Ještě jsme se nevzpamatovali z kolekce předchozí, a už se Jonathan Anderson vrací s kolekcí novou. Ještěže je jedním z těch, kteří se sezónu za sezónou překonávají. Zatímco v kolekci minulé se nechal zaměstnat jako principál cirkusu Loewe, tentokrát se stal botanikem se smyslem pro humor a slabostí pro romantiku. A zve všechny přítomné k cestě do světa plného exotických květů a rostlin, nabývajících podob v celé své kráse a něžnosti.
Hosté jsou usazeni, show začíná. Monochromaticky bílému prostoru vévodí jen gigantická zvětšenina rudého květu. Hudba se rozeznívá, hypnotizující tóny střídá zvuk podpatků, jak dívky vycházejí z útrob bílého paláce. Klap, klop, klap, klop. Show otevírá Taylor Russel, herečka, o které svět ještě příliš neví, ale mnoho o ní uslyší. Nese na sobě černé šaty popírající symetrii ženské siluety, pro Andersona tolik typický prvek opakující se v mnoha kolekcích. Další pozůstatek kolekce minulé mohou pozorní sledovat na botách modelek. Některé jsou totiž pokryty prázdnými balónky, zřejmě projev dalšího žertu z Andersonova archivu humoru a nadsázky, kterými módní svět pravidelně zahrnuje a sráží z piedestalu vznešené nedotknutelnosti a povýšenosti. V nové kolekci hravé prvky střídá exotická květena, které vévodí jeden z nejkrásnějších květů – něžná toulitka.
Toulitka se objevuje na šatech, topech i v těch nejmenších detailech kolekce. Prorůstá ji celou, magická ve své skulpturálnosti a něžná ve své křehkosti. Doplněna paletou elektrizujících i pastelových barev, v jejichž míchání je Jonathan Anderson mistrem, vytváří představu o jaru, které je sice daleko, ale v hlubinách země sílí a připravuje se na plný rozpuk. Kolekce díky mixu těchto prvků srší optimismem a nadějnými vyhlídkami. A to je přesně to, co právě teď potřebujeme.
