Brzy představená kolekce Martina Kohouta nachází svou inspiraci v díle Lewise Carrolla. Kdo by neznal Alenku v říši divů, vyprávění, se kterým se v průběhu života v různých obměnách seznamoval snad každý z nás. ‚‚Příběh Alenky se ke mně dostal nejprve skrze filmové zpracování studia Disney z roku 1951, které jsem jako dítě opravdu miloval. Dodnes oceňuji vizuál tohoto díla a v kolekci se jím inspiruji, jelikož jej považuji za jeden z nejlepších počinů tohoto filmového studia. Samozřejmě jsem se později dostal i ke knize, která je pro mě taktéž fascinující a svým tématem nadčasová.‘‘ Jsou to právě náměty jako svět fantazie, boj s dospělostí a hledání definice vlastního já, které se v Martinově tvorbě odrážejí a my je v různých variantách můžeme sezónu za sezónou sledovat. „Věřím, že tato témata rezonují v každém z nás,‘‘ dodává.
Na Alenčině příběhu návrhář demonstruje důležitost jednoduché skutečnosti, že je důležité nepodléhat vždy jedné naučené pravdě a nechávat prostor představivosti, která nám může pomoci nalézt jiné alternativní cesty. Skrze její dětskou duchovní čistotu, neposkvrněnou nánosem logiky dospělého světa, vyzývá k objevování a zpochybňování zavedených pravd. A zda do světa fantazie sám Martin často utíká? Ano, ale jeho úniky mají hlubší charakter, než je pouhé denní snění. ‚‚Řekl bych, že nějaké takové malé světy fantazie má každý z nás. Malé ostrovy v nás samých, kde ukrýváme své sny, takový pozůstatek našeho dětského já, které se u každého projeví různými způsoby. Já osobně tyto své prožitky zosobňuji ve své tvorbě, která ovšem neznamená jakýsi únik před realitou, nýbrž zosobnění mě samého.‘‘
Dvě dějové linky
Ovšem není to jen Alenka, kdo se za kolekcí ukrývá. Martin si pohrává ještě s jednou paralelou – svoboda a duchovní čistota, které ve své kolekci rozpracovává, byly totiž stěžejní také v díle Yvese Kleina Anthropométries. Pro Kleina znamenala zosobnění těchto faktorů modrá barva. Specificky modrou podobně jako u Alenčiných šatů aplikoval způsobem, kdy místo štětců použil živé modelky, které pod jeho vedením nechávaly svůj otisk na plátně. ‚‚Toto dílo je pro mě právě tou zdařilou ukázkou, kdy autor dá prostor svému vnitřnímu světu fantazie a nenechává se ovlivnit logikou svého okolí,‘‘ popisuje Martin Kleinovu tvorbu. V samotné brzy představené kolekci se pak s ultramarínovou modrou a motivem Martinovy malby můžeme setkat třeba na modelech z použité kůže, ale i u kulis přehlídky.
I tentokrát se můžeme těšit na návrhářovo multidisciplinární pojetí módy a propojení krejčoviny s malířskými technikami. ‚‚Opět pracuji s malbou, která je pro mou práci velmi důležitá. Ovšem právě v této kolekci jsem zvolil technicky odlišný směr, než je pro mě samého obvyklé.‘‘ Stěžejním prvkem pro práci s jednotlivými modely bylo zapojení upcyklace. ‚‚Je využita v celém konceptu, v rámci přehlídky jsme si dali záležet také na scénografii celé akce, kdy jsem využil plachty starých billboardů. Ty jsou malbou zpracovány právě po vzoru Yvese Kleina, jelikož jeho dílo odkazuje na podobná témata, na která narážím v přehlídce osobně já,‘‘ komentuje Martin. ‚‚Co se samotných modelů týče, i tentokrát využívám několika různých materiálů. Konkrétně k upcyklaci mohu zmínit staré kožené bundy a kalhoty, které jsem sháněl všemožně po takzvaných pražských hrabárnách. Hledal jsem zejména ty kousky, které by jinak skončily v odpadu. Také jsou na některých modelech použity například staré umělé květiny a závěsy od mých babiček.
Jak to celé dopadne? To se dozvíte brzy. Zveme vás k sledování přehlídky Martina Kohouta, a to v sobotu 14. května. Zhlédnout můžete ve 13:00 živý přenos z přehlídky zde na ELLE.cz či na našem Instagramu.
