ADO Zlín a Technická univerzita v Liberci
Letošních pět studentů Ateliéru designu a oděvu Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně zaměřilo svou tvorbu výlučně na autorský potisk. Barbora Miklíčková se soustředila na folklórový kroj, Kateřina Koutková na oděv přenesla potisk stolních her a Tamara Koperová se zase inspirovala přírodními živly. Zajímavé byly především modely Elišky Zemanové, vycházející z covidové nálady přenesené na bombery, které krom potisků měly také 3D efekt symbolizující snahu lidí odpuzovat se navzájem. Na casual pozadí také vybočoval skromný street style Antonína Meissnera, inspirovaný ilustracemi Zdeňka Sýkory a využitím matematiky v umění.
Symbolickou medaili však na celé čáře vyhrála Liberecká univerzita. Nejenže byly práce jejich studentů konceptuálně a vizuálně silnější, ale díky propojování oděvu, šperků a skla působily také komplexněji. Právě v těchto spolupracích tkví síla budoucích talentů. Well done! Anežka Kotková přenesla do fyzické podoby jarní vánek i vyvěrající vodu, ale představila i pleteniny mimikující lidskou kůži pod mikroskopem. Pavučinové overaly symbolizující hadí svlečku od Markéty Kožené byly příjemných avantgardním zpestřením s nádechem Ricka Owense a práce Anny Střídové upoutaly oko hned na první pohled. Její pleteniny vyrobené pomocí automatického pletacího stroje Shima Seiki v sobě kombinovaly hravé, barevné printy inspirované dětskou myslí.
UMPRUM
Druhá přehlídka nedělního dne se neodehrála za zdmi haly s číslem třináct, nýbrž v impozantních kulisách hotelu Andaz Prague, který se nachází v historické budově bývalého Cukrovarnického paláce na Senovážném náměstí. Ateliér designu oděvu a obuvi pražské UMPRUM společně se svou mentorkou Liběnou Rochovou vytvořil kapsulovou kolekci o deseti modelech, která svou inspiraci čerpá ve starých pověstech českých. Pod mentorským vedením své profesorky vytvořili skulpturální a tajuplné modely Julia Sadloňová, Alexandra Gnidiaková, Barbora Kotěševcová, Magdalena Rajnohová, Jan Smejkal, Hana Valtová a Vojtěch Bašta. Ač šlo o bájnou výpravu o pouhých deseti jednáních, byla podívanou plnou ukrytých významů a poslání.
LAFORMELA
Nejžhavější místo na programu získalo duo Antonína Soukupa a Miroslavy Kohutiarové zcela zaslouženě. Již několik let se značka LAFORMELA drží na českém módním Olympu, a podle toho, jak vypadala jejich letošní show se na něm zřejmě ještě dlouho udrží. Po covidové pauze, která zastavila celý svět, vypadala včerejší kolekce jako oslava života, navracející do našich všedních dnů flitry, lesk a statement kusy. Roaring twenties tak dorazily i k nám, o čemž napovídaly metalické cutout šaty, flitrované sukně připomínající Barbarellu či zebrovaný kabát z veganské kůže.
Je příjemné sledovat schopnost návrhářů transformovat v rámci každé sezóny své IT kusy – bralette topy nabývají charakteru formálního oděvu v kombinaci s klasickými kalhoty, nebo se mění v elegantní korzetové topy s kovovými detaily, jež duo již úspěšně využilo v minulosti. Surovost uniformních kabátů a setů s crop sakem alá Matrix v černé a bílé vyvážily khaki kostýmy z pařené vlny s texturou připomínající žmolky – ultra elegantní a praktické zároveň. Novinkou, která již podle prvních reakcí obecenstva bude dalším must have kusem příští zimy, byla saka s výraznou, maximalizovanou klopou, táhnoucí se po celé šířce zad a rukávů. Zmínit však musíme i absolutní show stopper kolekce, a to sametové #LittleBlackDress s masivním výstřihem, vyvažující vražedný sex-appeal klopou přes záda. Geniální!
