Existuje přes dvě stě druhů chřestu, nejznámější jsou ale bílý, fialový a zelený. V teplé kuchyni dejte přednost bílému a fialovému, zelený je skvělý do salátů.
Až se vypravíte na nákup této lahůdky, mějte na paměti, že je nejlepší koupit si chřest českého původu, který je sice dražší než řecký či slovenský, zato mnohem chutnější.
Čerstvý chřest, který byl sklizen v den nákupu, poznáte, když po zatlačení nehtem na řeznou plochu vytéká z řezu tekutina. Čerstvý chřest zároveň nelze ohnout. Pokud se o to pokusíte a výhonek okamžitě nepraskne, nekupujte ho. Stejně tak nechte bez povšimnutí i kousky s rozvinutými výhonky.
Při nakupování si dejte velký pozor na kvalitu zeleniny – pomačkaným rostlinkám s oschlými stonky se vyhněte obloukem.
Pokud chřest nespotřebujete hned po zakoupení, mějte na paměti, že má rád chladno, vlhko, tmu a jemné zacházení. Zabalený ve vlhké utěrce vydrží v chladničce při teplotě 2 až 4 °C asi čtyři dny (podle čerstvosti při nákupu).
Můžete ho také zamrazit: oloupejte ho, krátce spařte vroucí vodou, zchlaďte ve vodě ledové a uložte do mrazáku, kde při -20 °C vydrží zhruba půl roku.
Příprava:
Bílý chřest stačí oloupat (škrabkou na brambory) směrem od hlavičky dolů (buďte nemilosrdní, tlustá vlákna, která nejdou překousnout, by vám zkazila celý zážitek).
Zelený i fialový chřest stačí oloupat jen v dolní třetině nebo jednoduše ohnout a zlomit, část s hlavičkou si nechte, druhou nemilosrdně vyhoďte, nebo použijte na vývar.
Chřest vařte ve slané vodě hlavičkami vzhůru. Do vody dejte sůl a přidat můžete také trochu cukru, másla, citronovou šťávu nebo například česnek či bobkový list. Hladina vody v hrnci by měla sahat těsně pod hlavičky stonků.
