Ženy, které se pohybují v umění, nejsou jenom umělkyně, ale také ty, které stojí na té „druhé" straně. V případě Alexandry Bízkové by bylo lépe řečeno ty, které propojují svět umění s finančním, ekonomickým, byznysovým. Alexandra Bízková působí jako CFO v investičním fondu do umění Pro Arte a jak sama říká, funguje jako pomyslný most mezi umělci a investory. Dokáže lidi nadchnout a zapálit v nich vášeň pro umění, jelikož sama umění zcela upřímně miluje. Možná právě přemýšlíte, že byste si chtěli pořídit umělecké dílo nebo začít investovat do něčeho „netradičního" jako je právě umění. Jak začít (a nejen to) se dozvíte z našeho rozhovoru.
Popsala bys nám prosím, co máš přesně v Pro arte na starosti?
Do Pro arte jsem nastoupila po absolvování druhé vysoké školy. Mám tedy jak humanitní, tak ekonomické vzdělání. Studijní pobyt zaměřený na arts management na Audencia Nantes École de Management jsem zakončila letní školou v samotné École du Louvre. Tady se to pro mě zlomilo, kdy jsem si uvědomila, že bych se chtěla profesně věnovat této oblasti. Celý život se pohybuji v umění a pořád jsem si říkala, že si musím vybrat buď byznys a finance nebo umění. A tady mi došlo, že se ničeho vzdávat nemusím a naopak je mohu skvěle propojit. Lidé, kteří tam přednáší, jsou neuvěřitelní a dodali mi odvahu vykročit právě v tomto směru. Kromě toho, že spojení těchto dvou sfér je dost zajímavé, zároveň není tolik lidí, kteří se dobře orientují a dokáží fungovat v obou částech paralelně. Po návratu jsem tedy nastoupila do Pro arte a postupně se vypracovala na pozici CFO a členky dozorčí rady. Mimo finančního řízení se věnuji strategii fondu, rozvíjení partnerství a také péči o investory. Máme momentálně 20 investorů, mezi kterými je také hodně investorek, z čehož mám velkou radost. Snažíme se jim všem otevírat horizont a snižovat strach z umění a ze sběratelství a přivádět k této vášni další lidi. Naší rolí je otevírat dveře.
Nevěnuješ se ale jenom Pro arte, co jsou tvé další aktivity?
Poslední rok a půl jsem se část svého času věnovala i Longevitytech.fund, který se věnuje investicím v oblasti dlouhověkosti, respektive prodlužování kvalitní doby života. Je to sektor, který je v současné době na vzestupu i vzhledem k tomu, že populace stárne, očekává se zde velký boom a tyto služby budou čím dál důležitější. Jsme momentálně na prahu revoluce zapojení technologií do zdravotnictví a dalších způsobů nad rámec toho, co poskytuje stát. A protíná se to i s mým osobním zájmem o zdravé stravování a výživu, což je také oblast, která se soustavně rozvíjí. Například vědci neustále přináší nové informace o mikrobiomu a jak skrze něj optimalizovat své zdraví, nejen fyzické, ale i duševní. Kromě toho spolupracuji i s Českou filharmonií, kde pomáhám s péčí o dárce. Je to pro mě srdcovka, jelikož jsem se od malička věnovala aktivně i muzice a filharmonii miluji.
Jaké byly tvé začátky v umělecké sféře? Jak ses k této profesi dostala?
Byla jsem vždy spíše humanitně zaměřená, ale zároveň jsem chodila na gymnázium, které dávalo velký důraz na přírodní vědy a matematiku. Jsem člověk, který celý život hluboce žije literaturou, hrou na klavír, zpěvem, baletem, k umění jsem měla vždy blízko. Otázkou pro mě však bylo, jak to profesně zúročit. Studovala jsem anglickou literaturu a podnikové hospodářství a posléze jsem se dostala k arts managementu. Během studia ve Francii jsem si uvědomila, že by právě toto mohla být cesta.
Stojíš na pomezí dvou světů - finančního a uměleckého. Jaké výhody a nevýhody s sebou tvá pozice nese?
Jelikož to je směr, kterým se ubírám, tak v tom samozřejmě vidím hlavně ty výhody. Funguji jako pomyslný most mezi lidmi a mezi těmito dvěma sférami. Z finančního pohledu hledám možnosti zhodnocení, z uměleckého pohledu hledám obohacení duše. Pokud bych se podívala na umělecké dílo a viděla bych jen finanční hodnotu, nebylo by to dobře. Ten umělecký pohled je pro mě nesmírně důležitý, protože je to přidaná hodnota, která se nedá jednoduše vyčíslit. Redukovat obraz pouze na jeho investiční potenciál je hrozná škoda, jelikož se tak ztrácí jeho hlubší podstata. Naopak mě ale také baví do světa umění vnášet jistý řád a pravidla právě z toho ekonomického světa. Tyto sféry nemusí být v kontrastu, baví mě hledat, kde se protnou a přivádět kreativní flow do investičního světa. Vzájemně se tyto sféry dokáží velmi obohacovat. Pro mě je největší radost, když v Pro arte otevřeme dveře novým investorům, kteří najdou ve sbírání umění opravdovou vášeň. Věřím, že nazírat na byznys z pohledu umění může přinést nové příležitosti.
Proč je podle tebe dobré investovat do umění?
Mít doma umělecký artefakt a navázat s ním kontakt je k nezaplacení. S kvalitním dílem se může otevírat nová perspektiva, nové otázky, znejistění zavedených způsobů přemýšlení a chování. Z hlediska finančního je to dobrý způsob zajištění ochrany hodnoty a diverzifikace portfolia. Estetický aspekt tomu dodá tu duševní nadstavbu a „šťávu”.
Co bys poradila začínajícím sběratelům?
To je skvělá otázka. Já většinou reaguji reciproční otázkou, a sice: Kolik jste ochotni tomu věnovat? Kvalitní umělecké dílo sice stojí samo o sobě bez kontextu, ale každý by měl v prvotní fázi umět si na toto odpovědět a zjistit, zda ho zajímá příběh toho obrazu, zda se chce dozvědět víc o autorovi, chce navštívit jeho ateliér atd. Je to hra a ve chvíli, kdy v ní objevíte vášeň, tak vás nepustí. Doporučuji se na to tímto způsobem v začátku podívat i těm lidem, kteří nemají tolik času, jelikož jedině tak zjistíte, zda vám to může něco přinést. Pokud zjistíte, že ten čas nechcete nebo nemůžete věnovat, je velmi rozumné výběr přesunout na jednoho nebo více art advisorů, případně rovnou fond. Pluralita názorů je nesmírně důležitá, zvlášť pro toho, kdo chce investovat do umění větší finanční obnos. Když ale člověk začne sám chodit na výstavy a navštěvovat umělecká studia, stane se to trochu návykové. Je to velmi obohacující z různých perspektiv, jelikož umělci nahlížejí na svět jinýma očima a tyto pohledy mohou mít pozitivní dopad i na byznys. Ráda proto propojuji umělce s byznysmeny i na našich akcích, jelikož to často vede k úplně neuvěřitelně kreativním věcem.
Sbíráš i ty umění? Pokud ano, máš nějaký koncept, jakým směrem se se svojí sbírkou ubíráš?
Pro mě je velmi důležitá osobnost umělce a příběh okolo toho. V tuto chvíli nemohu mluvit o konceptu sbírky, jelikož jsme teprve na začátku. Je to pro mě velmi osobní a individuální záležitost, kterou sdílím se svým mužem. A právě toho si na tom vážím nejvíce. Hodně volného času trávíme v galeriích nebo muzejích a umění je naše velká vášeň. Když už se rozhodujeme ohledně koupě díla, vždy se domlouváme společně a spolu také navštěvujeme ateliéry. Cítím, že máme velmi podobný vkus, baví nás se o tom bavit a žít tím.
Blíží se Vánoce, jaké tipy na umělecké dárky bys čtenářům dala?
Přijde mi moc důležité podporovat současné české tvůrce z oblasti umění i designu. Doporučuji jít cestou autorské tvorby a soustředit se na mladé umělce, jelikož jejich díla se dají pořídit za velmi dostupnou cenu. Život s autentickým dílem je podle mě zásadní i pro autenticitu každého z nás.
Jak vnímáš pozici žen na umělecké scéně?
Z pozice člověka z investičního fondu vnímám jako skvělý jev to, že trh v současné době přirozeným způsobem srovnává hodnoty a proto teď cenově akcelerují nejen ženy, ale i minority. A není to skrze kvóty nebo nařízení, jedná se o tržní vývoj. Pro mě je hlavní kategorií kvalitní umění a neřeším, zda je autorem žena či muž. Ale pokud zde existuje historická nerovnost v ocenění, která se postupně srovnává, jedná se určitě i o investiční příležitost.
Pohybuješ se na vysoké pozici v prostředí dominovaném muži, ocitla ses někdy v situaci, kdy jsi musela obhajovat své schopnosti? Musela jsi někdy překonat genderově orientované předsudky? Pokud ano, jak jsi k tomu přistupovala?
Neustále se potvrzuje, že jediným způsobem je cesta vpřed, nenechat se vykolejit ze své vize a snažit se každý den dělat svoji práci co nejlépe - zkrátka si to „odmakat". Když mě někdo podcení, což se mi v minulosti určitě stalo, tak to naopak můžu při jednání velmi dobře obrátit ve svůj prospěch. Během let vnímám pozitivní, byť pomalý, posun investičního prostředí směrem k větší diverzitě. Jsem v tomto optimistou, protože i ekonomicky dává jednoznačný smysl ženy více zapojovat na všech úrovních. Doufám také, že ženy začnou více investovat, protože v mnoha případech je brzdí hlavně nízké sebevědomí, než absence znalostí. Doufám, že budu potkávat stále více investorek.
Zdroj: Autorský článek
