Bretagne set se zkrácenými palazzo nebo vlněné kostýmy s delším zúženým blazerem jakoby z oka vypadly osobnímu stylu Coco, která se nikdy netajila oblibou ke kalhotům a spíše maskulinnímu stylu. Midi šaty s dlouhým rukávem v padesáti odstínech tvídu působily oproti loňskému roku značně pragmatičtěji, stejně jako sety se sukní, které sloužily coby geniální přehoz přes kontrastní krajkové a flitrované šaty, jež evokovaly dojem sofistikované flapper girl, která celou noc nespala (čemuž odpovídal i make-up). Večerní róby plné asymetrie a volánů na bocích s odhaleným bříškem připomínaly Josephine Baker. Dávno zapomenutá hobble skirt Paula Poireta ohlásila velký comeback, a to rovnou s kubistickými printy à la Jean Patou. Nesměly chybět dvoubarevné (skoro mary-jane) lodičky a legendární kamélie vyšívané Maison Lesage, které se staly symbolem domu Chanel již začátkem dvacátých let. Ty také coby svatební kytici v modré nesla nevěsta, tradičně uzavírající haute couture show.
