Pokud se v módě alespoň trochu vyznáte, tušíte, že za ikonickým šatníkem Audrey Hepburn stál Hubert de Givenchy. Ten si původně myslel, že jde na schůzku s tehdy slavnější jmenovkyní božské Audrey, legendární Katharine Hepburn. Neměl příliš velkou radost, když se setkal s mladičkou herečkou, ale svým aristokratickým, laskavým vystupováním ho přesvědčila. Tak vzniklo desítky let trvající přátelství a kostýmy k filmům Sabrina či Snídaně u Tiffanyho. Malé černé, které se zde objevily, byly šité přímo na míru obdivované ženě. Uhlazené, ale zároveň koketní právě tak akorát. Dokud Audrey Hepburn zářila na samém vrcholu, byla módní značka jejím pravým odrazem.
Šokující může být zjištění, že o několik dekád později se múzou značky Givenchy stala Kim Kardashian, jež představuje úplný protipól noblesní, štíhlé, chlapecké Audrey Hepburn. Jenže od kreativního ředitele legendárního francouzského módního domu Riccarda Tisciho to byl geniální marketingový tah.
Oslovil ho přítel Kanye West, který potřeboval pomoct s novým stylingem pro svou v té době ještě snoubenku. Díky modelům haute couture se Kardashian měla stát někým víc než pouhou hvězdičkou americké reality show. Což se povedlo, protože Givenchy jí navrhl svatební šaty, Kim se objevila na obálce americké Vogue a všichni její sledující na Instagramu najednou věděli, že ten francouzský módní zázrak, jehož název mají problém správně vyslovit, je super IN.
Kim a její rodina, která od té doby usedá v prvních řadách přehlídek Givenchy, tak zásadně proměnily směr, kterým se klasická módní značka ubírala. Z tradičního francouzského dědictví se stal globální „IT brand“.
Prodávají sen
Proč se módní impéria neobejdou bez svých múz ani nyní, ve věku Instagramu a rychlých inspirací? Ve zkratce: protože potřebují prodávat sen, že když si například oblečete šaty od Marca Jacobse, budete také tak nenuceně cool jako jeho múza a dobrá přítelkyně Sofia Coppola. Lze namítnout, že dnes na podobné bázi fungují influenceři a můžeme parafrázovat legendární větu Andyho Warhola, že každý může být módní múzou na 15 minut. Ale nějak tušíme, že se nejedná o trvalý efekt.
Někdy dokonce míváte pocit, že designér vzhledem, a často i světonázorem, splyne se svou múzou. Stačí vzpomenout třeba na Alessandra Micheleho, kreativního šéfa Gucci, a jeho blízkého přítele a zdroj životní inspirace – zpěváka a herce Jareda Leta. Mají totožný účes i styling oblečení, Michele si nechává od Leta radit, co poslouchat i na co se dívat. A to je hlavní důvod, proč nemůže influencer, který se živí pózováním na Instagramu, většinou nahradit v roli múzy módních návrhářů zpěváky nebo herce. Nemá tak velký kulturní kapitál.
Dalším obdobným příkladem je dvojice Jean Paul Gaultier a Madonna. Návrhář spolupracuje s královnou popu od roku 1990, pojí je více než třicetileté přátelství. Madonna konvenuje tomuto designérovi také proto, že oba mají stejné povahy: jsou to provokatéři a rádi testují hranice svého publika.
Škatulky ne
V českém kontextu existuje jen několik takových vzorů. Pro proslulý prvorepublikový salon Hana Podolská byla takovou osobností určitě Adina Mandlová. V polistopadové éře je podobnou analogii najít složité, ale nikoli nemožné.
Model ženy-vampa, jež hledá nové místo ve společenském uspořádání a k tomu potřebuje relativně minimalistickou, ale zároveň poměrně dramatickou garderobu, naplňuje spojení spisovatelky Barbary Nesvadbové a návrhářky Tatiany Kovaříkové. Když si člověk představí, pro koho Kovaříková šije, vidí právě ženu, která je ve věku i společenském postavení známé publicistky.
Jemná, bohémská móda Kláry Nademlýnské zase léta nacházela ztělesnění na dokonalé postavě Terezy Maxové. Obě dámy měly také mnoho společného: život ve frankofonní zemi (Nademlýnská v Paříži, Maxová v Monaku), návrat do Česka a status módní celebrity, která je sofistikovaná a kultivovaná.
U nejmladší generace českých tvůrců bychom podobné vztahy zatím hledali marně. Miro Sabo sice nafotil jednu ze svých kolekcí na kolegyni Vandě Jandě, která je zároveň jeho kamarádkou, a Tereza Vu ráda obsazuje do svých přehlídek Terezii Kovalovou. Nejde ovšem o jednu konkrétní dlouhodobou múzu pro daného tvůrce. Na to je dnešní doba příliš roztěkaná a nikdo netouží být dlouho v jedné škatulce, zvlášť když se většina nadějných českých designérů ještě rozvíjí.
Esence vztahu
Nelze proto srovnávat spolupráci české firmy Loro Oro a Vandy Jandy například s Jane Birkin, jež kdysi ovlivnila kreativního šéfa Hermès natolik, že pro ni vytvořil kabelku, která je dodnes nejžádanějším módním objektem na světě. I dcera Jane Birkin Charlotte Gainsbourg se stala módní múzou, a to pro designéra Nicolase Ghesquièra. Ten nejdřív pro zpěvačku a představitelku von Trierovy Nymfomanky navrhoval u Balenciagy, pak se stala jeho „ideální“ zákaznicí, když se Ghesquière přesunul k Louis Vuitton.
Co je esencí vztahu mezi návrhářem a jeho múzou? Kreativita a schopnost ukázat designérovi to, co nikdo jiný nedokáže. Proto je vlastně úplně jedno, jak dotyčná nebo dotyčný vypadá. Daleko podstatnější je osobnost, nikoli vnější vzhled. Absolutně to potvrzuje vztah jednoho z geniálních návrhářů naší doby Alexandera McQueena a módní publicistky Isabelly Blow. McQueen byl obdařen úžasnou imaginací, již dokázal „všít“ do svých modelů, a excentrická novinářka ho pobízela k tomu, aby byl odvážnější, aby posouval možnosti toho, co ještě dokáže stvořit. Nebyla přitom všeobecně slavná ani klasicky krásná.
Vztah Isabelly Blow a Alexandera McQueena se ukázal stejně inspirující jako sebezničující. Což může být druhá strana mince v situaci, kdy máte svou blízkou múzu. Bývá to komplikovaný vztah, jemuž obě polovičky musejí dávat stejně. Jinak končí zklamáním, vyhořením, skandálem či v nejhorším absolutní destrukcí.
