Máme za sebou filmový svátek roku, karlovarský festival. Jak jste si ho užily?
Světla Košková: Pro nás ve Visa není KVIFF pouze svátek filmový, ale také potkávací. Po covidové pauze se nám konečně podařilo uspořádat Visa Awards. Slavnostní večer, na kterém oceňujeme naše partnery, zejména banky. Jde o skvělou příležitost, jak se potkat v méně pracovní atmosféře. Druhou akcí byl Client Council, setkání, kde informujeme
o našich výsledcích za předchozí rok a o plánech do budoucna. A zapomenout nesmím ani na ELLE beauty lounge. Stylista Miro Romaniv a jeho výběr oblečení byl úžasný.
Andrea Šipošová: I když to bylo celé krátké a rychlé, moc jsme si to užily. Je úžasné zažít atmosféru filmového světa. Snad jednou dorazím i jako obyčejný divák a užiju si všechna filmové představení.
Stihly jste kromě pracovních povinností i nějaké projekce nebo jiné akce s festivalem neodmyslitelně spojené?
A: Měla jsme štěstí a získala vstupenky na film ze španělské produkce Musíte se přijet podívat, v originále Tenéis que venir a verla. Tvůrci byli mladí lidé okolo třicítky a vytvořili autentickou zpověď o dvou párech třicátníků v čase pandemie na španělském venkově. Bylo to příjemné a zajímavé.
S: Bohužel jsem nestihla ani jeden film. I mimo kinosály lze ale cítit, jak Vary festivalem žijí. Mají úplně jinou atmosféru, než když tam přijedete jindy.
Světla Košková, ředitelka marketingu společnosti VISA pro Česko, Slovensko a Maďarsko
Visa je jedním z partnerů KVIFF. Co to pro návštěvníky znamenalo v praxi?
S: Možná začnu důvody, proč jsme se stali partnerem festivalu. Naším záměrem je podporovat kulturu. Všichni víme, jak nemalé ztráty během pandemie utrpěla. Také jsme chtěli ukázat, že KVIFF jde udělat bezhotovostní. Například jsme otevřeli terminál, kde kolemjdoucí mohli přispět na charitu. Šlo to bezkontaktní platbou prostřednictvím telefonu, hodinek nebo karty. KVIFF je pro nás příležitost, jak v praxi ukázat řadu technologických vychytávek.
Světlo, v úvodu jste zmínila ocenění Visa Awards. Andrea si odnesla sošku v kategorii #1 woman in payment systems. Čím si výhru v kategorii oceňující práci žen ve finančním sektoru zasloužila?
S: Andrea po nás byla jasná volba. Pracuje v segmentu bankovnictví řadu let a má za sebou mnoho úspěchů. Mně konkrétně je sympatické, jakým způsobem přemýšlí nad přibližováním bankovních produktů běžným lidem i různým věkovým skupinám. Mám velkou radost ze spolupráce Visa a VÚB na Slovensku, kde spouštíme kampaň zaměřenou na rodiče a děti.
Prozradíte nám víc?
A: Jedná se o kampaň k aplikaci VÚB Junior Banking. Je ideální pomůckou, jak děti naučit zodpovědnému přístupu. Primárně je určená dětem od osmi do patnácti let. Obsahuje jiné funkce, než jsme zvyklí u běžných bankovních aplikací. Děti kromě toho, že vidí zůstatek na účtu, mají možnost využít funkci požádat rodiče o peníze, přičemž musí uvést účel. Rodiči tak přijde notifikace s předvyplněným převodním příkazem například na pět eur na kino. Pak je už samozřejmě na něm, jestli tento požadavek schválí. Další funkcí, tentokrát určenou spíše pro rodiče, je zadávání úkolů s odměnou. Rodič ve své aplikaci zadá svému dítěti úkol, například úklid pokoje za dvě eura, a teprve po jeho splnění dítěti uvedenou částku pošle.
Andrea Šipošová, vedoucí oddělení karetních procesů v VÚB bance
A kdy s dětmi začít mluvit o penězích?
A: Osobně si myslím, že čím dříve, tím lépe. Rozhodně dřív než v teenagerském věku, kdy už může být pozdě. Důležité je také budování důvěry mezi dítětem a rodičem.
S: Souhlasím s Andreou, ideální je začít co nejdřív. Třeba v předškolním věku v rámci her. Dítě obvykle přejímá finanční chování, které vidí v rodině. Na druhou stranu to může být i opačně. Máme kolegu, který má starší děti, a ty se v kryptoměnách orientují mnohem lépe než on.
Část prázdnin je stále před námi, jaké cestovní plány máte na nadcházející týdny?
A: Bohužel už žádné. Vše jsem si naplánovala na první polovinu prázdnin. Teď už mě čeká krásné léto na Slovensku.
S: Nemám žádné plány, ale to neznamená, že nikam nepojedu. Jsem konzervativní člověk a než jsem potkala svého muže, tak jsem věděla na rok dopředu, kam pojedu na dovolenou. On je přesný opak. Naše dovolená nyní probíhá tak, že se rozhodneme až pět dní před odjezdem, kam vlastně zamíříme.
A je něco, bez čeho na cesty nevyrazíte?
A: Bez telefonu. Mám v něm nahrané veškeré karty.
S: Mám svoji základní trojku. Doklady, telefon a hodinky. Vždy mám u sebe ale i fyzickou platební kartu, přestože ji vůbec nepoužívám. Také mám v příručním zavazadle náhradní oblečení. Nikdy nevíte, co se může stát.