Bohužel pro Emily, takzvaní stoupenci „woke hnutí“, její aktivismus neberou vždy úplně vážně. Herečka a modelka možná příliš tlačí na pilu, když tvrdí, že každé její nahé selfie a obálka časopisu či reklama, kde pózuje v lascivním vzezření, je prostředek boje proti patriarchátu. Emily je totiž právě dle těchto norem klasicky krásná. Ve společnosti proti jejímuž uspořádání brojí, budou její snímky sklízet větší zájem, a tak i kapitál, než kdyby měla nadváhu nebo byla třeba transgender.
Narodila se v Londýně 7. června roku 1991, její rodiče nebyli sezdáni, což tehdy nebylo tak typické. Emily vyrůstala v prostředí, které bylo velmi liberální. Matka Kathleen Bagley přednáší na univerzitě v Los Angeles, otec John David Ratajkowski je malíř a učitel výtvarné výchovy. Odmalička svou dceru učili, že na nahém těle není nic špatného - v praxi to vypadalo tak, že malou Emily brali na nuda pláže a seznamovali ji s uměleckými akty. Zároveň ale holčičce nedovolovali, aby se dívala na televizi. Emily si je dodnes se svými rodiči velmi blízká a jejich fotky často sdílí na svém Instagramu.
Emily ale toužila hrát, od dětství byla fascinovaná divadlem. Na castinzích ji předělovali role „potvory" nebo „roztleskávačky". Ani v jedné poloze se dívka necítila komfortně, a tak na radu svého manažera takové nabídky jednoduše nepřijímala. Od 14 let se věnovala modelingu a vzhledem ke zkušenostem s nahotou, na které ji nepřidalo nic divného, se po dosažení plnoletosti objevuje velmi často víc obnažená než oblečená.
Když Emily hovoří o feminismu, jehož propagaci bere za své životní poslání, její kritici jí omlacují o hlavu účast v klipu Robina Thicka „Blurred Lines". Nejde o to, že Emily zde tančí v necenzurované verzi videa nahá, na to jsme u ní zvyklí. Ale coby zapálená bojovnice za ženská práva podpořila svou účastí song, kde se zpívá o muži, který si „vezme hodnou holku, protože ví, že ona to chce". Jednalo se o jeden z neúspěšnějších hitů roku 2013, za jehož text se spoluautor písně Pharell Williams několikrát omluvil.
Ratajkowski opakovaně naráží na společenskou nesmlouvavost, jíž je sama součástí. Ráda se fotí nahá, protože je to podle jejích slov „osvobozující, když drží otěže své nahoty a sexuality sama", ale pak spolupracuje s Terry Richardsonem. Fotografem, který byl obviněn z mnohočetného obtěžování a měl se dopustit i znásilnění modelky Caron Bernstein.
Nedá se říct, že by výše uvedené případy byly neznalostí mládí, kognitivní disonance ohledně Emily Ratajkowski pokračuje nadále. Příkladem je její spolupráce s vlasovou kosmetikou Kérastase, kterou celebrita uvedla citátem, že „vlasy jsou nedílnou součástí identity a ženskosti". Což je postoj velmi tradiční, který si protiřečí s jejím woke postojem, kvůli kterému například nechce se svým synem až do osmnáctých narozenin hovořit o tom, zda se narodil jako chlapec, nebo dívka.
Emily pak příspěvek změnila na „Welcome good hair days", ale ani úpravou textu svému sebeobrazu příliš nepomohla. Je těžké brát její prohlášení vážně. Částečně proto, že život není fér a krásným ženám, které bojují za nějakou kauzu máme důvod nevěřit. Emily Ratajkowski něčím v domácím prostředí připomíná Emmu Smetanu: obě jsou influencerky, pochází z intelektuálního prostředí, jsou klasicky krásné a nestydí se to ukázat. Na druhou stranu, v jejich vystupování jejich follower může vycítit něco neautentického. A ať už jsou to jeho vlastní předsudky, nebo skutečnost, že výše zmíněné celebrity se na sílu stylizují do rolí, které jim nejsou vlastní, pravá osobnost těchto hvězd nám i nadále uniká.
