Příští rok v únoru to bude deset let, co pohledný rodák z Berkshiru porazil ostatní finalisty v talentové soutěži Pop Idol a stal se celosvětově prvním zpěvákem, který může za svou slávu děkovat hlasům diváků. Hned po skončení show se suverénně zabydlel na planetě Pop a během sedmi let vydal čtyři studiové desky, z nichž všechny dosáhly na platinu. Z televize se ale rozhodně nevytratil a skrze obrazovku začal namísto svého hlasu šířit osvětu – s kamerou na rameni přinášel svědectví o umírajících gorilách v západní Africe nebo o nebezpečí, která na teenagery utíkající z domova čekají na ulici. Je ambasadorem hned několika dobročinných organizací, v jejichž rámci podporuje kde co a kde koho – dyslektiky, týrané ženy, sociálně znevýhodněnou mládež i lidi trpící těžkými depresemi.
Will Young se sice v mimopracovním životě zajímá o chudé a nemocné, na jeho posledním albu s názvem Echoes by však mělo stát varování ministerstva zdravotnictví. Zpěvákův hlas je totiž tak sladký, že při jeho delším poslechu může cukrovkářům hrozit kompletní selhání metabolismu. Ačkoli svoji klukovskou zvednutou ofinku vyměnil za módní londýnský podhol s dozadu ulíznutou patkou, pořád si stejně roztomile přišlapává jazyk a pro písně si vybírá témata, jež se ve všech směrech motají kolem záležitostí srdce. Stačí letmo přelétnout názvy písní z nové desky: Žárlivost, Lehni si vedle mě, Srdce v ohni, Tichý Valenýn… lítost a toužení protékají deskou jako cedníkem. Přes všechen sladkobol se Echoes od prvního týdne vydání drží na první příčce UK Albums Charts. Willovy písně totiž umějí jeden kouzelný trik – i když vám hrají poprvé, vzbudí ve vás pocit, že je znáte odjakživa.
CD Echoes u nás vydalo Sony Music, koupíte jej na stránkách Popronu za 289 korun.
