Maria Grazia Chiuri hrdě následuje šlépěje svých předchůdců a pravidelně ctí pilíře, na kterých módní dům vybudovali. Stejně tak jako oni, i Chiuri pravidelně čerpá dějovou hloubku pro tvorbu svých kolekcí pro Dior z umění. Tentokrát se spojila s umělkyní Isabellou Ducrot, jejíž instalace z cyklu Big Aura ozdobily stěny místa konání ukrytého v zahradách Rodinova muzea. Pro scénografii této přehlídky bylo naaranžováno dvacet tři velkoformátových šatů, odrážejících nejen tradiční ošacení osmanských sultánů, které Isabella Ducrot studovala. Abstraktní symbolika oděvu, která symbolizuje sílu přesahující tělo. Pozemskost a nadpřirozeno, realita a fikce jedno jsou.
Probuzení ženskosti
Až po zem sahající šaty, abáty s impozantními límečky, široké sukně odhalující velké, leč elegantní výstřihy, překrývající se vrstvy, kalhoty a saka. Silueta útlého pasu, odhalené klíční kosti a ramena. Oděv je u Diora jako plátno – poskytuje tvůrčí plochu pro vrstvení a tvarování. Show otevírají modely v béžové barvě, toto plátno evokující. Bavlna a hedvábí v trenčkotové barvě vytvářejí podmanivý, inovativní a přitom klasický efekt. Šaty a kabáty jsou doplněny o nabírané rukávy a pásky důmyslně umístěné tak, aby tvarovaly pas. Maria Grazia Chiuri ukazuje, kolik se toho dá jednou barvou vyjádřit, a skloňuje ženskost na každý pád. Tvary znovu osvětlují detaily šatů z archivů domu Dior, aby znovu vytvořily současný vzhled. Diorovy tradiční siluety ožívají v novém světle, s doposud neviděnými vzory ze světa flory a fauny a nevídaným vyšíváním. Svou roli v kolekci sehrál i moaré efekt, který vzniká obvykle překrýváním nebo interferencí dvou pravidelných rastrů. I na šatech tento optický efekt funguje, což ostatně věděl Christian Dior už v roce 1953. Tehdy pro kolekci Fall/Winter 1952 navrhl šaty La Cigale, až sochařskou róbu utkanou právě z moaré tkaniny. Vypadá to jednoduše, ale skrývá se za tím celá věda vysoké krejčoviny. Moaré střídají vyšívané róby – krejčovina se ukazuje nejen v dokonale tvarovaných siluetách, ale i v opulentních výšivkách a štrasu. Černá, šedá, vínová a čistá bílá, barevnost kolekce je tlumená, ovšem na výřečnosti jí to neubírá. Antické splývavé siluety známé z vyobrazení bohyň se setkávají s archivními střihy Diora a požadavky současné couture. Což ve výsledku zkrátka zatraceně dobře funguje.
Zdroj: autorský článek
