Jak začal v Gucci
"Byl jsme ve Fendi, ale strašně moc jsem chtěl pracovat s Tomem Fordem, a tak jsem se přestěhoval do Londýna a změnil kompletně svůj dosavadní život. Jiné město, jiná kultura a uplně jiná módní značka. Je to už 14 let."
O práci návrháře
"Nejsem krejčí a ani nechci krejčím být. Móda a návrhování není o tom, jak dlouhá je sukně. Chci tvořit a naplňovat svoje představy."
O své designérské vizi
"Není to jednoduché pracovat pod dalším designérem. Když jsem na začátku začal pracovat se svým týmem, designéři v něm byli v šoku. Nerozuměli, proč chci mixovat renesanci se street stylem. Když pracuji, stává se ze mě šílenec. Chovám se, jako kdybych měl horečku. Můj tým pracuje podle určitého příběhu - knihy, výstavy, internetu - je to jako film. V prvopočátku naší spolupráce neměli ponětí, co dělám, teď už všichni v absurdním světě pracujeme společně. Pokud jste ochotni riskovat a dělat změny, stanou se neuvěřitelné věci.
O slávě
"Pro člověka, který je zvyklý pracovat ve studiu s tužkou v ruce, je hodně divné vidět svoji tvář všude. Nezajímá mě sláva. Je to v podstatě nestvůra."
O módě
"Móda je o oblečení a o barvách. Není to nic vážného. Já taky nejsem seriózní. Snažím se bavit za všech okolností."
O pánských oblecích
"Pro mě osobně móda znamená, že žiju, naše oblečení odráží naše nálady: smutek i štěstí. Mám mnoho obleků, ale nejsem typ, kterému obleky sluší. Pánské obleky jsou moc vážné. Rád měním pravidla, a tak se i na obleky snažím přidat něco bláznivého.
O začátcích v Gucci
"Marco Bizzarri a Francois-Henri Pinault se mě zeptali, zda-li jsem schopen připravit přehlídku během týdne. Řekl jsem, že ano. Během 5 dnů jsem společně s týmem připravil svoji první samostatnou pánskou přehlídku. Tři dny jsem se nepodíval do zrcadla a měl jsem na sobě jeden a ten samý svetr."
