Častým argumentem lidí, kteří zarytě brojí proti potratům je, že legální interrupce způsobí vymírání společnosti. V Polsku za poslední rok od chvíle, kdy tam byl zpřísněn potratový zákon, klesla porodnost. Nabízí se otázka, zda to není proto, že se ženy bojí otěhotnět, jelikož by jim byla v případě zdravotních či jiných důvodů odepřena možnost podstoupit potrat. Jak je to s interrupcí v našich sousedních zemích a za jakých podmínek ji můžete podstoupit u nás?
Historie potratů ve světě
Potraty jsou ve společnosti od nepaměti. V antickém Řecku a Římě byly legální, častá byla také infanticida, neboli zabíjení dětí těsně po narození. S nástupem křesťanství, islámu a buddhismu byly potraty zakázány. Ve středověku byly trestány odnětím svobody matky i toho, kdo potrat provedl. Potrat je buď samovolný nebo uměle vyvolaný, dále se rozlišuje legální a nelegální potrat. Jako první stát na světě interrupci legalizovalo sovětské Rusko v roce 1920, následovalo nacistické Německo, které povolilo potraty pro plody s genetickou vadou, dále se připojilo Španělsko, jež legalizovalo interrupci v roce 1936. Potrat ze zdravotních a genetických důvodů byl v Československu schválen v roce 1950, od roku 1957 se začal rozšiřovat o interrupci na žádost pacientek. Během socialismu legalizoval potraty celý sovětský blok s výjimkou Albánie. V USA jsou interrupce povoleny až od roku 1970.
Česká republika a interrupce
V České republice je možné podstoupit interrupci do 12. týdne těhotenství na žádost pacientky. O ukončení těhotenství mohou pacientky rozhodovat samy již od šestnácti let, lékaři však o zákroku musí informovat rodiče či zákonné zástupce, pokud pacientce nebylo 18 let, souhlas rodičů předem dle zákona není potřebný. Pacientky mladší šestnácti let souhlas k vykonání interrupce naopak potřebují. Druhým případem je podstoupení interrupce z genetických důvodů. To je v České republice možné do 24. týdne těhotenství a je nutné absolvovat vyšetření u specialisty - genetika, na jehož doporučení lze zákrok provést.
Situace u našich sousedů je alarmující
V Německu existuje zákon, který zakazuje lékařům informovat o podrobnostech umělého ukončení těhotenství. Teprve od roku 2019 mohou němečtí lékaři uvádět, že provádí interrupce, avšak bez poskytnutí dalších informací, jinak by jim hrozila pokuta. Novela trestního zákoníku, jenž obsahuje kontroverzní odstavec, který se jmenuje „reklama na ukončení těhotenství”, by měla vstoupit v platnost letos. Potraty v Rakousku jsou legální a podléhají téměř totožným podmínkám, jako je tomu u nás. Často do Rakouska jezdí potratit ženy z Lichtenštejnska, kde je interrupce nelegální.
Na Slovensku je zatím praxe teoreticky totožná jako v České republice, v poslední době se však hovoří o zpřísnění interrupční legislativy. Velkou komplikací pro ženy je také silný nátlak církve a náboženských komunit, které podporují tabuizaci potratů a odsuzování žen, které ho podstoupily. Slovenky se právem bojí, že situace zajde tak daleko, jako je to v Polsku, kde nátlak a lobbying náboženských skupin dosáhl téměř absolutního omezení interrupcí. V roce 2020 vstoupil v platnost zákon, jenž povoluje potraty jenom v případě, že se jedná o následek trestního činu, nebo je ohroženo zdraví matky. V minulém roce si tento přísný zákon už pár obětí vyžádal.
Tabuizace a odsuzování
Česká legislativa umožňuje podstoupit potrat ženám ze států EU nebo těm, které mají v EU dlouhodobý či trvalý pobyt. Díky tomu může poskytovat pomoc Polkám na cestě za bezpečnou a legální interrupcí nezisková organizace Ciocia Czesia (v překladu česká teta). Za organizací stojí Polka Katarzyna Byrteková žijící v Praze.
Ciocia Czesia působí jako poradní orgán s hledáním pomoci poskytnutí lékařské péče v České republice a organizuje i peněžní sbírky, ze kterých financuje zákrok těm, které to potřebují nejvíce. Interrupce není zdarma ani pro české ženy se zdravotním pojištěním, ovšem velká část je pro ně hrazena pojišťovnou. Polské ženy musí zaplatit plnou částku, ta se pohybuje od deseti až do třiceti tisíc korun. Tyto částky jsou pro většinu Polek velmi vysoké. Vzhledem k tomu, že na podstoupení potratu má žena omezený čas, spousta z nich je tak uvedena do náročné situace. Potraty se v Polsku pojí s obrovskou tabuizací a odsuzováním, řada žen je tak v těchto situacích sama, jelikož se bojí odsouzení od svých přátel i rodiny.
Právo na potrat do 21. století patří
Když zemře kdokoliv, je to tragické a smutné a může se to vztahovat i na nenarozený plod. Pokud žena potratí ať už přirozenou nebo umělou formou, má právo na truchlení. V roce 2022 však není možné, aby společnost žila podle extremistických náboženských názorů a přesvědčení, která nemají s etikou nic společného. Nemožnost podstoupit potrat je alarmující v jakékoliv zemi. Vzhledem k tomu, že se jedná o situaci u našich sousedů, je to téma, které se nás dotýká z velmi blízké vzdálenosti a o to více děsivé. Podporujme naše sousedky nejen v Polsku, ale i na Slovensku a pokud možno jim poskytněme pomoc, třeba skrze platformu Ciocia Czesia.
O hrozbě jménem potrat, ale i o tom, co všechno může konec těhotenství ovlivnit, se dočtete také v tištěném vydání únorové ELLE. Svůj výtisk si můžete objednat až do své schránky za speciální cenu a poštovným zdarma na tomto odkaze.
