Na otázku, jak se dnes má, mi Ira odvětila, že najít odpověď na takto zdánlivě jednoduchý dotaz je opravdu těžké. ‚‚Nemám žádné velké plány ani významy a o ničem teď nesním,‘‘ dodává. A v takovém duchu se vlastně nese celý náš rozhovor.
Jak by se představila Ira Lan?
Jsem módní stylista, návrhářka a kreativní konzultantka a před válkou jsem působila v Kyjevě. Jsem také zakladatelkou oděvní značky lanstudios, která si myslím za poměrně krátkou dobu dosáhla určitého uznání, mé oblečení se třeba úspěšně prodávalo v New Yorku. Nejprve však mou značku ochromila dlouhá karanténa, pak válka... Další vývoj mé značky však vyžaduje více času a úsilí a já si musím vybírat mezi svou značkou a prací stylistky. A často se rozhoduji ve prospěch stylingu. Na práci stylistky se mi líbí rozsah velkých projektů, množství lidí zapojených do společného výsledku. Mám ráda komplexní kreativní focení s překvapivým a zapamatovatelným finále.
Jaká byla tvá první reakce když ses dozvěděla, že na Ukrajině nastala válka?
Byla jsem zrovna v Africe, když to celé začalo. Mé první myšlenky samozřejmě směřovaly k mým nejbližším. Jsou naživu? Jsou v bezpečí? V tu chvíli mi také došlo, že se nemohu vrátit domů.
Nedokážu si představit, že bych v této situaci byla kreativní a dokázala pokračovat v každodenní pracovní rutině. Daří se ti kreativně zotavit? A jde to vlastně vůbec?
Bydlím nyní v Barceloně a snažím se adaptovat a zvykat si na docela jiný okolní svět. Je to vše nové a docela odlišné. Podařilo se mi v poslední době spolupracovat na některých skvělých fotografických projektech, díky kterým jsem se jako člověk trochu kreativně zotavila. Zapojíš se do kreativního procesu a na chvíli zapomeneš, co se děje, najednou ožiješ a všechno se zdá být stejné, jako dřív. Zkrátka ti najednou zase jen záleží na tom, jak bude snímek vypadat v konečné kompozici, nebo zda nemá modelka pomačkané oblečení. A když tato krátká tvůrčí euforie skončí, popadneš telefon, zkontroluješ zprávy od rodiny, přečteš si zpravodajství a jsi v tom zase zpět.
Jak se tvá práce v posledních třech měsících změnila?
Na práci můžu pomyslet až teď, po třech měsících, ale chápu, že je potřeba žít a jít dál. Jsme zvyklí na neustálé rozrušení a obávané telefonáty, válka je neodmyslitelně v nás. Ale možná je to jako s umělci, utrpení dělá práci ještě lepší. Přístup k procesu tvorby je ještě odvážnější a svobodnější. Chci více pracovat na tom, abych byla užitečná své zemi a pomáhala potřebným.
Plánuješ teď svou budoucnost? Je to vlastně vůbec možné?
Plánovat něco nyní a v této situaci je směšná představa. Nevíme, co bude zítra. Snažím se co nejvíce přizpůsobit této bezprecedentní situaci.
A co budoucnost tvých pracovních aktivit?
Najít práci pro kreativního člověka není snadné. Důležitou součástí je tým, jehož členové sdílejí stejné hodnoty a zájmy, pohlížejí stejným způsobem na módu a současné přístupy. Pro produktivní a kvalitní výsledek musí být příliš mnoho průsečíků, díky kterým daná věc vznikne. Pracuji s mimořádnými lidmi, částečně jsou to mí přátelé, skvěle jsme si padli už na první pohled a to mi pomáhá vrátit se do tvůrčího procesu. Například s Flowierdy pracujeme často, máme skvělou synergii, od nápadů až po realizaci. A mou poslední prací byla například kampaň pro ukrajinskou značku Daily Sleeper. Na té jsem se podílela jako modelka i stylistka zároveň. Bylo to těžké, nedá se všechno sledovat a já strašně ráda vše řídím! (směje se)
Pro mě jsi zástupkyně generace s typickou ukrajinskou estetiku, pro kterou tvou a práci jiných miluji. Co dělá tvou práci takovou, jaká je?
Myslím, že zkušenost, čas ale i kultura v průběhu let utvářely to, kdo jsem a co dělám. Ale toto utváření samozřejmě dnes není v konečném stádiu. Vkus a talent lze pěstovat a zdokonalovat a já se den co den učím.
A můžeme tě nyní nějak podpořit?
Nyní je důležité oslovovat Ukrajince k spolupráci, troufám si říct, že jsme neskutečně pracovití a talentovaní. A samozřejmě, nakupujme udržitelné ukrajinské značky, sdílejme informace a mluvme o nás.
Vrátíš se na Ukrajinu? Dokážeš si představit, jaké to jednou bude?
Samozřejmě se to stane, jednou nastane den, kdy se vrátím. Naše země prochází transformací a procházíme jí i my samotní. Vezměme si takový Kyjev. Je to velmi živé a pokrokové město bohaté na talentované lidi. Samozřejmě teď všichni odešli, ale každý hrdě odpovídá na otázku, odkud pochází.
Co pro tebe bude navždy jiného, až se vrátíš domů?
Vše.
