi obecný dotaz Jak by…, mýlíte se. Ihned z něj vyleze to, na co myslíte, ale neodvažujete se vyťukat: … vypadali mimozemšťané? A když se zeptáte Proč…, Google se táže spolu s vámi na věci, nad kterými nám všem zůstává rozum stát: … jsou Kardashianky slavné? A že dokáže internet být i velmi temným místem, potvrzuje našeptané přiznání, že Někdy, když jsem sám…, používám font comic sans. Jak moc se v hlavě zabýváme sami sebou a kam až tyhle úvahy zacházejí, zase ilustruje fakt, že k Myslím, že jsem…, nám může dát na výběr mezi psychopatem, géniem a vlkodlakem.
Ale všechny vtipy a extrémní dotazy stranou, vyhledávači se opravdu svěřujeme se vším, co nás trápí, a možnosti, které nám následně nabízí, jsou poměrně přesnou psychologickou a sociologickou sondou do našich skutečných životů. Například ta nevěra, kterou jsme nakousli u dotazu na příčinu manželova nadýmání: která z nás se nikdy, ale opravdu nikdy neptala sama sebe, jestli jsme v srdci svého partnera ta jediná? Statistika je totiž neúprosná, po svatbě se na zálety vydává 64 % ženatých mužů a 42 % vdaných žen, a to je řeč doslova jen o mimomanželském pohlavním styku, protože více než pětina respondentů třeba líbání, byť velmi… prožité, za nevěru nepovažuje. Jak velkým problémem je v dnešní době osamělost a do jakých nepředstavitelných rozměrů ho ještě vyhnaly tři lockdowny proložené roky, zase dokazuje vysoká frekvence dotazu Proč nemám přátele? Jak moc sami se musíme cítit, když na tuhle otázku hledáme odpověď na internetu?
Mnohem více o tom, jak se s vámi vyhledávače mohou kamarádit, radit a zároveň s vámi manipulovat se dočtete v tištěném vydání červnové ELLE. Svůj výtisk si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a poštovným zdarma na tomto odkaze.
