Kdyby se tahle šestnáctiletá křehulka v pozdních hodinách procházela zšeřelou alejí, měl by se mít na pozoru každý, kdo by chtěl zkřivit její blonďatý vlas. Hanna (Saoirse Ronan) totiž ovládá víc druhů bojových umění než Jackie Chan a Lara Croft dohromady, vaz umí zlomit jedním cuknutím ruky a mimořádná síla jí dovoluje utáhnout losa, kterého předtím skolila šípy. Zato však nikdy neslyšela hudbu, nenosila make-up ani nepolíbila chlapce – je totiž trénovým zabijákem. V lese daleko od civilizace ji od malička vychovával její otec, bývalý agent CIA (Eric Bana). Od něj zná všechno, co potřebuje k přežití: bojové chvaty, únikové manévry, škálu světových jazyků, encyklopedická hesla i jméno ženy, která před lety zabila Hanninu matku. A právě na její stopu, na stopu špionky Marissy Wiegler (Cate Blanchett), se hrdinka vydává, aby se pomstila a zjistila o sobě, kdo vlastně je.
Hanna nabízí zážitkový balíček několika filmů v jednom: je holčičí variací na akční dobrodružství Jasona Bournea, ale také nezávislou road movie o objevování světa a klubajícím se ženství. Hrdinka je totiž sice vycvičenou vražedkyní, na život mezi lidmi a moderní civilizaci, do níž se poprvé dostává, ji však nikdo nepřipravil. Své okolí a lidské figurky v něm proto pozoruje nevinnýma očima, bez předsudků, a od dovolenkující hippie rodiny, která Hannu přibere na cesty, se učí důležitosti vztahů a přátelství. Tedy – pokud zrovna neničí hordy agentů nebo nelíčí past na svou úhlavní kořist.
Film podkresluje výborná hudba Chemical Brothers, hlavní atrakcí snímku je ovšem nádherná a talentovaná Saoirse. Sedmnáctiletá Newyorčanka, jejíž jméno v irštině znamená ‚svoboda‘, nás odzbrojila už v Pokání, Pevném poutu a Útěku ze Sibiře, namířeno na úspěch má i tentokrát. Proto se rovnou vzdejte a zamiřte do kina. Před touhle holkou stejně neutečete.
