V sobotu se v kulisách nových školních prostor v Mikulandské uskutečnil již sedmý ročník módní show We're Next. Hlavní ideou zakladatele Lukáše Spilky, absolventa UMPRUM a Royal Academy of Antwerp, je zpřístupnit a otevřít dveře módy všem těm, kteří o ni mají zájem. Pomyslné dveře se otevřely a pozvaly do útrob budovy z betonu, skla a železa jména, která jednohlasně praví: ,,Další na řadě jsme my.‘‘ Spojuje je mládí, nadšení, touha vyjádřit se jehlou a nití a především nespoutanost konvencemi. A poté, co mi při sdílení jejich snímků ze show zaplnily direct zprávy naprosté většiny z nich, přidávám ještě jednu další věc: pokoru. Tak důležitá esence práce a budování sebe sama v prostředí, v němž lidé mají lokty ostřejší než kdekoliv jinde.
Módní arsenál v úctyhodném měřítku měl na svém kontě jména studentů a absolventů z Belgie, Itálie, Nizozemí, Rakouska, Slovenska a České republiky. Mladých návrhářů a vycházejících hvězd se na módním mole představilo za pouhé tři hodiny rovných čtyřicet. Úctyhodné číslo na jedno sobotní odpoledne. Osobní vsuvka: Jsem plná dojmů. Především proto, že co se podařilo We're Next za jediný den, nesvedlo ve mne vyvolat dění Mercedes-Benz Prague Fashionweeku za dny čtyři. Chci se vyhnout srovnávání, ale toto si nemohu odpustit. Zatímco na pražském fashion weeku stěží objevíte nový talent, o kterém ještě nic nebylo řečeno, show We're Next je takových brilantních jmen plná. Nutno dodat, že každá z akcí má svou jasně danou pozici. Pakliže MBPFW má prezentovat etablované tváře lokální scény, je to právě We're Next, jenž má překvapovat novostí a mladou nepoddajností.
Show byla nabitá opravdovou avantgardou, hravostí a provokací. Nad precizností střihů a siluet zahraničních škol zůstával rozum stát. Je s podivem, že se o akci málo mluví. Jsou to právě jednotlivci, kteří ji tvoří, a kterým by mělo být dopřáno co nejvíce volného pole působnosti k sebevyjádření. Rovnou dodejme, že se nejedná o kdovíjakou drobnou studentskou akci prezentující amatérské práce, ale o show plnou umění a know-how v evropském měřítku.
Česká avantgarda se rodí v babiččině skříni
Neprezentoval nikdo z ateliéru Designu oděvu a obuvi Liběny Rochové. Zřejmě proto, že mezi Mercedes-Benz Prague Fashion Weekem a We're Next panuje tichá dohoda, ale jako nezasvěcení můžeme jen hádat. A zatímco na fashion weeku se představily známé tváře silného ročníku Němec – Gnidiaková – Vích a další, zde dostali prostor studenti Módní tvorby pod dosavadním vedením Pavla Ivančice. Doufáme, že se dožijeme dne, kdy se třeba Tomáš Višňovský postaví na oslavný piedestal lokální scény. V rámci show představil kolekci, která byla doplněna o perlové šperky Caroline Görg. Jeho modely balancovaly na pilířích inspirace pravděpodobně nalezených v babiččině skříni, nadýchaných duchnách, kolekcích Simone Rocha a aristokratické zdobnosti. Vedle něj vyslankyně stejné alma mater Natalis Repkovská předvedla moderní renesanci v kolekci You Got What you Give, nastavující zrcadlo společnosti a palčivým tématům. Neméně brilantní byla i prezentace Emy Domanické, představitelky fakulty umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Donutila diváky nasadit na oči 3D brýle, před jejichž filtrem se modročervená kolekce rozehrála v nové dimenzi. Spolu s ní z této alma mater pochází i Studio 3, jehož tři členové na univerzitě momentálně také studují oděvní design v rámci magisterského studia. Studio obléklo modelky do space age oděvů jak od Pierra Cardina.
Pokud máte dojem, že jste dlouho nezaslechli o mladých talentech z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a dříve velmi progresivního ateliéru ADO, zcela oprávněně. Po odchodu velkých es ateliér možná postrádá pohon, nicméně nadějná jména československé scény plodí dál. Podívejme se na Kláru Majorovou, která představila velice femininní kolekci sofistikovaných siluet. Samostatnou kapitolou je Martin Humpolák, který překvapuje svým neskutečným umem a citem. I on, zdá se, inspiroval se v estetice babiččiny skříně. Zdání však klame – jeho kolekce nesoucí název Fetishes je vším, po čem oko módního fetišisty touží.
O zlatý hřeb večera se postaral Lukáš Spilka, zakladatel We're Next, který ve spolupráci s obuvníkem Oldrichem Voytou vyslal modelky na molo ve svítících botách a reflexní kolekci. Zapněte si blesk, nabádali před přehlídkou. Teprve pak uvidíte kolekci v tom pravém světle. Precizně tvarované stříbrné oděvy se pod záblesky fotoaparátů rozsvítily. Šlo tedy ve skutečnosti o hřeb stříbrný, chcete-li.
Přerod dědictví Antverpské šestky
Jistě, prvenství módní metropole přisuzujeme Paříži. Kdo se však v módě pohybuje tak ví, že to nejlepší podhoubí pro vznik módních talentů nachází se v Antverpách. Je to jako pouť do Mekky. Do Antverp se zkrátka přinejmenším jednou za život musíte vydat. Možná vás k cestě přesvědčí odchovanci tamější Královské akademie výtvarných umění. Jan Nový se svou kolekcí propracovaných střihů a potisků nebo Gabrielle Szwarcenberg, která jako kdyby inspiraci pro své avantgardní modely s krinolínami a korzety z tvrdé kůže čerpala přímo z návrhů Martina Margiely. Vedle nich Amar Singh s kolekcí Nagaraja a Emiliano Alvarez se svou sérií Learning from Las Vegas předvedli opulentní pojetí oděvu ve velkém stylu. Lesklé materiály, třpytivé aplikace a život na vysoké noze. Když v seznamu jmen vidíte Belgičana, víte, že bude na co se dívat. Každý je sice jiný, ale všichni jsou jednotní ve své rozmanitosti. Antverpská šestka by se při pohledu na ně jistě dmula pýchou.
Jedině Italové si dopřávají spaghetti a espresso přímo na runwayi
Milánská reprezentace z Instituto Europeo di design Gaia Romoli a Paolo Belleri představili velkou hravou show, na kterou pochopitelně nikdo z přítomných nezapomene. Zatímco Gaia v kolekci The Madness of a Mad Hatter rozpracovala symboliku příběhu o Alence a jejím příteli z Říše divů, potrhlém kloboučníkovi, Paolo Belleri vyslal na molo dámy a pány v maskách s knírky, oblečené do oděvů symbolizujících prostřený stůl s talířem špaget či konvičkou nalévající kávu. Těžko se to popisuje, obrázek si tedy po zhlédnutí Paolovy kolekce udělejte sami. Pobavil všechny přítomné a vnesl na runway tipica atmosfera italiana. Jen Ital si dá přímo na runwayi spaghetti amatriciana!
Sara Böhm u italských reálií nezůstala a vydala se zpět do historie tam, kde vládli aristokraté v krinolínách, hermelínu, mušelínu a hedvábí. Kolekce The Disobedience of an Aristocrat však ukázala pod září reflektorů dekadenci modré krve, zhmotněnou v modelech královský protokol rozhodně nesplňujících. Noe Falchi z florentského Instituto Europeo di Design a Polimoda Institute se pro tento večer stal vedoucím cirkusového šapitó, v jehož kolekci jsme se stali svědky artistických čísel slona, vnadné artistky i medvěda. Až někoho v jeho kouscích na fashion weeku potkáte, odchytovou stanici prosím pěkně nevolejte.
