Nicolas Ghesquière už šest let navrhuje dámské kolekce u světoznámé módní značky Louis Vuitton. Je pro nás proto velkou poctou, že dovolil nahlédnout do svého světa, který je nejen stylový, ale i přátelský a velmi osobní. Jsme tu, uvnitř jeho života, mezi lidmi, které miluje, a na jeho oblíbených místech: v baru Hemingway v hotelu Ritz, v kanceláři na nábřeží Voltaire, u něj v Marais či na Rue du Pont Neuf, kde sídlí Louis Vuitton. Tato příjemná procházka Paříží zároveň odkrývá a vypráví jeho životní příběh včetně těch nejintimnějších detailů.
„Chvíle na těchto místech patří ke každému z mých všedních dnů, se všemi těmito lidmi jsem si vybudoval vztahy a přátelství. Jsou mojí rodinou ve světě módy, ale také skutečnou rodinou. Život a práce se mi prolínají. Všichni jsou mi blízcí. Vztahy s každým z nich jsou rozdílné, ale kráčejí po mém boku a inspirují mě svou pestrostí a originalitou. Naše příběhy se splétají v jedné pavučině plné kreativních a výrazných osobností z nejrůznějších oborů. Můžeme spolu vést zapálené rozhovory, hádat se, dohadovat i souznít v totožných myšlenkách a představách. To vše považuji za své velké štěstí,“ svěřil se návrhář, když oznamoval obnovení své smlouvy u konglomerátu LVMH, pod který patří značka Louis Vuitton.
Hvězdy světového formátu či hvězdičky Nicolasova ateliéru, tady je to jedno. Každý, kdo se zde mihne, má hned v sobě kousek z něho. „Jsou odrazem mého života. Jeho shrnutím,“ říká. Kultovní postava Grace Coddington, s níž se zná už více než dvacet let a kterou musí vidět vždycky, jakmile jsou ve stejném městě. Herečka Jennifer Connelly, se kterou se setkal, když si v roce 2002 oblékla jeho šaty na předávání Oscarů. Od té doby jsou velmi blízkými přáteli. Fascinující Alicia Vikander. Léa Seydoux, jež je podle jeho slov „velkolepá“. „Hodně mé práci rozumí. Líbí se mi její nadhled a smysl pro humor!“ Doona Bae, jihokorejská herečka, která umí vybudit mnoho nečekaných emocí. Marina Foēs, superpřítelkyně. Justin Theroux, velký přítel. Jaden Smith, ten je prý rozkošný. S radostí zdraví Stacy Martin a Ruth Neggu. „Vše je tak přirozené, rozhovory s nimi plynou, aniž vnímáte čas, není třeba žádné přetvářky,” říká monsieur GhesquiŹre. Hovoří také o umělci Woodkidovi, s nímž vede fascinující diskuse o hudbě. K japonskému fotbalistovi Hidetošimu Nakatovi podotýká: „Patnáct let přátelství!“ A pak jsou tu velmi blízcí spolupracovníci, ti, kteří se podílejí na jeho precizní práci, znají tajemství jeho tvorby. Florent Buonomano, Nicolasova nedocenitelná pravá ruka, přináší a organizuje řadu nápadů od vývoje kolekcí až po scénografii celé show: „Začali jsme spolu spolupracovat, když mu bylo devatenáct let. Dnes mu je jedenatřicet.“ A Marie-Amélie Sauvé, skvělá módní editorka a celoživotní přítelkyně.
Nicolas Ghesquière připouští, že právě tyto rozmanité životní osudy přiživují jeho talent. „Potřebuji velkou loajalitu, potřebuji úmluvy o přátelství. Móda je pohlcující a časově náročná vášeň. Potřebuji mít šanci obklopit se lidmi, kterým mohu říct cokoli, kteří mě nesoudí. To můj život posouvá do závratných výšin,“ říká.
A pak je tu Natacha Ramsay-Levi, jež nyní působí u Chloé, a Julien Dossena, návrhář značky Paco Rabanne, se kterými se učil od Jeana Paula Gaultiera. Je to dojemné, Nicolas se totiž vůbec nepovažuje za uznávanou osobnost. „Přiznávám to, je pro mě těžké vzdát se těch, které miluji. Protože oni vedle mě vyrostli a já vedle nich. Musel jsem si s sebou vzít lahev, abych o tom vůbec mohl povídat. Až nyní si začínám uvědomovat, že mohu být kreativní i sám za sebe, bez ostatních po boku,“ vzpomíná na svá mladá léta a začátky právě u Gaultiera, jemuž vzdal hold svou zimní kolekcí ve stylu 80. let na přehlídce, která se konala v napodobenině Centra Pompidou. Tuto éru považuje za svou největší školu. „Odtud pocházím, i když jsem tam nezůstal dlouho a měl jsem u Jeana Paula jen malou roli. Ale jsem rád, že jsem tam zůstal alespoň tu chvíli. On byl zakladatelem a já jsem pokračovatelem jeho rodu. A mohu se kochat přehlídkami Juliena a Natachy. „Bylo jí devatenáct a právě dokončila stáž. Julien byl zas před třinácti lety skromný mladík, ale zářilo z něj sebevědomí. Diskuze s nimi jsou pro mě neodmyslitelné. Mluvíme o věcech technických, strategických, o vtíravých myšlenkách, diplomacii, politice i luxusu. Utěšujeme se, podporujeme a navzájem si klademe otázky, baví nás soutěžit, křičíme, udobřujeme se, naše vztahy jdou až na dřeň. Bavíme se svým vlastním jazykem, řečí, které nikdo jiný nerozumí, a mě to naplňuje nekonečnou radostí, protože na něco takového jsem čekal dlouho, opravdu dlouho. S nesmírným potěšením sleduji, jak si tvoří svůj vlastní osobitý styl. I další noví lidé roztahují svá křídla, a to je pro Louis Vuitton opravdová výzva. Abychom neztratili dynamiku, která pulzuje v každém z nás.“
I v Nicolasově studiu je dialog základem veškeré tvorby. Nejsou z něj vyloučeny ani modelky, kterých se ptá na názor, když připravuje novou kolekci. Nejraději by se vlastně vrátil k prastarému ideálu, kdy manekýnky a manekýni byli věrni jedinému módnímu domu, tak jako tomu bylo u značek Yves Saint Laurent či Azzedine Alaēa. Právě modelové a modelky pak sami tvoří osobitou kulturu jedné módní značky...
... více se dočtete v březnovém čísle magazínu ELLE, které je právě na stáncích.
