Fúze “swinging twenties” a o něco umírněnější estetika třicátých let dala vzniknout monochromnímu minimalismu, který nedával skoro žádný prostor romantice. Zdá se, že mezitím co pánský ready-to-wear stále více pohlcuje feminní elementy, ubírá se dámská móda spíš směrem k praktičnosti a uniformitě. Bylo by hříchem, kdybychom si nepřipomněli jazzová dvacátá léta. Ty nám Maison Dior zprostředkoval bez historického maximalismu či Gatsbyovské opulence. Splývavé šaty pokryté krystaly a jemné empire line se perfektně hodily ke krátkému “bob” střihu modelek. Flitrovaná body na jedno rameno připomínala zlatou éru art deco a průhledné róby kopírovaly ikonický styl Tamary de Lampicky. Naproti tomu představila Maria Grazia Chiuri i poměrně strohé kostýmy v černé, šedé a bílé vlně s uvolněnější verzí Bar jacket s tříčtvrtečními rukávy či zúženou verzí robe de minute (vynalezenou Paulem Poiretem už v roce 1912). Minimalistické vlněné kostýmy s A-line sukní doplňovaly punčochy pokryté krystaly a hranaté mary-jane sandálky s kitten heel. Dlouhé kabáty s retro límci střídaly kápě a peleríny, které tvořily dvoudílný plisé kostým. Jednoduché a přitom tak sofistikované...
