Zpěvačka, skladatelka, textařka a frontmanka dívčí kapely Vesna Patricie Fuxová a dvanáct inspirativních žen se převtělilo do podoby slovanských bohyň a nechalo se zvěčnit objektivem Ivy E. Morwen, aby pomohly několika nadacím. „Každá dívka a žena v jakémkoli věku je krásná,“ popisuje zakladatelka projektu a jedna z „bohyní“ Patricie Fuxová. V rozhovoru s ní se dozvíte o jejím pohledu na ženství, současných problémech i nově chystaném diáři se známými osobnostmi.
Cítíte se víc jako zpěvačka, skladatelka, textařka nebo jako slovanská bohyně?
Vždycky jsem ráda seděla na více židlích, protože mám ráda pestrý život. Jsem hodně živý a zvídavý tvor a nerada se nudím. Určitě bych nedokázala být bez hudby a psaní, takže potřebuji k životu obojí. Dělat hudbu, která mi nemluví z duše, by pro mě bylo ohromně těžké.
Často se vyjadřujete k tématu ženství, motivujete ženy a podporujete je. Co všechno si pod pojmem ženství můžeme představit?
Napadá mě velké téma dnešní doby, na které hledáme odpověď. Ženy se dnes mají úplně skvěle, mají obrovskou svobodu, což neberu jako samozřejmost. Není to tak dávno, co jsme neměly volební právo, nemohly se naplno realizovat ve svých oborech a vlastně ani cestovat. Stále je ale každý den znásilňováno více žen než mužů. Jsme křehčí bytosti a musíme se naučit ovládat naši sexualitu, což je na druhou stranu naše silná zbraň. Je dobré znát své hranice a zároveň si ji umět užít. Jde o velké téma, které bezesporu do toho ženství také patří.
Sice už můžeme volit, ženy se také častěji objevují ve vyšších pozicích, ale stále je tu velká platová nerovnost mezi pohlavími. Myslíte si, že se to také jednou smaže?
Já se toho trošku bojím, protože všechno souvisí se vším. Jestliže budeme mít stejný plat jako muži, tak potom těžko může žena očekávat, že půjde s mužem na oběd a je automatické, že ji pozve a bude se chovat jako gentleman. Čím více se snažíme o rovnoprávnost, tím více muže dostáváme z toho jejich klasického postavení. Je důležité, abychom měly svůj hlas a samostatnost, ale tím, že něco získáváme, také něco ztrácíme. Osobně bych raději měla o několik tisíc míň, ale muže, kteří se chovají jako gentlemani. V tomhle jsem trošku staromilská.
Jste zakladatelkou a jednou z tváří projektu Jsem žena #jsembohyně, jehož cílem je pomáhat dívkám a ženám, které se během své cesty ocitly v různě obtížných životních situacích. Jak a čím jim pomáháte?
V rámci našeho charitativního projektu jsme spolu s fotografkou Ivy E. Morwen nafotily 13 známých osobností, jako je například Klára Issová, Ester Geislerová, Tamara Klusová nebo Emma Smetana. Zobrazují jednotlivé slovanské bohyně. Tyto portréty budeme dražit a částku věnujeme nadacím, které ženám pomáhají právě v obtížných situacích, jako je například vyrůstání v dětských domovech nebo dluhy způsobené samoživitelstvím. Spolupracujeme s Porodními domy Apodac, Klubem svobodných matek a Nadací Veroniky Kašákové.
Který ze zmíněných problémů se podle vás týká České republiky nejvíce?
Podle slovanské mytologie bychom mohli život ženy rozdělit na čtyři období: archetyp dívky, milenky, matky a zralé ženy. A v každém z nich ty ženy něco trápí. Velkým tématem je třeba komunikace mladých dívek na sociálních sítích, české porodnictví nebo třeba situace matek samoživitelek.
Váš projekt mohou lidé podpořit také zakoupením trička nebo motivačního diáře. Proč bychom si na rok 2020 měli vybrat právě ten váš?
Kromě finanční pomoci naší nadaci je diář tvořen již zmíněnými osobnostmi/bohyněmi, jež vás provedou jednotlivými měsíci podle svých schopností a tradic. Každý archetyp vybízí k jednoduchým aktivitám inspirovanými historickými rituály – třeba že s jarem souvisí jarní úklid, a tak je potřeba udělat pořádek i ve své mysli nebo různými zkrášlujícími kosmetickými procedurami. Najdete tam i návod na vytvoření své vlastní svatojánské kytice, která v minulosti přivolávala lásku, což ráda spojuji s tipem na procházku do přírody.
Vedete si vy sama nějaký deník?
Bohužel nejsem systematický člověk, takže si ho nevedu příliš pravidelně, ale miluji papírové diáře, zápisníky a mám jich opravdu hodně. Vždy si koupím nějaký nový s tím, že si tam budu zapisovat recepty, písničky, myšlenky a mám v tom pak trošku nepořádek. Tím naším diářem jsem si tak trošku udělala i službu sama pro sebe, protože tam je všechno v jednom a je hezké zpětně sledovat, co se nám v daném roce dařilo.
