Trend opálené kůže je také velmi relativní. Zatímco Evropa, Severní Amerika, a dokonce i části té Jižní touží po tmavším odstínu pleti, v Asii, Indii a na středním východě dokonce investují do vybělujících produktů. Ačkoliv tedy není opalování globálním trendem krásy, západní svět z něch vytvořil velmi výnostný byznys. Dříve však, než se rozhodnete pro další opalovací dostaveníčko, zvažte sociální i historické důvody, které vás vedli k tomu, že dnes saháte po krému s SPF.
Když bylo opalování tabu
Jestliže se ohlédneme do historie, bledá kůže byla vždy spojována s vyšším sociálním statusem. Znamenalo to, že ona osoba nemusí snášet venkovní paprsky slunce a v podstatě “nepracuje na poli”. Ženy z vyšších vrstev se venku dokonce stínily před sluncem paraplaty, klobouky a rukavičkami jako na obrazech Augusta Renoira. Ovšem tato obsese vyhýbání se slunci vedla často i k tomu, že se dětem začaly projevovat různé deformace kostí, než Theobald Palm zjistil, že je především vitamín D v tomto směru klíčový. Vymyslel “světelnou lázeň”, kterou si do Buckinghamského paláce nechal nainstalovat dokonce i Edward VII, což pomohlo jejímu masovému rozšíření.
V roce 1903 získal fyzik Niels Finsen Nobelovu cenu za medicínu, protože objevil, že světlo, i to umělé, má příznivé účinky na lidský organismus a dají se díky němu léčit i mnohé nemoci jako ku příkladu tuberkulóza či lupénka. Společnost díky jeho objevu vzala slunce lehce na milost, ačkoliv viditelné opálení bylo stále společenským trapasem. A když krémy a paraplata nestačily, přišel na řadu kosmetický průmysl. Elizabeth Arden například nabízela vybělovací krém Après L’Été, který měl eliminovat všechny nechtěné efekty pobytu venku, jako byly pihy, pigmantace atd.
Změnu v tomto postoji můžeme zaznamenat až ve dvacátých letech dvacátého století. Období, kdy se začali zkracovat sukně a odhazovat škrtící korzety přálo změnám a francouzské módní pobřežní resorty dokonce poprvé v historii začaly otevírat i v létě, kdy nebyla sezona. Zde se elegantně vracíme ke Coco Chanel a její bronzové pokožce.
Bronzový úpal
Nové opalovací hnutí přineslo také mnoho byznys příležitostí. Módní návrhář Jean Patou ku příkladu představuje první opalovací olej Après L’Été v roce 1928 a o sedm let později ho následuje i L’Oréal s Ambre Solaire - tedy prvním krémem s UV filtrem. SPF jako takové bylo představeno široké veřejnosti již ve čtyřicátých letech, ale ta ho paradoxně ignorovala ještě dalších deset let a nyní následovala trend co nejčokoládovější kůže a užívala dětské oleje, pro co největší opálení.
Novou kulturu uctívající sluneční záření revolucionizoval i vynález bikin, které spatřili první světlo světa v červenci 1946. Když se v nich pak Ursula Andress rozhodla vynořit z oceánu ve filmu James Bond “Dr. No.” a Barbie díky nim ovládla nejen Malibu, tento miniaturní kousek oblečení měl vyhráno. Zatímco to byla jednou bledá pleť, která se stala symbolem bohatství, nyní byla situace naprosto vzhůru nohama. Tmavší odstín kůže najednou začal znamenat, že máte čas a peníze na to, opalovat se a létat do exotických krajin. Mějte na paměti, že komerční lety byly tehdy ještě v plenkách. Je nutné dodat, že tento bronzový “úpal” usnadnil i vynález solária v roce 1978.
Nebezpečná pravda
Přibližně v osmdesátých letech pak začaly vyplývat na povrch první informace pojící opalování s rakovinou kůže, avšak ty byly rychle zahnány do kouta pozornosti a dokonale je pohřbily sexy reklamy s modelkami na billboardech. Tyto strachy se finálně potvrdily až v roce 2009, kdy Světová zdravotnická organizace prohlásila, že lidé do třiceti let navštěvující solária mají o 75 % vyšší šanci k nálezu zhoubného nádoru než ti, kteří nevyužívají umělé slunce. Tato informace, spolu s dalšími studiemi vedla k mnohým regulacím. I přesto je však tento trend tak silný, že lidé stále úmyslně ničí svou kůži, ačkoliv jsou si vědomy všech rizik. Avšak zdá se, že někteří beauty influenceři a celebrity od něj již začínají opouštět a dávají přednost zdravé pokožce s lehkým políbením od slunce, které snadno vykouzlí i bronzerem či samoopalovacím příspěvkem. Že by se karty opět začínaly pomalu obracet?
