Caro Daur se narodila v roce 1995 v Hamburku a vyrůstala se starší sestrou v rodině právníka a obchodní manažerky. Když studovala obchod na Hamburské univerzitě, stalo se něco magického. Instagram, nová cool aplikace, ovládl svět. Caro začala zveřejňovat střípky o svém životě, rodině, outfitech, fitness rutině… a z těchto fragmentů se rychle stal celý vesmír. V roce 2014 spustila blog CaroDaur.com – ne proto, že by opravdu chtěla být blogerkou, ale protože si jako téměř všichni myslela, že ze sociálních sítí nebude nic velkého. Historii ale všichni známe, a tak se zrodila hvězda jménem Caro. A stoupala vzhůru velmi rychle. Dostala se na žebříček Forbesu 30 pod 30, navrhla kapslovou kolekci pro Hugo Boss a nechala se nafotit po boku Cary Delevingne, Alexy Chung a Amber Valletty legendárním Peterem Lindberghem pro kampaň Douglas. Pro tuto kosmetickou značku dokonce navrhla vlastní paletku. Stala se globální ambasadorkou značek Tiffany & Co. a Adidas. V roce 2020 vydala fitness e-knihu DaurPower a skrze cvičení pomohla řadě lidí získat sebevědomí. Je, jak se dnes výmluvně říká, digitálním fenoménem své doby. ELLE si s Caro povídala v jejím rodném Hamburku a prostřednictvím vynálezu, který stvořil její univerzum – internetu.
Když se ohlédnete zpět, co byly nejdůležitější milníky vaší kariéry?
Mám tolik milníků! Každá obálka nebo editorial, který jsem nafotila, spolupráce s Peterem Lindbergem nebo Mauriziem Cattelanem, to všechno byly úžasné zkušenosti. Taky když jsem vytvořila rtěnku pro značku Mac nebo kapslovou kolekci pro BOSS, to byly momenty, kdy jsem si říkala – štípněte mě. Je mi velkou ctí, že jsem se mohla setkat s tolika úžasnými osobnostmi módního, kosmetického a zábavního průmyslu. Tak třeba Pier Paolo Piccioli: přišel ke mně sám od sebe v restauraci, aby mě pozdravil. Byl tak strašně milý! To, že můžu potkávat všechny tyhle kreativní duše, je prostě šílené! Jsem normální, obyčejná holka z malé vesničky v Německu a opravdu se pokaždé skoro musím štípnout.
Kdy jste na sebe byla opravdu hrdá?
Ráda motivuji lidi. Největším úspěchem tak pro mě je, když dokážu lidi nakopnout nebo rozesmát. Pomáhat druhým mi vždycky dělalo neuvěřitelnou radost. Proto jsem nesmírně hrdá na e-knihu DaurPower a svůj cvičební program. Když mohu dát lidem cíl a řeknou mi: „Díky tobě jsem zhubla deset kilo a to mi změnilo život!“ Ale samozřejmě mě těší i některé další momenty. Třeba když jsem šla přehlídky Dolce & Gabbana nebo když mě Peter Lindbergh fotil pro kampaň Douglas. Na slavnostním uvedení této kampaně jsem stála na pódiu s Amber a Carou a celou dobu jsem si říkala: „Co tady dělám?!“ Později se Petera zeptal jeden novinář: „Jaké to bylo, pracovat s Caroline?“ A Peter odpověděl: „Panebože, je to jedna z nejkrásnějších žen, které jsem kdy nafotil.“ Nikdy předtím jsem si nepřála, abych si něco nahrála, tolik jako právě v tu chvíli! Byl ke mně tak laskavý. A jen před několika dny se stal další podobný okamžik: Na slavnostní večeři Adidasu jsem seděla vedle Pharrella, který mi řekl: „Caroline, pokaždé, když vidím tvoje videa, říkám si, že bys měla hrát v nezávislých komediích, jsi tak talentovaná a máš vizi. Jsem tvůj velký fanoušek!“
A kdy jste se naopak cítila zranitelná nebo nejistá?
Každý má chvíle, kdy je citlivý. Například když už za sebou máte náročný den a pak jdete na akci, jste obklopeni spoustou lidí a třeba vás někdo nevidí nebo nepozdraví. To vás může znejistit. Ale myslím, že to překonávám docela snadno tím, že si prostě promluvím s rodinou nebo přáteli. Ti mi dodávají tolik síly a energie a já jsem jim neskonale vděčná, že je mám po svém boku. Co se týče fyzické kritiky, ani tady nejsem příliš nesebejistá. I když mám jizvy na břiše, protože jsem v dětství prodělala spoustu operací. Přijímám své nedokonalosti, protože krása pro mě nemá nic společného s dokonalostí, ale mnohem víc se sebevědomím. A to je přesně to, co bych chtěla lidem dát. Kdybych přede všemi spadla na zem, necítila bych se trapně. Kdybych se nezranila, řekla bych si: „Sakra, vypadalo to legračně, ne? Škoda že jsem to neviděla“. Naučila jsem se smát sama sobě a to je podle mě důležité. Berte život vážně, ale neberte příliš vážně sami sebe.
Jste svou vlastní šéfkou. Jaká jste ale jako svůj vlastní zaměstnanec? Jste ta, kdo odevzdává věci týden před termínem, nebo ta, kdo běží do kanceláře v pyžamu a zoufale potřebuje kávu?
Jsem opravdu spolehlivá a vždy chci být velmi profesionální. Nerada nechávám lidi čekat. Termíny vždycky dodržím. Pracuji 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, ale nejraději v pyžamu. Kdykoli jsem doma, žiju v podstatě týden ve stejných kalhotách a tričku. Upřímně bych řekla, že můj domácí styl rozhodně není „quiet luxury“. V podstatě jde jen o to, lenošit a být v pohodlí. Člověk by se na mě podíval a řekl by si: „Ví tahle holka vůbec něco o módě? Opravdu ji to zajímá? Ví vůbec, co dělá?“ I já se na sebe občas podívám a řeknu si: „Caroline, měla by ses trochu víc snažit.“ (smích)
Na svých sociálních sítích často zmiňujete ADHD. Jak se vám s ním žije?
Mám spoustu energie, ale také hodně disciplíny. ADHD není vždy nepříjemné, občas vám naopak může pomoci. Třeba když jsem hyperkoncentrovaná, mám flow a čtyři hodiny práce mi připadají jako čtyři minuty. Když mě baví to, co dělám, stihnu toho neuvěřitelně mnoho. Někdy to však na druhou stranu může být extrémně zahlcující, protože se vždycky snažím dělat vše najednou. Mám tisíce poznámek s názvem PRIORITA. A když si ani nedokážete určit pořadí toho, co uděláte nejdřív, rozhodně to začíná být problematické. Osvědčenou metodou, jak to zvládnout, je samozřejmě sport! Vždycky mi vyčistí hlavu a jsem připravená na další den. Ať už cestuji kamkoli, vždy začínám den sportem, ať je jakkoli brzy. ADHD se snažím neřešit léky. Také chodím co nejčastěji do přírody. Miluji procházky v lese nebo trávení času na nějakých místech, kde nečíhají snadná rozptýlení.
Článek v plném znění najdete v březnovém vydání ELLE. Nenechte si jej uniknout, nebo si rovnou dopřejte předplatné magazínu. Obojí si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a poštovným zdarma na tomto odkaze.
Zdroj: autorský rozhovor