Jejich jména svítí na vývěsních štítech nejpřepychovějších butiků světa. Z nich si dámy a pánové odnášejí šaty, obleky, doplňky i vůně, které se přes půl století těší výrazům chvály, jež by vydaly na samostatný slovník superlativů.
Coco Chanel, Yves Saint Laurent i Christian Dior si vydobyli místa v módní síni slávy a jejich dědictví se předává ze sezony na sezonu. Svým pokrokovým nazíráním na ženskou siluetu ve své době způsobili revoluci, stavěli se proti společenským konvencím a mávnutím jehly je bořili.
Co všechno museli na oltář módy obětovat a s jakými vnitřními přízraky sváděli boj, se můžete dočíst v poutavých životopisech vydaných nakladatelstvím Garamond.
Henry Gidel: Coco Chanel
Americká Vogue o jejích modelech v roce 1926 prohlásila, že jsou stejně geniální, jednoduché a funkční jako slavná vozidla Ford T, jež v té době sjížděla z výrobní linky v továrně Henryho Forda. Emancipovaná, velkorysá, ale i zlostná a vztahovačná Francouzka vysvobodila dámský trup z korzetu, prosadila princip elegance v jednoduchosti a připsala si autorství malých černých šatů. Často však prožívala citová dramata, musela se vypořádat s nepřejícností a na začátku války byla svědkem uzavření svého salonu, které ji přivedlo na hranici bídy. Zpět na vrchol se vrátila až v 50. letech, kdy ji k tvorbě vybudil nesouhlas s diktátem Diorovy siluety přesýpacích hodin. Její život shrnul do třinácti kapitol přední francouzský životopisec Henry Gidel.
Marie-France Pochnaová: Christian Dior
Strohé, funkční a hranaté oblečení, které během druhé světové války a po ní chrlily manufaktury, nahradil zdobností a ženskostí. V době přídělů a krutého poválečného nedostatku dokázal na jeden kus šatů spotřebovat třiadvacet metrů látky, čímž tehdejší svět vyprovokoval k nepříčetnosti. Když pak v roce 1947 přijel do Spojených států, vítaly jej transparenty s nápisy ‚Upalte pana Diora‘. Přesto během jednoho roku ovládly jím definované trendy módu celého západního světa. Za oponu návrhářova pečlivě střeženého soukromí nahlédla francouzská módní historička Marie-France Pochnaová.
Fiona Levisová: Yves Saint Laurent
Alžírský rodák vyrůstal v čase, kdy Evropa krvácela válkami a jeho rodnou zemí zmítaly boje za nezávislost na Francii. Svou dobu miloval, nenáviděl i utvářel a nakonec v ní tragicky roztříštil svůj talent i život.
V jedenadvaceti letech v Paříži převzal žezlo po Christianu Diorovi a nedlouho poté proslavil iniciály YSL jako symbol vytříbeného luxusu. Jako první dosadil na molo černošské modelky a konfekci pozvedl na úroveň umění. Nebývale křehký, útlocitný a talentovaný samotář však musel kvůli své odlišnosti a homosexualitě, k níž se otevřeně hlásil, často snášet šikanu. Ta jej během povinné vojenské služby dostala až na lůžko v psychiatrické léčebně. Příběh génia, který s dvacetiletým předstihem definoval dnešní představy o životě, a muže, jehož celý život sužovala úzkost, sepsala francouzská novinářka Fiona Levisová.
