Knižní předlohu Davida Nichollse jsem si přečetla dvakrát – poprvé do mě román zapadl po dvou nocích, při druhém čtení jsem se snažila zapamatovat si povedené ironické narážky a vtipy, abych se měla s čím předvádět v konverzaci. Přestože jsem během promítání přesně věděla, jakými zákrutami osudu si jeho hrdinové projdou, byla jsem zvědavá, jak se klubko příběhu rozmotá v další scéně, a v poslední třetině filmu mi v krku začal dojetím růst tenisový míček. Jeden den totiž nese příběh, který se nikdy neomrzí – muž a žena k sobě hoří láskou, ale jejich životní cesty dělí špatná rozhodnutí, nevhodné načasování a prošvihnuté příležitosti. Nejdřív si On neuvědomuje, že Ona je pro něj ta pravá, a když ano, Ona už si nechává navléct zásnubní prsten někým jiným. A tak to jde pořád dokola, dokud palce diváků nezačnou fialovět tlakem zaťatých pěstí.
Ústřední dvojici Jednoho dne tvoří Emma Morley (Anne Hathaway) a Dexter Mayhew (Jim Sturgess). Em a Dex, Dex a Em. Zatímco brýlatá brunetka je chytrá, sarkastická, ustaraná a sebevědomí by u ní člověk hledal lupou, pohledný a bohatý Dexter žije okamžikem, noc co noc tráví v klubech a morální standardy si upravuje podle momentální potřeby. Dva úplně rozdílní lidé se seznámili noc po promoci, kterou plánovali strávit ve žhavém objetí, nakonec ji však probdí ve vší počestnosti, a tak si zadělají na celoživotní přátelství a platonickou lásku. Vlastně je nespojuje vůbec nic – kromě toho, že si jeden bez druhého nedovedou představit život.
Jeden den na plátno citlivě převedla oceňovaná dánská režisérka Lone Scherfig (Italština pro začátečníky, Škola života), autor předlohy David Nicholls jí přitom vypomohl se scénářem. Příběh se před divákem odvíjí po kapitolách, z nichž každá zachycuje jeden jediný den, vždy 15. červenec určitého roku.
Spolu s oběma herci, mezi nimiž funguje úžasná chemie, budete prožívat jejich prodírání životem, milostná fiaska, kariérní vzestupy a pády a především překážky, které pořád brání tomu, aby si konečně padli do náruče.
