Na začátku bylo slovo. A slovo bylo i na konci kariéry George Valentina. Zářivá hvězda hrdiny němého filmu a bonvivána se vším všudy začala pohasínat ve chvíli, kdy hollywoodské kopce jako hurikán zasáhla novinka – mluvený film. „Lidé se na mě chodí dívat, ne mě poslouchat,“ bránil se šířící se hysterii kolem zvukového záznamu Valentin. Nepomohlo to. Scénáře k novým trhákům změnily adresu doručovatele, navíc ho kvůli mediálnímu románku s mladou herečkou opustila manželka. V dobách finanční krize přišel Valentin o honosné sídlo, plné konto i důstojnost. Jediné, co zbylo, byl věrný pes, postarší řidič a alkohol. A také platonická láska mladé herečky Peppy Miller, z níž se díky zvukovému filmu stala nejzářivější celebrita Ameriky.
Snímek nominovaný na deset Oscarů vzdává hold filmu jako takovému. Z každého záběru a scény pečlivě vystavěné francouzským režisérem Michelem Hazanaviciusem je cítit láska a úcta k jeho kořenům. Herci i režisér se prý z počátku natáčení němého snímku báli. Pak ale přišli na jeho výhody. Na place nikdy nemuselo zavládnout úplné ticho, herci si mohli libovolně povídat a Hazanavicius je mohl směrovat ke kýženému vizuálnímu výsledku. Ten je dokonalý. Do grimas, gest a hlavně úsměvu Jeana Dujardina se zamilujete napořád.
Premiéra: 16.2. 2012
